7 Azs 378/2019- 32 - text
7 Azs 378/2019 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: E. L., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2019, č. j. 4 Az 61/2018 - 53,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2018, č. j. OAM-393/ZA-ZA11-LE26/2018, jímž nebyla stěžovatelce udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatelka požádala o ustanovení zástupce pro řízení o tomto mimořádném opravném prostředku.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu žádost o ustanovení zástupce zamítl (viz usnesení ze dne 9. 1. 2020, č. j. 7 Azs 378/2019 - 21, a ze dne 13. 2. 2020, č. j. 7 Azs 378/2019 - 28) a současně stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení buďto předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že ona či její zaměstnanec má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka byla též poučena, že pokud uvedené výzvě nevyhoví, bude její kasační stížnost odmítnuta.
[4] Usnesení č. j. 7 Azs 378/2019 - 28 bylo stěžovatelce doručeno dne 21. 2. 2020. Lhůta patnácti dnů určená usnesením tak uplynula dne 9. 3. 2020 (srov. pravidla o počítání lhůt obsažená v § 40 odst. 1, 2 a 3 s. ř. s.). Stěžovatelka nicméně na výzvu soudu nikterak nereagovala.
[5] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s., v řízení o kasační stížnosti [s]těžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[6] Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[7] Stěžovatelka byla řádně vyzvána k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání, že ona či její zaměstnanec má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Současně byla stěžovatelka poučena o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však splnění podmínky § 105 odst. 2 s. ř. s. ve stanovené lhůtě (a ani do rozhodnutí soudu) nedoložila. S ohledem na uvedené, Nejvyšší správní soud konstatuje, že i přes výzvu stěžovatelka neodstranila nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti; soud proto její kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. dubna 2020
JUDr. Tomáš Foltas předseda senátu