7 Azs 268/2005- 31 - text
7 Azs 268/2005 - 32
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele V. P., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2005, č. j. 55 Az 218/2004 14,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2005, č. j. 55 Az 218/2004
14, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 9. 2004, č. j. OAM-2280/VL-20-ZA07-2004, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovateli podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
Protože současně s kasační stížností podal stěžovatel žádost o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů, vyzval ho krajský soud, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy zaslal zpět soudu vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, výdělkových a majetkových poměrech“. Protože stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že bydlí mimo azylové středisko na adrese P. 9, P. 569, byl rovněž vyzván ke sdělení, jakým způsobem a v jaké výši platí nájem ubytovateli či pronajímateli a jak si opatřuje finanční prostředky na svou obživu a ošacení. Ze soudního spisu vyplynulo, že při doručování písemného vyhotovení této výzvy nebyl stěžovatel na adrese, kterou uvedl v kasační stížnosti, zastižen, a proto byla zásilka dne 30. 9. 2005 uložena u držitele poštovní licence (§ 46 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl (§ 50c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byl stěžovatel poučen, že nevyzvedne
li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl (§ 50c odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Protože si stěžovatel zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, považuje se za den doručení pondělí 3. 10. 2005 (§ 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Ve stanovené lhůtě stěžovatel nereagoval.
V důsledku toho, že stěžovatel neprokázal své majetkové a sociální poměry, krajský soud mu pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů usnesením ze dne 20. 10. 2005, č. j. 55 Az 218/2004 - 24, neustanovil a vyzval jej, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranil nedostatek svého podání ze dne 22. 9. 2005 spočívající v tom, že není zastoupen advokátem, ačkoliv sám nemá právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Současně ho poučil, že nebude-li tento nedostatek v uvedené lhůtě odstraněn, bude kasační stížnost odmítnuta.
Písemné vyhotovení usnesení bylo stěžovateli rovněž doručováno na adresu uvedenou v kasační stížnosti. Na žádost stěžovatele byla zásilka bez předchozího pokusu o její doručení uložena dne 31. 10. 2005 u držitele poštovní licence (§ 46 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl (§ 50c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byl stěžovatel poučen, že nevyzvedne
li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl (§ 50c odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Protože si stěžovatel zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, považuje se za den doručení čtvrtek 3. 11. 2005 (§ 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Ve stanovené lhůtě stěžovatel nereagoval a nezvolil si pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů.
Podle ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Zastoupení advokátem je obligatorní podmínkou řízení o kasační stížnosti, jejíž nenaplnění brání věcnému projednání věci. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel nedoložil soudu, že by byl pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, tj. že by tuto podmínku řízení splnil, a tento nedostatek neodstranil ani na výzvu soudu, Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 15. prosince 2005
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu