7 As 121/2015- 26 - text
7 As 121/2015 -
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: BIB, a. s., se sídlem Sladkovského 383, Pardubice, zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 9. 4. 2015, č. j. 52 A 19/2015 – 19,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 13. 5. 2015 doručena kasační stížnost podaná jménem žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, ze dne 9. 4. 2015, č. j. 52 A 19/2015 – 19, kterým bylo zastaveno řízení proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 16. 12. 2014, č. j. KrÚ 80779/2014/ODSH/14, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Pardubic, odboru správních agend, oddělení přestupků, ze dne 30.
9. 2014, č. j. OSA/P-998/14-D/30 o uložení pokuty ve výši 20.000 Kč za správní delikt podle ust. § 125d odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kasační stížnost stěžovatele však neobsahovala všechny náležitosti podle ust. § 37 odst. 3 s. ř. s. Podle ust. § 37 odst. 3 věta první s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
Podle ust. § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
V daném případě nebyla kasační stížnost opatřena podpisem stěžovatele nebo jeho zástupcem. Nejvyšší správní soud nemohl bez doplnění této náležitosti v řízení o kasační stížnosti pokračovat, proto stěžovatele usnesením ze dne 25. 5. 2015, č. j. 7 As 121/2015 - 10, vyzval k odstranění výše uvedeného nedostatku kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení této výzvy a rovněž ho poučil ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. o následcích pro případ, že výzvě nebude ve stanovené lhůtě vyhověno. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 25. 5. 2015. Stěžovatel však na výzvu soudu k odstranění nedostatku podpisu kasační stížnosti nereagoval. Nejvyšší správní soud přitom v citovaném usnesení zcela konkrétně uvedl, jak má být tento nedostatek odstraněn.
Nejvyšší správní soud ve vztahu k dané právní otázce odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 2409/2000, který dospěl k závěru, že „stejné účinky jako to, že účastník řízení (dodatečně) připojí svůj podpis přímo na podání, kde dosud chyběl, má se zřetelem ke sledovanému účelu i takový postup, kdy se s tímto podáním následně, podáním již vlastnoručně podepsaným, ztotožní, anebo - odkazuje na ně - je nahradí (podepsaným) podáním novým. […] Nedostatek podpisu lze zhojit i podepsaným doplněním odvolání, z něhož je souvislost s dřívějším nepodepsaným nesporná, a jestliže je z projevu vůle osoby, jež tento úkon činí, zřejmé, že tímto podáním sleduje právě to, aby vada podání původního byla odstraněna.“ O tuto situaci se však v projednávané věci nejedná.
Jelikož stěžovatel vadu kasační stížnosti přes výzvu soudu neodstranil a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč stěžovateli podle ust. § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. července 2015
JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu