a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb. Skutečnost, že s cizincem bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění, ne- může sama 0 sobě odůvodnit zajištění cizince. Při takovém výkladu by bylo nutno zajistit cizince vždy, když s ním bylo zahájeno řízení o správním vý- hoštění, což ze zákona nevyplývá. Rozhodnutí 0 zajištění cizince je omeze- ním jeho osobní svobody, a proto musí být řádně a konkrétně zdůvodněno.
Z odůvodnění napadeného rozhod- nutí není seznatelné, zda v případě ža- lobkyně bylo konkrétně zkoumáno ne- bezpečí, že by mohla mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění ($ 124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.). Soud se ztotožňuje s právní argumentací žalobkyně v tom smyslu, že toto nebez- pečí musí být konkrétně zdůvodněno, ni- koliv pouze odkazem na hrozící správní vyhoštění, neboť v takovém případě by bylo možné zajistit každého cizince, je- muž správní vyhoštění hrozí. Takovou právní konstrukci však ustanovení $ 124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. neobsahu- je.
Je pochopitelné, že rozhodnutí o zajiš- tění cizince vydává policejní orgán v ča- sové tísni, což s sebou jistě nese určité zestručnění odůvodnění takového roz- hodnutí, nelze však přehlédnout, že tím- to rozhodnutím omezuje osobní svobo- du cizince, a proto konkrétní skutečnosti zde (stejně jako v řízení trestním při roz- hodnutí o vzetí do vazby) být musí. Navíc z obsahu vyjádření žalobkyně ve správ- ním řízení je patrné, že žalobkyně na území České republiky pobývala legálně v rámci řízení o azylu, a to minimálně do nabytí právní moci usnesení Nejvyššího správního soudu o odmítnutí kasační stížnosti.
Z obsahu spisu rovněž není pa- trné, že by žalobkyně na území České republiky páchala nějakou trestnou čin- nost či byla jinak státními orgány posti- hována, navíc se sama dostavila na policii za účelem vyřízení víza, tedy nijak se před státními orgány nesnažila skrývat. Lze pouze poznamenat, že žalobkyně se nemůže dovolávat skutečnosti, že o od- mítnutí kasační stížnosti nebyla informo- vána, neboť v řízení před Nejvyšším správním soudem byla právně zastoupe- na advokátkou, která měla za povinnost ji o tomto soudním rozhodnutí řádně a včas informovat.
Skutečnost, že tuto po- vinnost advokátka vůči žalobkyni poruši- la, nemůže žalobkyně s úspěchem namí- tat vůči správnímu orgánu. 856 Ochrana přírody a krajiny: nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin k $ 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny K naplnění skutkové podstaty nedovoleného zasahování do přirozené- ho vývoje zvláště chráněných druhů rostlin podle $ 88 odst. 1 písm. d) zá- kona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, postačuje nepřípust- né použití organických či průmyslových hnojiv nebo jakýchkoliv chemických prostředků, aniž se zároveň vyžaduje účinek spočívající ve zni- čení jedince (jedinců) zvláště chráněného druhu rostlin.
I u této skutkové podstaty jiného správního deliktu jde o odpovědnost za protiprávní jednání bez ohledu na zavinění.
Valentina O. (Moldavsko) proti Policii České republiky, oblastnímu ředitelství