Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

7 Azs 352/2020

ze dne 2021-01-27
ECLI:CZ:NSS:2021:7.AZS.352.2020.18

7 Azs 352/2020- 18 - text

7 Azs 352/2020 -

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: T. M. P., zastoupen Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 10. 2020, č. j. 30 A 305/2018 - 47,

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 4.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. et Mgr. Marka Čechovského, Ph.D., advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

[1] Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 7. 10. 2020, č. j. 30 A 305/2018 - 47, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2018, č. j. MV 21627-5/SO-2017. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 12. 2016, č. j. OAM-9982-64/DP-2015, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podle § 44a odst. 4 v návaznosti na § 46a odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 17. 12. 2015.

[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu v zákonné lhůtě kasační stížnost.

[3] V průběhu řízení vzal stěžovatel kasační stížnost v celém rozsahu zpět, a to podáním ze dne 22. 1. 2021, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne.

[4] Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.

[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[6] Jelikož řízení bylo zastaveno před vydáním rozhodnutí o věci samé, rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti sníženého o 20 %, tj. o 1.000 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. ledna 2021

Mgr. David Hipšr předseda senátu