7 As 193/2024- 115 - text
7 As 193/2024 - 116
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Tomáše Foltase a soudců Faisala Husseiniho a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: PRAGON, s. r. o., se sídlem Imrychova 883/9, Praha 4, zastoupen Mgr. Michalem Kadlecem, advokátem se sídlem Rumunská 21/29, Praha 2, proti žalovaným: 1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, 2) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze, se sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5, 3) Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2024, č. j. 15 A 7/2022
162,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Podanou kasační stížností žalobce (stěžovatel) napadá v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí jejich žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných a zrušení směrnice č. 11/2017 ministra zemědělství č. j. 69404/2017
MZE
12151 ze dne 21. 12. 2017.
[2] Stěžovatel v kasační stížnosti namítá nesprávné, manipulativní a žalobce poškozující rozdělení žaloby usnesením označeným v záhlaví, jež podle něj má i ústavní rozměr. Dále také namítá nepřezkoumatelnost usnesení pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost.
[3] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti kasační stížnosti. Podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. platí, že kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení.
[4] Již v rozsudku ze dne 14. 7. 2004, č. j. 2 Afs 3/2003
46, Nejvyšší správní soud vyslovil, že je
li kasační stížností napaden výrok o spojení věcí ke společnému projednání, je třeba kasační stížnost odmítnout jako nepřípustnou, neboť je napadeno rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení [§ 104 odst. 3 písm. b), § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Citované závěry je nepochybně možné vztáhnout také na procesní situaci, kdy soud ke společnému projednání věci nespojuje, ale naopak je k samostatnému projednání vylučuje, což Nejvyšší správní soud potvrdil např. v rozsudku ze dne 30. 10. 2014, č. j. 10 As 51/2014
179 (viz body 1 a 49). Výrokem II tohoto rozsudku byly kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení v části, v níž napadaly výrok soudu o vyloučení části žaloby k samostatnému projednání, odmítnuty, „neboť výrok, který napadaly, představoval rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení“. Tyto závěry dále Nejvyšší správní soud potvrdil také v usnesení ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 As 11/2021
38.
[5] Postupoval
li tedy městský soud podle § 39 odst. 2 s. ř. s. a žalobu proti nezákonnému zásahu vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí, jde v případě napadeného usnesení o rozhodnutí procesní povahy, jímž se ve smyslu § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. upravuje vedení řízení. O skutečnosti, že proti tomuto typu usnesení není kasační stížnost přípustná, byl ostatně stěžovatel městským soudem v napadeném usnesení řádně poučen.
[6] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 104 odst. 3 písm. b) a § 120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla
li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. srpna 2024
Tomáš Foltas
předseda senátu