Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumné- ho řízení (6 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu stra- ně a není rozhodnutím ve smyslu $ 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumá- ní soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [$ 46 odst. 1 písm. d), $ 68 písm. e), $ 70 písm. a) s. ř. s.].
Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumné- ho řízení (6 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu stra- ně a není rozhodnutím ve smyslu $ 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumá- ní soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [$ 46 odst. 1 písm. d), $ 68 písm. e), $ 70 písm. a) s. ř. s.].
Prejudikatura: srov. č. 985/2006 Sb. NSS. Věc: František K. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, za účasti Obce Moravany, o zahájení přezkumného řízení, o kasační stížnosti žalobce. Dopisem ze dne 19. 12. 2006 odložil Kraj- ský úřad Jihomoravského kraje, odbor život- ního prostředí, podnět žalobce k přezkoumá- ní rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1.2004 ohledně povolení k nakládání s povrchovými vodami k jejich vzdouvání a akumulaci na drobném vodním toku Mora- vanský potok a stavebního povolení k prove- dení stavby vodního díla „Moravany - suchý poldr“ a zařazení vodního díla do kategorie IV. Žalobu, jíž se žalobce proti tomuto způso- bu vyřízení ohradil, odmítl Krajský soud v Br- ně usnesením ze dne 22. 5. 2007. Krajský soud dovodil, že přezkumné řízení podle hla- vy IX zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen „správ- ní řád“) se rozpadá do dvou fází. První, v níž se rozhoduje o tom, zda přezkoumání bude vůbec povoleno či nařízeno, a v případě klad- ného závěru druhou, ve které se rozhoduje o tom, zda původní rozhodnutí bude změně- no či zrušeno. Shledá-li správní orgán, který má rozhodnout o povolení nebo nařízení přezkumu, že pro přezkoumání nejsou důvo- dy, sdělí v souladu s ustanovením $ 94 odst. 1 správního řádu tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že nedůvodná žá- dost je odkládána pouhým intimátem, tj. sdě- lením správního orgánu. Přezkumné řízení je mimořádným procesním prostředkem do- zorčího práva, nikoli opravným prostředkem, jehož pojmovým znakem je založení právní- ho nároku žadatele na meritorní projednání věci. Proto jen v případě, že vůbec bylo řízení nově otevřeno, přichází v úvahu další roz- hodnutí, jímž se buď rozhodnutí potvrdí, zru- ší, nahradí jiným, či změní. Jen takové další rozhodnutí, pokud by zasáhlo do subjektiv- ních oprávnění a povinností účastníka řízení, by bylo rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v ustanovení $ 65 odst. 1 s. ř. s. a bylo by po vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví. Krajský úřad však ne- shledal zákonné podmínky pro zahájení říze- ní o přezkoumání rozhodnutí Městského úřa- du Šlapanice ze dne 20. 1. 2004, a to proto, že podnět stěžovatele k přezkoumání tohoto rozhodnutí došel dne 27. 11. 2006 a objektiv- ní lhůta k zahájení přezkumného řízení skončila již uplynutím dne 16. 2. 2005 ($ 96 odst. 1 správního řádu). Krajský úřad proto dopisem ze dne 19. 12. 2006 podnět žalobce 467 1831 k přezkoumání uvedeného rozhodnutí Měst- ského úřadu Šlapanice odložil. Tento dopis však nezasáhl do hmotněprávních oprávnění a povinností žalobce, protože krajský úřad jím vyjádřil pouze to, že mimořádné procesní prostředky dozorčího práva nepoužije a že se pravomocné rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1. 2004 nijak nemění. Proti usnesení krajského soudu podal ža- lobce (stěžovatel) v zákonné lhůtě kasační stížnost. Vyjádřil nesouhlas se závěrem kraj- ského soudu o nepřípustnosti žaloby proti dopisu krajského úřadu ze dne 19. 12. 2006 o odložení podnětu k postupu podle ustano- vení $ 94 a násl. správního řádu. Právní řád mu neumožňuje jiný procesní postup než po- dání správní žaloby, a v zájmu zachování prá- va na soudní ochranu proto nemůže být tato žaloba považována za nepřípustnou. Kon- krétní důvody, pro které byl podáván podnět k přezkoumání rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1. 2004, jsou uvedeny v předmětné žalobě. Toto rozhodnutí je po- dle stěžovatele nezákonné již proto, že jeho vydání nepředcházelo územní řízení, v němž by mohl stěžovatel hájit své zájmy. Ačkoliv je vlastníkem pozemku, který bezprostředně sousedí s pozemky, na nichž byla povolena stavba vodního díla (a je tak ohrožen případ- nou zátopou), správní orgán s ním nejednal jako s účastníkem řízení. Jako účastník řízení by mohl zejména namítat, zda byla vůbec nut- ná protipovodňová opatření. Je tedy zřejmé, že nezákonné odnětí možnosti účastnit se ří- zení mělo významný vliv na vydané rozhod- nutí, neboť se nabízely i jiné varianty řešení, které tak nemohly být uplatněny. Předmětné rozhodnutí ze dne 20. 1. 2004 si stěžovatel opatřil a seznámil se s ním až po zahájení stavby v srpnu 2006, kdy již bylo pravomoc- né. Jedinou cestou, jak zhojit uvedené nezá- konnosti, byl proto postup podle $ 94 a násl. správního řádu. To je také okamžik, od něhož je podle stěžovatele třeba počítat běh jedno- roční lhůty ve smyslu $ 96 správního řádu. V opačném případě by byl stěžovatel zbaven možnosti využít mimořádný opravný prostře- dek. Ostatně podnět k provedení přezkum- ného řízení uplatnil dne 24. 11. 2006 a správ- ní orgán tedy měl možnost v zákonné lhůtě rozhodnout o provedení přezkumného říze- ní. Nemůže jít nakonec k tíži stěžovatele, že v 468 rozhodné době nabyl účinnosti nový správní řád, který upravuje mimořádné opravné pro- středky odlišně od předchozího správního řádu. Stejně tak nemůže jít k jeho tíži nevědo- most 0 existenci pravomocného rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice z důvodu, že s ním nebylo jednáno jako s účastníkem říze- ní, a že proto nepodal proti tomuto rozhod- nutí řádný opravný prostředek. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napa- dené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Krajský úřad ve vyjádření ke kasační stíž- nosti uvedl, že nesouhlasí s argumenty stěžo- vatele uvedenými v mimořádném opravném prostředku. Správní řád v ustanovení $ 179 odst. 2 jednoznačně odkazuje, pokud jde o užití procesního předpisu, na nyní platnou právní úpravu, včetně počítání lhůt. Nelze proto souhlasit s tím, že by stěžovateli byla odňata možnost použít mimořádný opravný prostředek, neboť od 16. 2. 2004 do 1. 1.2006 mohl ještě postupovat podle © zákona č. 71/1967 Sb. a využít i obnovy řízení. Úkon ze dne 19. 12. 2006 nemůže podléhat soudní- mu přezkumu, neboť jde o pouhé sdělení účastníku řízení, jimž se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva nebo povinnosti. Lx Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. Z oodůvodnění: xx Z Nejvyšší správní soud předesílá, že právní úprava přezkumného řízení v platném správ- ním řádu (hlava IX) se vyznačuje, oproti předchozí úpravě, zejména podrobností a dů- razem na právní jistotu. Správní řád nově de- finuje institut přezkumného řízení, který do jisté míry nahrazuje dřívější institut přezkou- mání rozhodnutí mimo odvolací řízení ($ 65 a násl. zákona č. 71/1967 Sb.). Přezkumné ří- zení podle ustanovení $ 94 a násl. správního