Nejvyšší správní soud usnesení správní

7 As 2/2019

ze dne 2019-03-01
ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.2.2019.20

7 As 2/2019- 20 - text

9 Azs 390/2018 - 34 pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Petra Mikeše v právní věci žalobce: B. V., zastoupen JUDr. Ladislavem Koženým, opatrovníkem se sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2018, č. j. 43 A 184/2018 - 28,

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému opatrovníkovi žalobce JUDr. Ladislavu Koženému, advokátovi s e p ř i z n á v á odměna ve výši 968 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Žalobce brojil žalobou podanou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2014, č. j. MMR-19577/2014-83/1335. Krajský soud žalobu pro opožděnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 1. 10. 2014, avšak žalobu podal teprve dne 15. 2. 2018, tedy po marném uplynutí dvouměsíční lhůty podle § 72 odst. 1 s. ř. s.

[2] Proti uvedenému usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost.

[3] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „zákon o soudních poplatcích“]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

[4] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti tento soudní poplatek nezaplatil. Usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. 7 As 2/2019 - 15, soud stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zároveň jej poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 11. 2. 2019. Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost bylo tedy úterý 26. 2. 2019.

[5] Stěžovatel však soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, soud proto řízení zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

[6] To, že stěžovatel soudní poplatek hradit nehodlá, vyplývá i z jeho přípisu doručeného soudu dne 25. 2. 2019. V tomto přitom výslovně nepožádal o osvobození od soudních poplatků. Pouze poukazoval na svou majetkovou situaci. V usnesení ze dne 5. 2. 2019 byl přitom poučen, že může požádat o osvobození od soudních poplatků, jakož i v jaké lhůtě může takovou žádost učinit. Takovou žádost však stěžovatel soudu do vydání tohoto rozhodnutí nedoručil.

[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

[8] Stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti zastoupen opatrovníkem. Náklady řízení v tomto případě hradí stát (§ 140 odst. 2 o. s. ř., § 64 a § 120 s. ř. s. a rozsudky Nejvyššího správního soudu, např. ve věci sp. zn. 3 Azs 174/2017, sp. zn. 4 Azs 94/2018 atp.). Podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se v tomto případě za tarifní hodnotu považuje částka 1 000 Kč a sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí 500 Kč. Odměna soudem ustanoveného opatrovníka JUDr.

Koženého, advokáta, byla stanovena za jeden úkon právní služby – písemné podání ve věci samé (kasační stížnost) podle § 11 odst. 1 písm. d) této vyhlášky. K tomu je třeba připočíst režijní paušál podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč. Celkem tedy 800 Kč. Jelikož je ustanovený opatrovník plátcem DPH, zvyšuje se přiznaná odměna o částku odpovídající této dani, tj. o 168 Kč. Opatrovníku stěžovatele tak bude vyplacena částka ve výši 968 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. března 2019

JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu