Nejvyšší správní soud usnesení správní

7 As 357/2018

ze dne 2018-10-18
ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.357.2018.20

7 As 357/2018- 20 - text

9 As 172/2018 - 30 pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. A. T., zast. Mgr. Jiřím Klegou, advokátem se sídlem Bohumínská 1553, Rychvald, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2017, č. j. MSK 142049/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2018, č. j. 22 A 38/2017 - 25,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Žalobci byla rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne 27. 9. 2016, č. j. SMO/371667/16/DSČ/Mich, uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, neboť vozidlo, jehož je provozovatelem, stálo na parkovišti vyhrazeném pro držitele karty, aniž by pro toto vozidlo byla taková karta vydána. Tím byl porušen § 10 odst. 3 tohoto zákona. Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 1. 2017, č. j. MSK 142049/2016. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke krajskému soudu, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.

[2] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.

[3] Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[4] Kasační stížností napadený rozsudek byl zástupci stěžovatele doručen dne 6. 9. 2018 (doručenka na č. l. 26 spisu krajského soudu). Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), byl tudíž čtvrtek 6. 9. 2018, posledním dnem této lhůty pak byl čtvrtek 20. 9. 2018.

[5] Stěžovatel však kasační stížnost podal až v pátek 21. 9. 2018, tedy po uplynutí lhůty k jejímu podání. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s., protože byla podána opožděně.

[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. října 2018

JUDr. Radan Malík předseda senátu