řádu se zahajuje vždy z úřední povinnosti, po- kud je důvodné podezření, že konkrétním pravomocným nebo předběžně vykonatel- ným rozhodnutím byl porušen obecně závaz- ný právní předpis. Přezkumnému řízení tedy podléhají výlučně rozhodnutí nezákonná, ni- koliv však rozhodnutí věcně nesprávná, která nejsou v přímém rozporu se zákonem. V pře- zkumném řízení je zachována v podstatě předchozí právní úprava, podle níž správní orgán odložil v případě nevyhovění podnětu k zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podnět pouhým přípi- sem, protože neshledá-li správní orgán důvo- dy k zahájení přezkumného řízení, odloží podnět k jeho zahájení rovněž neformálním přípisem, který s uvedením důvodů oznámí do 30 dnů podateli ($ 94 odst. 1 správního řádu). Kasační stížnost jako mimořádný oprav- ný prostředek je podle $ 103 s. ř. s. koncipo- vána na principu nutného konkrétního tvrze- ní stěžovatele, v čem krajský soud, který jeho věc projednával a rozhodl, ve svém rozhod- nutí pochybil. Výčet možných tvrzení, a tedy důvodů, pro které stěžovatel kasační stížnost podává, je taxativně uveden pod písm. a) až e) citovaného ustanovení. Směřujeli kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby, jak je tomu i v daném pří- padě, je důvod pro její podání podřaditelný pod $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. V kasační stíž- nosti podané z tohoto důvodu je především třeba, aby stěžovatel uvedl, v čem nezákon- nost rozhodnutí soudu spatřuje. Omezí-li se však stěžovatel pouze na výtky směřující pro- ti rozhodnutí správního orgánu, aniž by jak- koli zpochybnil rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby a argumentačně podložil, v čem nezákonnost rozhodnutí soudu spočí- vá, nelze než konstatovat nedůvodnost tako- vé kasační stížnosti. Námitky obsažené v ka- sační stížnosti jdou v takovém případě mimo rámec rozhodnutí krajského soudu, který v usnesení o odmítnutí žaloby nijak neposu- zoval věc samu, tedy zákonnost rozhodnutí správního orgánu, ale pouze rozhodl o tom, že v soudním řízení nebude věc projednána. Ostatně Nejvyšší správní soud již v roz- sudku ze dne 5. 1. 2006, čj. 2 As 45/2005-65, www.nssoud.cz, konstatoval, že „Odmítllí krajský soud žalobu jako neprojednatelnou a nezabývalli se jí věcně, přezkoumává Nej- vyšší správní soud v kasačním řízení jen to, zda krajský soud správně posoudil nesplně- ní procesních podmínek; věcný obsah žalo- by přezkoumávat nemůže.“ Stěžovatel ve své kasační stížnosti opaku- je průběh správního řízení a vznáší mnoho námitek vůči správním orgánům a tvrdí, že ho zkrátily na jeho právech. Stejně tak namítá nesprávný postup správního orgánu v průbě- hu přezkumného řízení podle správního řá- du a označil odložení podnětu za nezákonné, i když není rozhodnutím, kterým by byla za- ložena, měněna, rušena nebo závazně určena práva. Ve vztahu ke krajskému soudu stěžova- tel vyslovil pouze nesouhlas s jeho závěrem o nepřípustnost žaloby proti dopisu krajské- ho úřadu ze dne 19. 12. 2006 o odložení pod- nětu k postupu podle ustanovení $ 94 a násl. správního řádu, protože právní řád mu neu- možňuje jiný procesní postup a v zájmu za- chování práva na soudní ochranu nemůže být tato žaloba považována za nepřípustnou. Odmítnutím žaloby mu totiž byla zcela odňa- ta možnost soudní ochrany. Nejvyšší správní soud ve smyslu shora uvedeného přezkoumal pouze zákonnost po- stupu krajského soudu v řízení předcházejí- cím vydání napadeného usnesení o odmítnu- tí žaloby. Nemohl se proto zabývat poukazy stěžovatele na nesprávnosti jiných správních řízení, ve kterých byla vydána pravomocná rozhodnutí, neboť tato nejsou předmětem soudního přezkumu v této věci. Stěžovatel podal dne 27. 11. 2006 ke kraj- skému úřadu podnět k zahájení přezkumné- ho řízení podle $ 94 správního řádu, a to ve vztahu k rozhodnutí Městského úřadu Šlapa- nice ze dne 20. 1. 2004. Z konstrukce $ 94 správního řádu o přezkumném řízení je zřej- mé, že se nejedná o řádný opravný prostře- dek, ale o zvláštní prostředek dozorčího prá- va, který byl svěřen do rukou správních orgánů a na který není právní nárok. V přípa- dě, že příslušný správní orgán dojde k závěru, že chybí důvod pro přezkoumání napadené- ho správního rozhodnutí (není důvodné po- dezření, že pravomocným nebo předběžně vykonatelným rozhodnutím byl porušen obecně závazný právní předpis), a podnět k zahájení přezkumného řízení učinil jiný subjekt než správní orgán, vyrozumí jej o tom, že neshledal důvod k zahájení pře- zkumného řízení. O tomto zjištění však správní orgán nevydává rozhodnutí, pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodu do 30 dnů podateli. Oznámení o nezahájení pře- zkumného řízení podle $ 94 správního řádu je tedy pouhým sdělením, nikoliv rozhodnu- tím. V tomto případě totiž není důvodu zasa- 469 1831 hovat do právní sféry účastníků správního ří- zení, protože jejich práva a povinnosti, změ- něné nebo vzniklé původním rozhodnutím, nejsou tímto sdělením dotčeny. V daném případě krajský úřad sdělil stě- žovateli dopisem ze dne 19. 12. 2006, že ne- shledal zákonné podmínky pro zahájení říze- ní o přezkoumání rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1. 2004, které na- bylo právní moci dne 16. 2. 2004, protože je- ho podnět k přezkoumání byl doručen dne 27. 11. 2006 a objektivní lhůta k zahájení pře- zkumného řízení již uplynula dne 16. 2. 2005 ($ 96 odst. 1 správního řádu). V $ 179 odst. 2 správního řádu je totiž výslovně uvedeno, že bylo-li řízení pravomocně skončeno před účinností tohoto zákona, tedy před 1. 1. 2006, postupuje se při přezkumném řízení podle tohoto zákona (nového správního řádu), včetně lhůt, v nichž lze takové řízení zahájit. Tímto sdělením tak krajský úřad nezasáhl do hmotněprávních oprávnění a povinností stě- žovatele. Pouze jím vyjádřil, že mimořádný procesní prostředek dozorčího práva nepou- žije a že původní pravomocné rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1. 470 2004 zůstává nedotčeno. Tento dopis tedy není rozhodnutím, které má na mysli $ 65 odst. 1 s. ř. s. (těmito rozhodnutími jsou jen úkony správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti), a jako takový je proto vyloučen z přezkumu ve správním soudnictví [$ 70 písm. a) s. ř. s.]. Odložení podnětu k přezkou- mání rozhodnutí postupem podle $ 94 odst. 1 správního řádu dopisem ze dne 19. 12. 2006 nemůže být tudíž podrobeno soudní- mu přezkumu. Krajský soud proto nepochy- bil, pokud žalobu směřující proti dopisu kraj- ského úřadu ze dne 19. 12. 2006 usnesením odmítl jako nepřípustnou. Ostatně také starší judikatura (srov. usne- sení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 1997, čj. 7.A 179/95-17, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 1998, čj. 6 A 53/97-18) rovněž vyslovila, že správní akt, jímž je výsledek přezkoumání (tehdy v rámci přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací ří- zení podle $ 65 správního řádu z roku 1967) intimován účastníkovi, je pouhým sdělením úřadu straně, nikoliv rozhodnutím, a nelze ho proto úspěšně napadat správní žalobou.
František K. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, za účasti Obce Moravany, o zahájení přezkumného řízení, o kasační stížnosti žalobce.