Při posuzování, jestli písemná plná moc nebo ústní prohlášení účastníka o udě- lení plné moci (do protokolu) mají potřebné náležitosti, je třeba vzít především v úvahu, zda spolehlivě prokazují oprávnění označeného zástupce jednat za účast- níka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z ob- sahu plné moci, popřípadě z okolností, za kterých byla písemná plná moc soudu do- ručena nebo za kterých bylo učiněno ústní prohlášení, nemají případné vady plné moci za řízení význam.
Při posuzování, jestli písemná plná moc nebo ústní prohlášení účastníka o udě- lení plné moci (do protokolu) mají potřebné náležitosti, je třeba vzít především v úvahu, zda spolehlivě prokazují oprávnění označeného zástupce jednat za účast- níka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z ob- sahu plné moci, popřípadě z okolností, za kterých byla písemná plná moc soudu do- ručena nebo za kterých bylo učiněno ústní prohlášení, nemají případné vady plné moci za řízení význam.
Udělení plné moci je třeba soudu vždy prokázat. To se může stát listinou obsahující prohlášení účastníka, jímž pověřuje zmoc- něnce svým zastupováním. Tuto písemnou plnou moc lze nahradit prohlášením účastní- ka učiněným ústně do protokolu. Při posuzo- vání, zda písemná plná moc nebo ústní pro- hlášení účastníka o udělení plné moci mají potřebné náležitosti, je třeba vzít především v úvahu, zda spolehlivě prokazují oprávnění označeného zástupce jednat za účastníka ří- zení; smyslem těchto procesních úkonů je to- tiž prokázat soudu udělení plné moci. V pří- padě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z obsahu plné moci, úst- ního prohlášení účastníka, popřípadě z okol- ností, za kterých byla písemná plná moc sou- du doručena nebo za kterých bylo učiněno ústní prohlášení, nemají případné vady v písemné plné moci nebo vady ústního pro- hlášení účastníka o udělení plné moci za ří- zení význam. V projednávané věci je nepo- chybné, že plná moc předložená na výzvu krajského soudu byla předložena ve věci tou- to výzvou vymezené. Není tedy nejmenších pochyb, jaké věci se týká, kdo je zmocnite- lem a kdo zmocněncem. Tento závěr se lo- gicky promítá i do řešení konkrétních námi- tek stěžovatele, které v jejich souhrnu lze shledat důvodnými. Nejvyšší správní soud především musí přisvědčit stěžovateli, že mu nelze vytýkat, že předloženou plnou moc upravil na základě výslovné výzvy krajského soudu. Obtížně to- tiž stěžovateli může být krajským soudem vy- týkáno, že předložená plná moc má jiný ob- sah, když mu tento odlišný obsah ve výzvě sám předepsal. Nejvyšší správní soud rovněž nepokládá za vadu, že plná moc stěžovatele neobsahuje výslovný odkaz na soudní řád správní. Pokud v minulosti Nejvyšší správní soud na této podmínce trval, bylo to za zcela jiné situace v souvislosti s řízením o kasační stížnosti, kdy „se stěžovatel dovolával plné moci předložené před účinností soudního řádu správního, te- dy v době, kdy předložená plná moc objektiv- ně nemohla zahrnovat též oprávnění k zastu- pování v řízení o kasační stížnosti. 101 1045 1045 Řízení před soudem: rozsah napadení rozhodnutí krajského soudu k $ 78 odst. 1,7 a $ 110 odst. 1 soudního řádu správního Zrušilli krajský soud rozhodnutí správního orgánu pro nezákonnost a pro vady řízení, k zákonnosti rozhodnutí krajského soudu postačuje, byl-li dán některý ze zá- konných důvodů pro takové rozhodnutí.
Hermann W. (Spolková republika Německo) proti Krajskému úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, o kasační stížnosti žalobce.