7 Azs 37/2006- 72 - text
7 Azs 37/2006 - 73
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatelky T. T., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2005, č. j. 63 Az 166/2004 - 20,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
Krajský soud Ostravě rozsudkem ze dne 9. 3. 2005, č. j. 63 Az 166/2004 - 20 zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 27. 8. 2004, č. j. OAM 2637/VL-07-04-2004, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o azylu“). V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. vyjádřila stěžovatelka nesouhlas se zamítnutím žaloby. Především v ní namítala, že všechny státní orgány v řízení o udělení azylu vážně chybovaly a krajský soud posoudil její věc v rozporu s platným právním řádem. Proto se domáhala zrušení napadeného rozsudku, vrácení věci k dalšímu řízení a současně požádala o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku tomuto mimořádnému opravnému prostředku. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 6. 2005, č. j. 63 Az 166/2004 - 36 bylo rozhodnuto, že se stěžovatelce neustanovuje zástupce z řad advokátů. Kasační stížnost stěžovatelky proti tomuto usnesení byla pro opožděnost odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2005, č. j. 7 Azs 208/2005 - 47. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 7. 2005, č. j. 63 Az 166/2004 - 38 byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila své podání tak, že bude zastoupena a doplnila údaje o tom, v jakém rozsahu rozhodnutí soudu napadá, uvedla konkrétní důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. a datum, kdy jí byl rozsudek doručen. Současně byla poučena, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví požadavkům krajského soudu a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 9. 8. 2005. Stěžovatelka však na toto usnesení nereagovala.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie. Z citovaného ustanovení vyplývá, že povinné zastoupení stěžovatelky advokátem v řízení o kasační stížnosti je zvláštní podmínkou řízení o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Stěžovatelka právnické vzdělání nemá a jelikož přes výzvu krajského soudu ze dne 26. 7. 2005 nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, neodstranila nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti, který brání pokračování v řízení. Náležitosti kasační stížnosti jsou uvedeny v ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. Pokud je toto podání nemá, musí být podle odst. 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, vyzývajícího k odstranění vad. V tomto případě kasační stížnost zákonné náležitosti neobsahovala a krajský soud proto stěžovatelku vyzval usnesením ze dne 26. 7. 2005 k odstranění vad podání (rozsah napadení rozsudku krajského soudu, vymezení důvodů kasační stížnosti podle ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. s potřebnou konkretizací) a stanovil k odstranění vad lhůtu odpovídající zákonu. Stěžovatelka na tuto výzvu nereagovala a vady kasační stížnosti neodstranila. Jelikož chybějící náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku brání pokračování v řízení, v němž je kasační soud vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody, nebylo možno kasační stížnost rovněž věcně projednat. Nejvyšší správní soud proto z důvodů nepředložení plné moci udělené advokátovi a neodstranění vad podání, které brání věcnému projednání kasační stížnosti, ve shodě s ustálenou judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40) kasační stížnost stěžovatelky odmítl [§ 37 odst. 5 a § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.]. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. září 2006 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu 7 Azs 37/2006 - 75