ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústřed- ním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) Pokud vznikne spor mezi dvěma podnikateli s chmelem © tom, kdo z nich má být zapsán do evidence chmelnic ($ 4 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele), musí správní orgán posoudit, který z těchto dvou pod- nikatelů splňuje definici „podnikatel s chmelem“. Takové rozhodnutí nijak neupravuje vzájemné vztahy mezi těmito dvěma podnikateli ve smyslu sou- kromoprávním, ale pouze určuje, který z podnikatelů bude v evidenci chmelnic zapsán.
ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústřed- ním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) Pokud vznikne spor mezi dvěma podnikateli s chmelem © tom, kdo z nich má být zapsán do evidence chmelnic ($ 4 odst. 1 a 2 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele), musí správní orgán posoudit, který z těchto dvou pod- nikatelů splňuje definici „podnikatel s chmelem“. Takové rozhodnutí nijak neupravuje vzájemné vztahy mezi těmito dvěma podnikateli ve smyslu sou- kromoprávním, ale pouze určuje, který z podnikatelů bude v evidenci chmelnic zapsán.
Věc: Ing. Zdeňka P. a společníci (právní nástupci původního žalobce, zemřelého RNDr. Miloslava P.) proti Ministerstvu zemědělství o zápis do evidence chmel- nic, o kasační stížnosti žalobců. » Nyní srov. další novelu provedenou zákonem č. 322/2004 56b. 1032 Žalobce žádal, aby byl zapsán v evi- denci chmelnic ve smyslu $ 4 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve zně- ní účinném do 27. 5. 2004, ve vztahu k chmelovým konstrukcím a pozemkům v k.ú. H., ve vztahu k nimž byla do evi- dence zapsána Alena N.
Rozhodnutím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“) ze dne 17. 10. 2003 byl návrh zamítnut. Odvolání žalobce zamítl žalovaný roz- hodnutím ze dne 27. 1. 2004 a rozhod- nutí správního orgánu I. stupně potvr- dil. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 1.2005 žalobu proti posléze uve- denému rozhodnutí zamítl. V zamítavém rozsudku městský soud uvedl, že žalobce podepsal dne 30. 1. 2003 se správcem konkursní podstaty V., v. o. s., dvě smlouvy, a to kupní, z níž vyplývá, že prodávající je vlastníkem chmelnic, tj.
chmelničních konstrukcí a porostů chmele na parcelách uvede- ných ve smlouvě, a další smlouvu inomi- nátní, nicméně nový správce konkursní podstaty úpadce A., spol. s r. 0., je označil dne 30. 10. 2003 za neplatné, neboť kup- ní smlouvou byly prodávány věci, které nepatřily, ani nemohly patřit, do kon- kursní podstaty. Co se týče druhé inomi- nátní smlouvy, neměl A., spol. s r. 0., ani správce konkursní podstaty úpadce V., v. o. s., ke dni jejího uzavření platné uží- vací právo k chmelnicím v ní citovaným.
Žalobce tak ke dni vydání napadeného rozhodnutí neprokázal, že je podnikate- lem s chmelem na uvedených chmelni- cích. K žalobní námitce, že změny v ob- hospodařování chmelnic jsou podřízeny pouze ohlašovací povinnosti, a že proto správní orgán I. stupně překročil svou pravomoc, když zahájil správní řízení a přisvojil si právo zasahovat do vlastnic- kých vztahů, městský soud konstatoval, že ustanovení $ 13 zákona o ochraně chmele stanoví, že správní řád se nevzta- huje na rozhodování o označování a ově- řování, z čehož a contrario vyplývá, že se na evidenci chmelnic vztahuje.
Správní orgány proto nepochybily, když zahájily správní řízení. Proti tomu rozsudku podal v zákonné lhůtě žalobce kasační stížnost. Podle je- ho názoru i soud překročil svoji pravo- moc, neboť mu příslušelo přezkoumat napadené správní rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů, což neučinil, neboť hodnotil správnost či důvody od- volání správce konkursní podstaty jako argument pro závěr o neplatnosti smluv. Ve správním soudnictví však soudu tako- vé rozhodování o platnosti těchto smluv nenáleží. Dne 30.
8. 2004 byla u Okres- ního soudu v Lounech podána žaloba na vyklizení pozemků s chmelnicemi; v říze- ní musí být vyřešena předběžná otázka platnosti smluv uzavřených se správcem konkursní podstaty, a tuto pravomoc má podle názoru žalobce pouze soud v nalé- zacím řízení, a nikoliv správní orgán při ohlašovací povinnosti podle zákona o ochraně chmele. Dále žalobce vyjádřil nesouhlas s tím, že pravomoc rozhod- nout je založena ustanovením $ 13 záko- na o ochraně chmele. Pokud by tomu tak bylo, zůstalo stranou pozornosti soudu to, že ústav žalobce nejprve do evidence zapsal, aby později „zahájil řízení“ a ná- vrh na zápis „zamítnul“, ačkoliv žalobce již od 20.
5. 2003 zapsán byl. Nutno do- dat, že bez jakéhokoliv řízení. K tomu, aby o zápisu do evidence probíhalo něja- ké správní řízení, a to ještě s posuzová- ním vlastnických vztahů, které přísluší pouze soudu, by musel být vytvořen pro- cesněprávní i hmotněprávní rámec prá- vě zákonem o ochraně chmele. Jestliže jeho jediné ustanovení ($ 4 odst. 2) ho- voří pouze o ohlašovací povinnosti a ne- lze z něho dovodit takovýmto rozšiřují- 1033 980 cím výkladem pravomoc k vedení doka- zování o vlastnických vztazích, nepříslu- šelo podle přesvědčení žalobce takovéto zkoumání správnímu orgánu.
Žalobce nemůže nést odpovědnost za to, jestli správce konkursní podstaty postupoval V jiných záležitostech odpovědně, ani snášet libovůli nového správce konkurs- ní podsťaty, který mu prostě oznámí, že smlouvy jsou neplatné. Po smrti původního žalobce vstoupili do řízení jako stěžovatelé jeho dědicové. Nejvyšší správní soud kasační stíž- nost zamítl. Z oodůvodnění: V dané věci se jednalo o zápis chmel- nice do evidence podle ustanovení $ 4 odst. 1, 2 zákona o ochraně chmele. Po- dle tohoto ustanovení podléhají veškeré chmelnice evidenci, kterou vede ústav.
Při založení nové chmelnice je podnika- tel s chmelem povinen předat ústavu ko- pii katastrální mapy s vyznačením pro- dukční a pomocné plochy nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku. Ústav přidělí nově založené chmelnici re- gistrační číslo, kterým je podnikatel s chmelem povinen chmelnici označit. Zrušení nebo změny v obhospodařování chmelnice je podnikatel s chmelem povi- nen ohlásit ústavu ve lhůtě jednoho mě- síce ode dne vzniku nových skutečností. Protože podle ustanovení $ 13 záko- na o ochraně chmele se správní řád ne- vztahuje na rozhodování o označování a ověřování, lze výkladem a contrario do- spět k závěru, že na jiné činnosti ústavu než zde vymezené se správní řád vztahuje.
Této argumentaci pak odpovídá i záko- nem vymezená působnost ústavu [srov. $ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 147/2002 Sb., 1034 o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon č. 147/2002 Sb.“ - podle něhož ústav mj. provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti, odborné a zkušební úkony a kontrolní a dozorové činnosti podle zvláštních zá- konů na úseku ochrany chmele]. Ústav tak má svou působnost vymezenou záko- nem mj. tak, že provádí správní řízení a vykonává jiné správní činnosti na úse- ku ochrany chmele.
Při zapsání podnika- tele do evidence chmelnic tedy ústav postupuje podle správního řádu (v době rozhodování ústavu © podle © zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších před- pisů). Podle $ 1 odst. 1 správního řádu se tento zákon vztahuje na řízení, v němž o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů a organizací rozhodují v oblasti státní správy národní výbory, ministerstva a jiné ústřední orgá- ny státní správy, orgány Slovenské ná- rodní rady a jiné orgány státní správy. V případě, že podnikatel s chmelem podá návrh na zápis do evidence chmel- nic, nebo kdy ohlásí zrušení nebo změny v obhospodařování chmelnice ($ 4 odst.
1, 2 zákona o ochraně chmele), musí ústav postupovat podle správního řádu, neboť se jedná o řízení, v němž rozhoduje o právech podnikatele s chmelem na pro- vedení příslušného zápisu ($ 1 odst. 1 správního řádu), přičemž tak rozhoduje v zákonem svěřené působnosti na úseku státní správy [$ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 147/2002 Sb.], aniž by aplikace správ- ního řádu byla vyloučena ($ 13 zákona o ochraně chmele). Práva podnikatele, o nichž ústav v tomto řízení rozhoduje, spočívají v tom, že podnikatel se domá- há příslušného zápisu do evidence chmelnic, což ústav osvědčuje příslušný- mi doklady, a ústav po provedeném říze- ní musí o takovém návrhu rozhodnout.
V rozhodnutí o tomto návrhu musí ústav posoudit, zda podnikatel s chmelem splňuje zákonné podmínky pro zápis do evidence chmelnic či nikoliv. Zákonná úprava neumožňuje ústavu takové roz- hodnutí vydat bez toho, že by předtím ve- dl příslušné správní řízení. Nelze tak sou- hlasit se žalobcem, že provedení změny v evidenci chmelnic je pouze ohlášením, o němž by nemuselo být ve správním ří- zení rozhodováno. Ačkoliv zákon o ochra- ně chmele v ustanovení $ 4 odst. 2 hovoří o ohlášení zrušení nebo změny v obhos- podařování chmelnice, vztahuje se toto ohlášení ke stanovení povinnosti podni- kateli s chmelem takový úkon vůči ústavu učinit.
I při tomto ohlášení však nemůže ústav vyjít pouze z takového úkonu a ta- kové ohlášení bez dalšího zapsat do evi- dence, neboť ústav jako správní orgán, který je povinen vést příslušnou evidenci, odpovídá i za správnost údajů v této evi- denci. Ústav i po ohlášení podnikatele s chmelem musí posoudit, zda jsou napl- něny zákonné náležitosti podle citované- ho ustanovení. Až po takovém řízení, kte- ré musí být vedeno podle správního řádu, má ústav podklady pro své autoritativní rozhodnutí, zda došlo ke zrušení nebo změně v obhospodařování chmelnice ($ 4 odst.
2 zákona o ochraně chmele). Ústav musí postupovat podle správ- ního řádu rovněž v takové situaci, kdy se práva být zapsán do evidence jako pod- nikatel s chmelem ke stejným chmelni- cím domáhá více subjektů. V takovém případě každý z podnikatelů, který se zá- pisu domáhá, bude tvrdit a osvědčovat, že splňuje zákonný znak „podnikatel s chmelem“ podle $ 4 odst. 1, 2 zákona o ochraně chmele, neboť pouze takový podnikatel může být do příslušné evi- dence zapsán. Ústav v takovém případě musí vyhodnotit, který z těchto podnika- telů tento zákonný znak splňuje.
V pří- padě, kdy dospěje k závěru, že je to je- den z podnikatelů, toho do evidence chmelnic jako podnikatele s chmelem zapíše, a návrh druhého (či dalších) pak musí zamítnout. Tím ústav rozhodne o právech všech podnikatelů, kteří se zá- pisu do evidence chmelnic domáhali. Proto není důvodná stížní námitka, Že ústav i městský soud překročily svou pravomoc, když hodnotily správnost či důvody odvolání správce konkursní podstaty pro závěr o neplatnosti smluv. Jak ústav, tak i městský soud hodnotily pouze skutečnosti rozhodné pro posou- zení, který z podnikatelů splňuje zákon- ný znak „podnikatel s chmelem“ ($ 4 odst.
1,2 zákona o ochraně chmele), aby mohl být proveden příslušný zápis do evidence, nikoliv však proto, aby autori- tativně rozhodly o právech a povinnos- tech těchto podnikatelů mezi sebou, příp. aby tyto vztahy do budoucna mezi podnikateli upravily. Takové rozhodnutí o sporu mezi podnikateli přísluší pouze příslušnému nalézacímu soudu v občan- skoprávním řízení, jak na to také důvod- ně poukazuje žalobce v kasační stížnosti. Ústav řeší ve správním řízení pouze otáz- ky, které jsou relevantní pro potřeby eví- dence chmelnice, aniž by jakkoliv řešil, resp.
vyřešil, soukromoprávní spor mezi podnikateli. Aby v daném případě ústav mohl v rámci své kompetence provést zápis do evidence, musel posoudit, který z podnikatelů tyto chmelnice užívá a z ja- kého právního titulu. Jak vyplývá z napa- deného správního rozhodnutí i z roz- hodnutí I. stupně, správní orgány po provedeném dokazování zjištěné skuteč- nosti právně posoudily a dospěly k závě- ru, že právní důvod užívání chmelnic svědčil Aleně N., a proto jí do evidence chmelnic zapsaly, přičemž návrh žalob- ce zamítly.
Vyřešení této otázky bylo podstatné pro vydání správního rozhod- 1035 980 nutí, který z podnikatelů bude v eviden- ci chmelnic zapsán, aby správní orgány mohly o návrzích rozhodnout. Tímto po- stupem však ústav nijak svou pravomoc nepřekročil, neboť kompetenci k takové- mu správnímu rozhodnutí mu vymezuje ustanovení $ 4 odst. 1, 2 zákona o ochraně chmele a ustanovení $ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 147/2002 Sb., ve znění pozděj- ších předpisů. Žalobce dále v kasační stížnosti namí- tal, že v evidenci již zapsán byl a násled- ně byl jeho návrh na zápis bez jakéhoko- liv řízení zamítnut.
Jak bylo shora uvedeno, skutečnost, že žalobce byl v evidenci zapsán, není neměnná. Pokud se zápisu do evidence ke stejným chmel- nicím, k nimž byl jako podnikatel s chmelem zapsán žalobce, domáhá oso- ba jiná, ústav musí takový návrh na zápis posoudit a provést příslušné správní ří- zení, jehož účastníky jsou oba podnika- telé, tedy jak podnikatel, který v eviden- ce zapsán je, tak i podnikatel, který se zapsání do evidence ke stejným chmel- nicím domáhá. Není důvodné tvrzení ža- lobce, že jeho návrh na zápis byl zamít- nut bez jakéhokoliv řízení, neboť ze správního spisu vyplývá, že žalobce byl dopisem ústavu ze dne 13.
8. 2003 vyro- zuměn o zahájení správního řízení ve vě- ci zápisu změny v evidenci chmelnic. Tento dopis mu byl doručen dne 15. 8. 2003, přičemž v něm bylo žalobci ozná- meno, že dne 17. 2. 2003 podal „Hlášení o evidenci, zrušení, změně v obhospo- dařování chmelníc“, ačkoliv k těmto chmelnicím byla do dne 17. 2. 2003 za- psána v evidenci chmelnic Alena N., a zá- 1036 roveň byl poučen o svém právu vyjádřit se k podkladu rozhodnutí i způsobu je- ho zjištění podle $ 33 odst. 2 správního řádu. Žalobce se pak v průběhu správní- ho řízení k věci samé vyjadřoval v dopi- sech ze dne 20.
8. 2003 a 5. 9. 2003, a až následně bylo v této věci vydáno správní rozhodnutí. Je tedy patrné, že příslušné správní řízení probíhalo, žalobce o něm byl vyrozuměn a svá práva během něho mohl uplatňovat. Pokud žalobce v kasační stížnosti vy- jádřil svůj nesouhlas s postupem správce konkursní podstaty, je nutné uvést, že ty- to skutečnosti s přezkoumávaným roz- hodnutím nijak přímo nesouvisí a Nej- vyšší správní soud je nemůže v řízení o kasační stížnosti řešit. Jak bylo již uve- deno, příslušný správní úřad v tomto ří- zení pouze rozhodoval o zapsání chmel- nice do evidence, aniž by sám spor mezi dvěma podnikateli autoritativně řešil.
Při tomto rozhodování svou pravomoc nijak nepřekročil, neboť otázku, kdo ze dvou podnikatelů splňuje zákonnou podmínku „podnikatel s chmelem“, mu- sel v tomto správním řízení sám vyřešit, aby vůbec mohl o návrhu rozhodnout. Nejvyšší správní soud pouze dodává, že pokud bude v příslušném soudním ří- zení spor mezi dvěma podnikateli vyře- šen jinak, než jak jej posoudil ústav pro potřeby evidence chmelnic, nic nebrání tomu, aby stěžovatelé vyvolali nové správní řízení o zápisu chmelnice do evi- dence na základě pravomocného soud- ního rozsudku o vyřešení tohoto sporu mezi podnikateli.
Ing. Zdeňka P. a společníci (právní nástupci původního žalobce, zemřelého RNDr. Miloslava P.) proti Ministerstvu zemědělství o zápis do evidence chmel- nic, o kasační stížnosti žalobců.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. července 2006
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu