7 Azs 260/2016- 12 - text
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: J. Z., zastoupena JUDr. Vratislavem Kohoutem, advokátem se sídlem Boleslavská 9, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2016, č. j. 62 Az 15/2016 - 26,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 3. 6. 2016, č. j. OAM-937/ZA-ZA04-K01-2015, rozhodl o neudělení mezinárodní ochrany žalobkyni (dále jen „stěžovatelka“) podle § 12, 13, 14, 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Toto rozhodnutí stěžovatelka napadla žalobou, kterou krajský soud zamítl rozsudkem ze dne 5. 9. 2016, č. j. 62 Az 15/2016 - 26.
[2] Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
[3] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána. [4] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. [5] Protože při doručování napadeného rozsudku krajského soudu nebyla stěžovatelka na adrese uvedené v žalobě (i v kasační stížnosti) zastižena, byla zásilka dne 9. 9. 2016 uložena u provozovatele poštovních služeb (§ 49 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovatelce byla zanechána výzva, aby si ji vyzvedla (§ 49 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byla stěžovatelka poučena, že nevyzvedne li si zásilku ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl (§ 49 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Protože si stěžovatelka zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedla, považuje se za den doručení pondělí 19. 9. 2016. Po marném uplynutí této lhůty doručující orgán vhodil dne 21. 9. 2016 písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky (doručenky na č. l. 32 soudního spisu). [6] Den, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, bylo tudíž pondělí 19. 9. 2016, posledním dnem této lhůty bylo proto pondělí 3. 10. 2016. Kasační stížnost však byla odeslána prostřednictvím datové schránky až v pondělí 10. 10. 2016, tedy po uplynutí lhůty.
[7] S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně. [8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. října 2016 JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu