7 Azs 224/2005- 46 - text
7 Azs 224/2005 - 46
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele S. P., za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2005, č. j. 24 Az 295/2004 - 25,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 3. 2004, č. j. OAM-3112/VL-11-P27-2003, jímž stěžovateli nebyl dle ust. § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování dle ust. § 91 zákona o azylu.
Přípisem ze dne 25. 5. 2005, č. j. 24 Az 295/2004 - 35, byl stěžovatel vyzván k vyplnění formuláře – vyjádření o osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tuto výzvu však stěžovatel nikterak nereagoval. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2005, č. j. 24 Az 295/2004 - 37, byla proto zamítnuta žádost stěžovatele na ustanovení advokáta, kterou stěžovatel podal současně s kasační stížností. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2005, č. j. 24 Az 295/2004 - 39, byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení odstranil vady kasační stížnosti tak, že uvede, kdo jej bude v řízení o kasační stížnosti zastupovat. Současně byl poučen o tom, že jestliže uvedený nedostatek kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstraní, bude tato odmítnuta. Stěžovatel však zůstal nečinným.
Podle ust. § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Nepředložení plné moci advokáta brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nebyl odstraněn. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. září 2005
JUDr. Radan Malík předseda senátu