Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

7 As 29/2003

ze dne 2004-12-09
ECLI:CZ:NSS:2004:7.AS.29.2003.78

(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 90/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. » Ustanovení f 70 zákona ČNR č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bylo změněno zá- konem č. 218/2004 Sb. s účinností od 28. 4. 2004. Pro srovnání uvádíme obě znění odst. 2 tohoto ustanovení. Původní znění: „(2) Místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen ,ob- čanské sdružení“), je oprávněna, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zaha- jovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podie tohoto zákona.“ Znění po novele: „(2) Občanské sdružení nebo jeho organi- zační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen „občanské sdružení“), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zaha- Jjovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze jí podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. “ 842 I. Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním po- sláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, pokud má právní subjek- tivitu ($ 70 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kraji- ny), není účastníkem kolaudačního řízení podle zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona. II. Smyslem a účelem prozatímního užívání stavby ke zkušebnímu pro- vozu ($ 84 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) je ověření jejích funkč- ních parametrů, zejména v režimu blížícím se předpokládanému trvalému provozu, a tím získání informací pro rozhodnutí o kolaudaci stavby. Proza- tímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu proto nelze vyčleňovat z ko- laudačního řízení, takže nelze ani mít za to, že by okruh účastníků řízení o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu měl být jiný, než jak je definován v $ 78 odst. 1 (příp. odst. 2) tohoto zákona.

(stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 90/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. » Ustanovení f 70 zákona ČNR č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bylo změněno zá- konem č. 218/2004 Sb. s účinností od 28. 4. 2004. Pro srovnání uvádíme obě znění odst. 2 tohoto ustanovení. Původní znění: „(2) Místně příslušná organizační jednotka občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen ,ob- čanské sdružení“), je oprávněna, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem informována o všech zamýšlených zásazích a zaha- jovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podie tohoto zákona.“ Znění po novele: „(2) Občanské sdružení nebo jeho organi- zační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen „občanské sdružení“), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zaha- Jjovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze jí podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. “ 842 I. Občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním po- sláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, pokud má právní subjek- tivitu ($ 70 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a kraji- ny), není účastníkem kolaudačního řízení podle zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona. II. Smyslem a účelem prozatímního užívání stavby ke zkušebnímu pro- vozu ($ 84 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona) je ověření jejích funkč- ních parametrů, zejména v režimu blížícím se předpokládanému trvalému provozu, a tím získání informací pro rozhodnutí o kolaudaci stavby. Proza- tímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu proto nelze vyčleňovat z ko- laudačního řízení, takže nelze ani mít za to, že by okruh účastníků řízení o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu měl být jiný, než jak je definován v $ 78 odst. 1 (příp. odst. 2) tohoto zákona.

Kasační stížnost byla podána ze dvou důvodů. V první řadě byl uplatněn důvod podle $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžo- vatel zde vytýká krajskému soudu nezá- konnost jeho rozhodnutí spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, zda je stěžovatel účastníkem řízení o pro- zatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu podle $ 84 stavebního zákona. V návaznosti na to pak stěžovatel uplat- ňuje též důvod kasační stížnosti podle písm. b) shora uvedeného ustanovení. Podle stěžovatele byl při zjišťování skut- kové podstaty, z níž správní orgán v na- padeném rozhodnutí vycházel, porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a sice tím, že správní orgán neprovedl stěžova- telem navrhovaný důkaz, případně jiný důkaz k ověření skutečného stavu dotče- ní zájmů ochrany přírody a krajiny v říze- ní o prozatímním užívání stavby ke zku- šebnímu provozu podle $ 84 stavebního zákona, a naopak se bez dalšího přiklonil k závěru žalovaného, že tyto zájmy dotče- ny nejsou, a s návrhy stěžovatele se nevy- pořádal. Pro tuto stěžovatelem vytýka- nou vadu měl krajský soud napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit. Nejvyšší správní soud považuje za nutné předeslat, že zájmy ochrany příro- dy a krajiny chráněné zákonem o ochra- ně přírody a krajiny samozřejmě mohou v řízení podle $ 84 stavebního zákona v případě zkušebního provozu jaderné elektrárny být dotčeny, neboť skutečně již uvádění jaderných zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci [$ 2 písm. h) bod 1 atomového zákona), do provozu a jejich provoz samy o sobě vzhledem k notoricky známým potenciálním rizi- kům nezvládnutí štěpné reakce jsou rizi- kem pro životní prostředí, tedy i pro pří- rodu a krajinu jako jeho významné složky. Právě z těchto důvodů ostatně v právním řádu existuje atomový zákon jako zvláštní zákon podřizující mírové využívání jaderné energie velmi přísným bezpečnostním požadavkům. V tomto bodu je proto třeba stěžovateli přisvěd- čit. Otázku jeho účastenství ve správním řízení je tudíž nutno zodpovědět na zá- kladě jiných kritérií, a to výkladem pří- slušných ustanovení zákona č. 50/1976 Sb. a zákona č. 114/1992 Sb. a posouzením jejich vzájemného vztahu. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plá- nování a stavebním řádu (stavební zá- kon), v platném znění, upravuje ve své části druhé oddílu sedmém, označeném nadpisem „Užívání staveb“, postup ve- 845 943 doucí k umožnění trvalého užívání sta- veb nebo jejich částí, případně prostor, na nichž byly prováděny terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi sou- visející práce. Procesní postup podle sta- vebního zákona, který k povolení k to- muto trvalému užívání vede, zákon nazývá kolaudačním řízením (viz $ 76 až $ 77 stavebního zákona). Stavební zákon pak v $ 78 odst. 1 definuje okruh účast- níků kolaudačního řízení, kterými jsou a) stavebník, b) vlastník stavby, c) uživa- tel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám, d) vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotče- no (speciální rozšířený okruh účastníků podle $ 78 odst. 2 stavebního zákona ne- ní v projednávaném případě zjevně dán, a proto není důvodu se tímto ustanove- ním podrobně zabývat). Není pochyb o tom, že definice podle $ 78 odst. 1 sta- vebního zákona je definicí taxativní, te- dy uzavřenou, jež jinou osobu, než která bude odpovídat rozsahu této definice, ja- ko účastníka kolaudačního řízení nepři- pouští. Definice okruhu účastníků uve- dená v $ 78 odst. 1 stavebního zákona je nepochybně speciální úpravou ve vzta- hu k úpravě účastenství uvedené v $ 14 odst. 1 správního řádu. To ostatně vyslo- vil již Ústavní soud v odůvodnění svého nálezu ve věci sp. zn. PL ÚS 2/99, zveřej- něného pod č. 95/2000 Sb. (též zveřej- něno jako nález č. 42 ve svazku 17 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Pokud by tedy měl být účastníkem kolaudačního řízení ještě někdo jiný než subjekty uvedené v $ 78 odst. 1 stavební- ho zákona, muselo by tak stanovit usta- novení zákona, které by bylo ve vztahu k tomuto paragrafu ustanovením speci- álním. Na první pohled by se takovým ustanovením mohl jevit $ 70 odst. 3 zá- 846 kona o ochraně přírody a krajiny ve spo- jení s odst. 2 téhož paragrafu, podle ně- hož je občanské sdružení nebo jeho or- ganizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana příro- dy a krajiny, pokud má právní subjektivi- tu (dále jen „ekologická občanská sdru- žení“), oprávněno účastnit se správního řízení, při němž mohou být dotčeny zá- jmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona na ochranu přírody, po- kud oznámí svou účast písemně do osmi dnů od zahájení řízení orgánu státní správy, který řízení zahájil; v tomto pří- padě má postavení účastníka řízení ($ l4 spr. ř.). Již Vrchní soud v Praze v rozhod- nutí ze dne 20. 5. 2002 ve věci sp. zn. 5 A 175/2000 (zveřejněném v Soudní judika- tuře č. 4/2002, str. 329, též zveřejněno v Soudní judikatuře ve věcech správních pod č. 1006/2002) uvedl, že zákon o ochraně přírody a krajiny je sice zvlášt- ním zákonem, který při splnění podmí- nek svého $ 70 přiznává postavení účast- níka řízení občanským sdružením ve smyslu obecné definice účastníka řízení dle $ 14 odst. 2 správního řádu, toto po- stavení jim však podle uvedeného roz- hodnutí přísluší (za podmínek $ 70 zá- kona o ochraně přírody a krajiny) toliko v těch správních řízeních, kde není okruh účastníků zvláštním předpisem stanoven vůbec ($ 14 odst. 1 správního řádu) anebo je vymezen speciálně opro- ti $ 14 odst. 1 správního řádu. Toto po- stavení jim však nepřísluší v řízení, kde zvláštní zákon určuje výslovně, kdo je je- diným účastníkem řízení, a - a contrario - tak vylučuje kohokoli jiného, aby tako- vé postavení měl. Ustanovení $ 78 odst. 1 stavebního zákona je (podobně jako to v citovaném judikátu Vrchního soudu v Praze byl 6 14 odst. 1 atomového záko- na) takovýmto ustanovením zvláštního zákona. Jak bylo výše zmíněno, podle je- ho dikce není pochyb, že výčet účastní- ků kolaudačního řízení je zde taxativní. Smyslem a účelem zvláštního ustanovení o okruhu účastníků je stanovit tento okruh relativně restriktivně, rozhodně restriktivněji, než jak to činí ustanovení $ 59 odst. 1 stavebního zákona ve vztahu k účastníkům řízení stavebního. V tomto smyslu je $ 78 odst. 1 stavebního zákona obdobou ustanovení $ 14 odst. 1 atomo- vého zákona, třebaže na rozdíl od věty druhé tohoto ustanovení atomového zá- kona výslovně neříká, že takto definova- ní účastníci jsou „jedinými“ účastníky kolaudačního řízení. Odlišné znění $ 59 odst. 1 a $ 78 odst. 1 stavebního zákona, včetně toho, že v $ 78 odst. 1 chybí poznámka pod čarou (jak- koli sama o sobě nemá normativní pova- hu) odkazující na zákon o ochraně příro- dy a krajiny, podle něhož se (konkrétně podle jeho $ 70) zakládá účastenství eko- logických občanských sdružení, je dal ším argumentem pro přijetí výkladu, že tato občanská sdružení účastníky kolau- dačního řízení nejsou. Pokud by totiž zá- konodárce chtěl, aby ekologická občan- ská sdružení účastníky kolaudačních řízení mohla být, zvolil by jistě dikci usta- novení $ 78 odst. 1 stavebního zákona obdobnou, jakou použil v jeho $ 59 odst. 1. Zvolilli však oproti tomu dikce různé, je třeba mít za to, že tím také zamýšlel do- sáhnout různých účinků právních úprav. Další otázkou, kterou je třeba stran účastenství ekologických občanských sdružení v řízení podle $ 84 stavebního zákona zodpovědět, je posouzení vztahu řízení podle tohoto ustanovení k „obec- nému“ kolaudačnímu řízení. Podle $ 84 stavebního zákona „u staveb právnic- kých osob nebo fyzických osob podnika- jících podle zvláštních předpisů, kde komplexní vyzkoušení přechází plynule do zkušebního provozu, může být zku- šební provoz zahájen se souhlasem sta- vebního úřadu před vydáním kolau- dačního rozhodnutí. Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými or- gány státní správy o prozatímním uží- vání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukonče- ní a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá staveb- ní úřad na návrh stavebníka nebo uži- vatele stavby kolaudační rozhodnutí“, Z citovaného ustanovení je zřejmé, že ří- zení o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu připadá v úvahu jen u některých staveb, a to v závislosti na jejich povaze. Smyslem a účelem pro- zatímního užívání stavby ke zkušebnímu provozu je ověření jejích funkčních pa- rametrů, zejména v režimu blížícím se předpokládanému trvalému provozu, a tím získání informací pro rozhodnutí o kolaudaci stavby. Prozatímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu je tedy v případech, kde je ho třeba, integrální součástí kolaudačního řízení a předpo- kladem řádného prozkoumání skuteč- ností podle $ 81 stavebního zákona. Pro- zatímní užívání stavby ke zkušebnímu provozu proto nelze vyčleňovat z kolau- dačního řízení, takže nelze ani mít Za to, že by okruh účastníků řízení o prozatím- ním užívání stavby ke zkušebnímu pro- vozu měl být jiný, než jak je definován v $ 78 odst. 1 (příp. odst. 2) stavebního zákona. Zákonodárce tedy zajišťuje ochranu přírody a krajiny v kolaudačním řízení a v řízení o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu jako jeho sou- části (na rozdíl např. od stavebního říze- ní) - atoiv případě jaderných zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor využí- 847 943 vající štěpnou řetězovou reakci - jiným způsobem než účastí ekologických ob- čanských sdružení na řízení, zejména pak kooperací stavebního úřadu s tzv. dotčenými orgány státní správy (viz $ 80 odst. 1 a 2, $ 84 věta druhá stavebního zákona). Tato zákonná úprava nevyvolá- vá žádných pochyb o své ústavní konfor- mitě; soudu, který je vázán zákonem, po- suzování její věcné vhodnosti nepřísluší. Z výše uvedeného plyne, že stěžova- tel nebyl účastníkem řízení podle $ 84 stavebního zákona, neboť nebyl žádným ze subjektů uvedených v $ 78 odst. 1 sta- vebního zákona, který definuje okruh účastníků řízení i pro případy řízení o prozatímním užívání stavby ke zkušeb- nímu provozu. Krajský soud proto správně rozhodl o zamítnutí žaloby proti správ- nímu rozhodnutí žalovaného a správně posoudil právní otázku, zda je stěžovatel účastníkem řízení o prozatímním užívá- ní stavby ke zkušebnímu provozu podle $ 84 stavebního zákona. Tím je zároveň vyvrácena i stěžovate- lova námitka spočívající v tom, že stěžo- vatel jakožto občanské sdružení, jehož členy jsou fyzické osoby - vlastníci po- zemků v okolí jaderné elektrárny T. — chrání v řízení podle $ 84 též vlastnická práva těchto členů sdružení. Stěžovatel by totiž mohl být účastníkem řízení po- dle $ 84 stavebního zákona jen tehdy, po- kud by on sám byl některým ze subjektů definovaných jako účastníci řízení v $ 78 848 odst. 1 (příp. odst. 2) stavebního zákona. Tak tomu však v. daném případě zjevně není a stěžovatel to ostatně ani netvrdí. Krajský soud neměl důvodu rozhodnutí správního orgánu zrušovat ani proto, že správní orgán neprovedl stěžovatelem navr- hovaný důkaz, případně jiný důkaz k ověření skutečného stavu dotčení zájmů ochrany pří- rody a krajiny v řízení o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu podle $ 84 stavebního zákona, neboť pro posuzování účastenství stěžovatele v tomto řízení to bylo nerozhodné. Pokud tedy správní orgán ohledně toho, zda v řízení o prozatímním uží- vání stavby ke zkušebnímu provozu mohou být zájmy ochrany přírody a krajiny chráně- né zákonem o ochraně přírody a krajiny do- tčeny či nikoli, dospěl k závěru, že zájmy ochrany přírody a krajiny zde dotčeny ne- jsou, pochybil sice v posouzení dílčí právní otázky, nepochybil však, jak shora podrobně vyloženo, v posouzení věci samé jako celku a rozhodl v souladu se zákonem. Skutečnost, že správní orgán neprováděl podle požadav- ků stěžovatele dokazování ohledně možnosti dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny, ne- mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí správního orgánu, neboť nezávisle na výsled- ku tohoto dokazování bylo třeba účast stěžo- vatele v řízení o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu zamítnout. Proto krajský soud i z tohoto důvodu zcela správně rozhodnutí správního orgánu nezrušil a žalo- bu stěžovatele zamítl a sám ohledně možnos- ti dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny dokazování neprováděl.

Spolek S. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje o účastenství ve správním ří-