7 As 526/2018- 10 - text
7 As 526/2018 -
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: I. S., zastoupen JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2018, č. j. 14 A 192/2018 - 33,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí ze dne 30. 7. 2018, č. j. MV-155707-5/SO-2016, kterým žalovaná zamítla jeho odvolání a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 22. 10. 2016, č. j. OAM-12135-16/DP-2016, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání OSVČ. Následně žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Usnesením ze dne 12. 11. 2018, č. j. 14 A 192/2018 – 33, Městský soud v Praze nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků z podané žaloby a z návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu blanketní kasační stížnost, ve které požádal o přiznání odkladného účinku.
[3] Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí městského soudu. Usnesením ze dne 17. 12. 2018, č. j. 7 As 526/2018 – 6, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud vady kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupkyni stěžovatele doručeno dne 21. 12. 2018. Lhůta ke splnění povinnosti tak uplynula v pondělí 21. 1. 2019, aniž by stěžovatel na výzvu soudu reagoval.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl usnesení městského soudu. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.
[5] Stěžovatel podal návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Nejvyšší správní soud o tomto návrhu nerozhodl, neboť má za to, že odmítnutím kasační stížnosti odpadl pro vydání předmětného usnesení důvod.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. ledna 2019
Mgr. David Hipšr předseda senátu