7 Azs 66/2025- 33 - text
7 Azs 66/2025 - 34 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudce Davida Hipšra a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: N. C., proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2025, č. j. 55 A 1/2025 24,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, uložila žalobkyni správní vyhoštění a zákaz vstupu na území EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o azylu. Odvolání žalobkyně žalovaná rozhodnutím ze dne 19. 12. 2024, č. j. CPR 53683 4/ČJ 2024 930310 V230, zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji zamítl v záhlaví označeným rozsudkem. Podanou kasační stížností se pak žalobkyně (stěžovatelka) domáhá zrušení tohoto rozsudku. V té mimo jiné požádala o ustanovení zástupce.
[2] Za účelem posouzení, zda jsou v případě stěžovatelky splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (jako jedna z podmínek pro ustanovení zástupce dle § 35 odst. 10 s. ř. s.), jí Nejvyšší správní soud zaslal formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ a vyzval ji, aby své osobní, majetkové a výdělkové poměry ve lhůtě 10 dnů doložila. Písemnosti jí byly doručeny 15. 4. 2025. Ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí však stěžovatelka na výzvu soudu nijak nereagovala. Své poměry tedy nijak nepopsala ani nedoložila (na daném formuláři ani žádným jiným způsobem).
[3] Nejvyšší správní soud tedy s ohledem na výše uvedené a v souladu s existující judikaturou u stěžovatelky nezjistil předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 9. 5. 2025, č. j. 7 Azs 66/2025 25, proto její návrh zamítl. Týmž usnesením stěžovatelku vyzval, aby do 15 dnů od jeho doručení splnila podmínku dle § 105 odst. 2 s. ř. s., a to buď předložením plné moci udělené advokátovi, nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatelky (vysokoškolského diplomu o absolvování příslušného studia). O následcích nedodržení této povinnosti ji poučil. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 14. 5. 2025.
[4] Na tuto výzvu (usnesení) stěžovatelka nijak nereagovala. Nejvyšší správní soud v dané věci pouze obdržel z datové schránky JUDr. Josefa Čabrádka, advokáta, dne 26. 5. 2025 podání obsahující novou žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce (bez jejího podpisu). K tomuto podání nebyla přiložena plná moc advokáta k zastupování stěžovatelky a její přílohou bylo toliko potvrzení o konání porady stěžovatelky s uvedeným advokátem a její „prohlášení“, podle něhož souhlasí s tím, aby jí byl zástupcem z řad advokátů ustanoven právě JUDr. Čabrádek.
[5] I pokud by Nejvyšší správní soud akceptoval podání žádosti o ustanovení zástupce uvedenou formou, opakovaným návrhem stěžovatelky by se stejně zabývat nemohl. Podle jeho ustálené judikatury totiž platí, že pokud stěžovatel znovu požádá o ustanovení zástupce poté, co bylo o jeho předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, je namístě o ní rozhodnout pouze tehdy, pokud stěžovatel doloží, že od doby rozhodování o jeho předchozí žádosti došlo k podstatné změně skutečností, které byly pro posouzení předchozí žádosti rozhodující (rozsudky NSS ze dne 12. 5. 2008, č. j. 3 Ads 43/2007 150, ze dne 9. 10. 2014, č. j. 4 Afs 177/2014 24, nebo ze dne 19. 2. 2010, č. j. 3 Aps 10/2009 186, či usnesení NSS ze dne 9. 10. 2014, č. j. 4 As 173/2014 75, ze dne 9. 10. 2014, č. j. 4 As 175/2014 75, nebo ze dne 9. 10. 2014, č. j. 4 As 176/2014 75). Tato podmínka však nebyla v případě stěžovatelky naplněna. Ta v nové (opětovné) žádosti toliko uvedla (reprodukovala text zákona), že jsou u ní dány předpoklady, aby byla soudem osvobozena od soudních poplatků, a že je nezbytně třeba ustanovit jí právního zástupce k ochraně jejích zájmů. K žádosti připojené prohlášení pak obsahuje pouze zmínku o tom, že stěžovatelka je osoba nemajetná a v současné době bez zaměstnání. Stěžovatelka tedy změnu skutečností nejen nedokládá, ale ani netvrdí (resp. ani jinak nevysvětluje svoji pasivitu ve vztahu k předchozí žádosti).
[6] V návaznosti na výše uvedené tedy nezbývá než uzavřít, že lhůta stanovená usnesením č. j. 7 Azs 66/2025 25 uplynula dne 29. 5. 2025, avšak stěžovatelka stanovené povinnosti v této lhůtě (ani po jejím uplynutí) nedostála a nenaplňuje tedy podmínku dle § 105 odst. 2 s. ř. s., podle něhož v řízení o kasační stížnosti stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[7] Nestanoví li zákon jinak, soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Není li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se podle § 120 s. ř. s. přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.
[8] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nedoložila plnou moc udělenou advokátovi či doklad o svém právnickém vzdělání v určené lhůtě ani po jejím uplynutí a o následcích nesplnění výzvy soudu byla poučena, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[9] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. června 2025
Milan Podhrázký předseda senátu