Při posuzování snížení či změny krajinného rázu ($ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je nutné vedle sebe hodnotit stav, pro nějž se určitá kra- jina či její část stala jedinečnou (ať z hlediska přírodního, historického, architekto- nického či jiného), a stav, jak bude vypadat po umístění stavby. Souhlas nelze zdů- vodnit pouze tím, že se v dané lokalitě umísťuje množství jiných nových staveb, a pominout tak po staletí budovanou charakteristiku místa.
Věc: Občanské sdružení Ateliér pro životní prostředí proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti občanského sdružení Hanspaulka, o souhlas se zásahem do krajinného rázu. Magistrát hlavního města Prahy, odbor ži- votního prostředí, dne 6. 5. 2005 vydal sou- hlas podle $ 12 odst. 2 zákona o ochraně pří- rody a krajiny ke stavbě rodinného domu „Dubový Mlýn“ v katastrálním území Dejvice, Praha 6 (dále také jen „stavba“). Odvolání žalobce proti uvedenému roz- hodnutí zamítl žalovaný dne 28. 12.
2005. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že zásahy do krajinného rázu je nezbytné hodnotit ne- jen jako konkrétní činnost a její důsledky na pozemku samém, ale i s ohledem na širší sou- vislosti v území, na kterém byl zřízen přírod- ní park „Šárka-Lysolaje“. Navrhovaný dům má být umístěn na pozemek v západní části areálu Dubový mlýn, kde se provádí výstavba objektů pro bydlení (12 vil se zahradami); vý- chodně od něj se nachází zástavba rodinných domů „Poď Kuliškou“, západní hranice pro- bíhá podle hranice rybníka Dubák, ze severní a východní strany pozemek obchází veřejná komunikace, jižní hranicí pozemek přiléhá k pozemku s rekonstruovaným objektem mlýna a severně se nachází starší zástavba.
Navržený rodinný dům svým celkovým ztvár- něním ani polohou (v údolí) nepředstavuje ve vztahu k současnému stavu místa a v ná- vaznosti na probíhající novou zástavbu rodin- nými domy v areálu Dubový mlýn změnu hodnoty jednotlivých složek krajinného rázu místa, natož přírodního parku jako celku. Pří- rodní a estetické hodnoty samo místo stavby 802 neprokazuje, stavba sama přírodní či estetic- ké hodnoty oblasti Šáreckého údolí neovliv- ní. Stavba nebude pohledově ani provedením vytvářet dominantní prvek v krajině, barev- ností a aplikací převažujících stavebních prv- ků bude korespondovat s jinými novostavbami v lokalitě a nebude působit nijak výstředně či neharmonicky ani ve vztahu k přebudované- mu objektu mlýna, což lze dovodit i z předlo- žených vizualizací.
K potlačení působení Du- bového mlýna došlo zřejmě již dříve, a to realizací jiných, s mlýnem nesouvisejících ob- jektů. Stavba nijak nezasahuje do významné- ho krajinného prvku „rybník“, i když se na- chází v jeho blízkosti, a nepřeruší existující vztahy v krajině. Podle schváleného územní- ho plánu leží pozemek v polyfunkční ploše „OC - čistě obytná“. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou k Městskému soudu v Praze, v níž uplatňoval námitky týkající se narušení stáva- jící krajinné scenérie přírodního parku.
Vzhledem k rozměrům stavby a jejímu umís- tění u hráze rybníka vedle stávajícího objektu Dubového mlýna dojde k nepřípustnému zá- sahu do krajinného rázu místa, zejména k na- rušení kulturních dominant krajiny a harmo- nického měřítka a vztahů v krajině (narušení pohledů na rybník a mlýn; vedle budovy mlý- na přibude nepůvodní objekt bez přirozené vazby; bude potlačeno působení Dubového mlýna jako dominanty místa a stavby určující jeho charakteristiku). Dubový mlýn býval v majetku rodu Myslivečků - v místě vyrůstal jeden z nejvýznamnějších českých hudeb- ních skladatelů Josef Mysliveček, což dále podtrhuje historickou charakteristiku místa.
Území je podle žalobce charakteristické roz- ptýlenou strukturou původní zástavby. Poze- mek, na němž je stavba navrhována, ještě podtrhuje zachovanou urbanistickou charak- teristiku místa se solitérním objektem mlýna pod hrází rybníka. Uváděné přístavby skladů a garáží pod mlýnem jsou nerozhodné, neboť jednak neexistují, jednak se nacházely níže, v území pod hrází rybníka. Stavba nerespek- tuje ani charakter tradiční zástavby na území parku, neboť vedle plného rovného štítu mlý- na s malými okny a se sedlovou střechou má být realizován objekt, který bude mít na stra- ně přivrácené k rybníku valbovou střechu mírného sklonu, velké prosklené plochy a te- rasu.
Charakteristika vily, včetně jejího půdo- rysu, tak bude zcela jiná než dosavadní zá- stavba, na čemž nezmění nic ani tašková pálená krytina (umístěná na střeše, jejíž tvar není typický) a světlá štuková omítka (v po- hledu od rybníka se nebude příliš uplatňovat, neboť převážná část stěn je prosklena). Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Z oodůvodnění: C.) Soud rovněž shledal důvodným druhý žalobní bod, kdy spatřuje v odůvodnění na- padeného správního rozhodnutí zásadní ne- dostatky týkající se hodnocení neurčitého právního pojmu „krajinný ráz“ a jeho sníže- ní nebo změny ($ 12 odst. 2 zákona o ochra- ně přírody a krajiny).
V dané věci je patrné, že žalovaný při po- suzování této skutečnosti vycházel mj. z před- pokladu, že v dané lokalitě již dochází ke stav- bě dalších 12 vil se zahradami, proto tento solitérní objekt nemá zásadní vliv na pojetí celého místa přírodního parku jako tákové- ho. S tímto posouzením nemůže soud souhla- sit. Smyslem udělení souhlasu podle $ 12 zá- kona o ochraně přírody a krajiny je omezit takové dopady navrhovaných staveb, které mohou nenávratně snížit charakter (krajinný ráz) daného místa, které je něčím jedinečné Cpřírodní, kulturní a historická charakte- ristika určítého místa čí oblasti“).
Právě jedi- nečnost takového místa je podle názoru sou- du nutné posuzovat s ohledem na původní charakter dané lokality, díky němuž tato jedi- nečnost vznikla. V daném případě tak původ- ním charakterem byl rybník s mlýnem, tím je daná krajina známá a to tvoří její jedinečnost. Skutečnost, že stavba bývalého mlýna byla za- nedbaná a v minulosti využívaná k jiným úče- lům nebo že v sousedství má být postaveno dalších 12 domů, tak nemůže být podstatným kritériem při posuzování, neboť tím se zdů- vodní v podstatě jakýkoliv zásah do krajiny.
Je pochopitelné, že žádná krajina nemůže být udržována v původním stavu (ať ve smyslu přírodním, kulturním či historickém), neboť tím by se zastavil veškerý pokrok i vývoj civi- lizace. Nicméně, jak bylo shora uvedeno, smyslem udělení souhlasu podle $ 12 zákona o ochraně přírody a krajiny je zabránit tako- > vému přetvoření krajiny, které bude většinou na dlouhou dobu nevratné, a to takové kraji- ny, která je něčím jedinečná, přičemž její pře- tvoření na jiný typ krajiny je z dlouhodobého hlediska i veřejného zájmu horší než pone- chání krajiny původní.
— Jak již bylo shora uvedeno, v dané věci je při udělení souhlasu nutné hodnotit krajinný ráz v tom stavu, v němž se stal jedinečným - tedy rybník s mlýnem. Skutečnosti jiné (ostat- ní navrhované stavby, technický stav bývalé- ho mlýna, bývalé objékty u mlýna) hodnotit nelze, neboť to je v rozporu s celým smyslem "tohoto správního řízení. Soud souhlasí s tím, že v tomto správním řízení není možné hodnotit tzv. umístění stavby, neboť se jedná o zcela jiné správní ří- zení, v němž se hodnotí jiné podstatné sku: tečnosti.
Proto však je nutné v tomto správ- ním řízení zaměřit pozornost na shora uvedený krajinný ráz ve svém souhrnu. Je po- chopitelné, že solitérní stavbá stěží ovlivní charakter celého přírodního parku, o to však v dané věci nejde. V tomto případě je nutné hodnotit zásah do krajinného rázu s ohledem na místní podmínky, tedy nikoliv s ohledem 803 2109 na celý přírodní park, ale na dané konkrétní místo, a to ve všech souvislostech. Jak je patr- né z fotodokumentace, stavba evidentně do ze- leně zasahuje a novou dominantou z pohledu od rybníka vedle budovy bývalého mlýna bude.
Proto je nutné velice konkrétně rozebrat veške- ré aspekty, přičemž zejména je nutné v dané vě- ci hodnotit veřejný zájem, který v odůvodnění správních rozhodnutí není zmíněn vůbec. : Všechny aspekty stavby, jak bylo shora uvedeno, nebyly podle názoru soudu vzaty v potaz. Jak vyplývá ze Zásad ochrany krajin- ného rázu, na něž se odvolává správní úřad I. stupně a které jsou součástí předloženého správního spisu, v daném území je výstavba přípustná pouze při přizpůsobení jejího mě- řítka tradičním měřítkovým vztahům, navázá- ní na charakter objektů s tradičním výrazem, nová výstavba se bude podřizovat formám a výrazu stávajících objektů.
Tento záměr byl však správními úřady vykládán s ohledem na souběžnou výstavbu jiných domů a dosavad- ní neuspokojivé stavební zásahy (garáže, díl- ny), nikoliv však na původní charakter dané- ho místa. V tomto směru je podle názoru soudu nutné závěry úřadu doplnit. K tomuto žalobnímu bodu tak je nutné uza- vřít, že příslušný úřad je bezpochyby úřadem odborně kvalifikovaným k posouzení přísluš- ného zásahu do krajinného rázu. Správní soud v dané věci samozřejmě nemůže sám autoritativně rozhodovat o otázkách, které jsou otázkami odbornými mimo oblast práva, neboť to nejenže není jeho úkolem, ale jedna- lo by se jistě spíše o laické názory na odborné skutečnosti.
Nicméně, v dané věci je nutné přezkoumat správnost interpretace dané právní normy, tedy otázku právní, a v tomto směru soud s veřejnou správou nesouhlasí, jak bylo shora uvedeno. 2109 Svobodný přístup k informacím: informace o příjemcích veřejných prostředků k $ 8b a $ 10 zákona č. 106/ 1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb. k $ 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu jen „daňový řád“)
I. Na poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků podle $ 8b záko- na č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ustanovení $ 10 citovaného zákona (ochrana důvěrnosti majetkových poměrů) nedopadá.
II. Prominutí daně či jejího příslušenství na základě rozhodnutí vydaného správ- cem daně podle $ 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je poskytnu- tím veřejných prostředků podle $ 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. xe% xX/
Občanské sdružení Ateliér pro životní prostředí proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti občanského sdružení Hanspaulka, o souhlas se zásahem do krajinného rázu.