7 Azs 250/2005- 56 - text
7 Azs 250/2005 - 56
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele I. M., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 2. 2005, č. j. 63 Az 160/2004 23,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 2. 2005, č. j. 63 Az 160/2004
23, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 17. 8. 2004, č. j. OAM-2513/VL-07-08-2004, jímž byla žádost o udělení azylu stěžovateli zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána. Protože současně s kasační stížností podal stěžovatel také žádost o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů, vyzval ho krajský soud, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy zaslal zpět soudu vyplněný formulář „Vyjádření o osobních, výdělkových a majetkových poměrech“. Protože stěžovatel v tomto vyjádření neuvedl žádné příjmy ani osobní majetek přesto, že v kasační stížnosti uvedl, že bydlí mimo azylové středisko na adrese P. 9, K. 28/803, usoudil krajský soud, že za této situace nepochybně musí mít příjmy, popř. majetek, z kterého hradí minimálně náklady spojené s ubytovnám na území České republiky. Krajský soud proto požádal ubytovatele stěžovatele o sdělení, jakou částku platí stěžovatel za ubytování na uvedené adrese a zjistil, že úhrada za ubytování činí měsíčně 2100 Kč. Protože za dané situace stěžovatel věrohodně neprokázal své majetkové a sociální poměry, krajský soud mu pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů usnesením ze dne 20. 6. 2005, č. j. 63 Az 160/2004 - 42, neustanovil a následně jej usnesením ze dne 21. 7. 2005, č. j. 63 Az 160/2004 - 46, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doložil do spisu plnou moc udělenou advokátovi, který ho bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a jeho prostřednictvím doplnil, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozsudek napadá, tj. konkrétní důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. a údaj o tom, kdy mu byl napadený rozsudek doručen. Současně ho poučil, že nebudou-li tyto nedostatky v uvedené lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta. Z předloženého spisu vyplývá, že toto usnesení bylo z důvodu, že stěžovatel nebyl na jím uvedené adrese zastižen, uloženo dne 28. 7. 2005 u držitele poštovní licence. Při pokusu o doručení byl stěžovatel v souladu s § 46 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s. vyrozuměn o tom, že si má uloženou písemnost vyzvednout a poučen, že nevyzvedne-li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Protože si stěžovatel zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, je dnem doručení pondělí 1. 8. 2005. Ve stanovené lhůtě stěžovatel nereagoval a nezvolil si pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů.
Podle ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zastoupení advokátem je obligatorní podmínkou řízení o kasační stížnosti, jejíž nenaplnění brání věcnému projednání věci. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nedoložil soudu, že by byl pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, tj. že by tuto podmínku řízení splnil, a tento nedostatek neodstranil ani na výzvu soudu, Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. října 2005 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu