Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

7 Azs 5/2011

ze dne 2011-01-27
ECLI:CZ:NSS:2011:7.AZS.5.2011.104

7 Azs 5/2011- 104 - text

č. j. 7 Azs 5/2011 - 104

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: O. E., zastoupena JUDr. Helenou Kubecovou, advokátkou se sídlem Masarykovo nám. 35, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 86,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Heleny Kubecové s e u r č u j e částkou 2880 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 86, byl zamítnut návrh žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) na zproštění ustanovené advokátky JUDr. Heleny Kubecové a ustanovení jiného advokáta pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 52, jímž byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. 3. 2009, č. j. OAM 89/LE-05-05-2009, o zamítnutí její žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto usnesení podala zástupkyně stěžovatelky v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uvedla, že nejpozději do 30. 11. 2010 upřesní její důvody. Dále uvedla, že ihned po obdržení napadeného usnesení písemně informovala stěžovatelku s tím, aby jí nejpozději do 11. 11. 2010 sdělila, zda hodlá podat kasační stížnost. V doplnění kasační stížnosti ze dne 30. 11. 2010 zástupkyně stěžovatelky uvedla, že se jí nepodařilo stěžovatelku kontaktovat, a proto nemůže odstranit vady kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána. Podle § 37 odst. 3 věta první musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Zástupkyně stěžovatelky v kasační stížnosti sice uvedla, že ji podává proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2010, č. j. 46 Az 19/2009 – 86, ale neuvedla, jaké konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká a co navrhuje, tj. jak má Nejvyšší správní soud rozhodnout. Protože se jí nepodařilo kontaktovat stěžovatelku, nebyly v doplnění kasační stížnosti vady odstraněny. Z toho důvodu již nebyl důvod trvat na postupu podle ust. § 106 odst. 3 s. ř. s., neboť by to bylo v dané situaci nadbytečné. Skutečnost, že podaná kasační stížnost neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání jejímu věcnému vyřízení, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti soudem ustanovena zástupkyní advokátka a podle § 35 odst. 8 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokátky včetně hotových výdajů stát. Podle ust. § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náleží advokátce odměna za jeden úkon právní služby (písemné podání soudu ve věci) 2100 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) ve spojení s odst. 3 citované vyhlášky) a náhrada hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), zvýšená o daň z přidané hodnoty ve výši 480 Kč, celkem tedy 2880 Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. ledna 2011

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu