„zákon o telekomunikacích“)* Skutečnost, že účastník uplatnil reklamaci proti vyúčtování cen za telekormuni- kační služby v provozovně provozovatele telekomunikačních služeb, a nikoli v jeho sídle, nezbavovala provozovatele povinnosti vyřídit reklamaci v souladu s $ 82 odst. 8 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
Podle $ 82 odst. 7 zákona o telekomuni- kacích, spočíváli vada veřejné telekomuni- kační služby v nesprávně vyúčtované ceně za poskytnutou službu, má účastník právo rekla- movat vyúčtování ceny za veřejnou teleko- munikační službu do 2 měsíců od doručení vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Podání reklamace nemá od- kladný účinek. Podle $ 82 odst. 8 zákona o telekomuni- kacích poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen vyřídit reklamaci vyúčtova- né ceny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení reklamace.
Vy- žaduje-li vyřízení reklamace projednání se za- hraničním provozovatelem, je poskytovatel povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 60 dnů ode dne jejího doručení. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanove- ní zákona o telekomunikacích, účastník má právo ve stanovené lhůtě uplatnit svou rekla- maci ($ 82 odst. 7 zákona o telekomunika- cích). Zákon sám formu tohoto úkonu nesta- » S účinnosti od 1. 5. 2005 nahrazen zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně. některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
814 noví, účastníkovi však při uzavření příslušné smlouvy ukládá mj. souhlasit se všeobecnými podmínkami ($ 82 odst. 1 zákona o teleko- munikacích). Jak vyplývá z příslušných vše- obecných podmínek (čl. 8.2 těchto podmí- nek), žalobce stanovil formu reklamace jako písemnou, již je nutné podat na Oddělení pé- če o zákazníky v sídle E. Obsahem správního spisu je rovněž „Žádost o poskytování teleko- munikačních služeb sítě E“ na příslušné účastnické číslo, kde účastník v bodě 9. pro- hlásil, že se seznámil se Všeobecnými podmín- kami, které bere na vědomí.
Je patrné z razítka telekomunikační společnosti, že účastník po- dal tuto žádost ve značkové prodejně E. ve Zlí- ně. Dále je ve spise založena reklamace účast- níka ze dne 20. 9. 2001, adresovaná „E. spol. sr. o., Sokolovská 855/225, Praha 9, oddělení reklamací“. Rovněž je ve správním spise zalo- žen dopis žalobce žalovanému ze dne 26. 2. 2004, v níž žalobce mj. uvedl, že reklamaci ne- eviduje, i když je na ní uvedeno potvrzení ze značkové prodejny žalobce. Soud nijak nezpochybňuje skutečnost, že účastník se zavázal dodržovat Všeobecné podmínky, v nichž je mj. stanovena forma uplatnění příslušné reklamace, což ostatně nezpochybňoval ani žalovaný.
Stejně jako ža- lovaný však soud naprosto souhlasí s tím, že reklamace řádně uplatněna byla, neboť byla odevzdána ve značkové prodejně žalobce ve Zlíně, kde mj. žalobce telefon zakoupil (srov- nej razítka prodejny na žádosti o poskytování telekomunikačních služeb a reklamaci), a by- la přímo adresována do sídla žalobce. Skuteč- nost, zda zaměstnanci žalobce z jeho značko- vé prodejny tuto reklamaci, když ji přijali, postoupili v rámci vnitřní struktury žalobce příslušnému oddělení, je tak ve vztahu k uplatněné reklamaci bezvýznamná, neboť je pouze věcí žalobce, jak si své vnitřní pomě- ry sám upraví.
Účastník však v daném přípa- dě tím, že zaměstnanci značkové prodejny ža- lobce reklamaci přijali a její přijetí mu potvrdili razítkem, musel naprosto oprávně- ně vycházet z toho, že reklamace bude řádně vyřízena. Argumentace žalobce tak problémy ve vnitřní komunikaci přenáší na subjekt, který tyto poměry nemůže nijak ovlivnit, a v konečném důsledku jej tak poškozuje, ne- boť mu upírá jeho právo na reklamaci. Soud rovněž musí připomenout, že ve Všeobec- ných podmínkách žalobce uvádí, že reklama- ce se podává u příslušného oddělení, nikoliv však skutečnost, že by musela být tomuto od- dělení reklamace osobně předána či doruče- na.
Pokud účastník tuto reklamaci podal ve značkové prodejně žalobce, která mj. i před- tím přijala jeho žádost o poskytování teleko- munikačních služeb, řádně ji adresoval a na- prosto zřetelně v ní uvedl, že se jedná o reklamaci poskytnuté telekomunikační služby, podle názoru soudu tím svou reklama- ci uplatnil Argumentace žalobce, že se tak mu- selo stát přímo do sídla společnosti, je tak ne- případná. Navíc, jak již bylo shora uvedeno, příslušná značková prodejna takovou reklama- ci přijala. V běžném životě pokud určitá znač- ková prodejna přijme určité podání adresova- né do sídia společnosti, která značkovou prodejnu provozuje, každý legitimně očekává, že takové podání bude do sídla společnosti i předáno.
Pokud tak neučiní, podle názoru soudu taková skutečnost nemůže jít k tíži účast- níka, jehož podání bylo převzato. Jak bylo již shora uvedeno, vnitřní poměry žalobce (tedy zda své zaměstnance informuje, jak s takovým podáním nakládat) jsou pak již nepodstatné. Lze tak uzavřít, že pokud značková prodej- na reklamaci účastníka adresovanou do sídla ža- lobce přijala a stvrdila přijetí otiskem razítka s obchodní firmou žalobce, byla reklamace po- dána podle čl. 8.2 Všeobecných podmínek. Sku- tečnost, jak zaměstnanci značkové prodejny s takovou reklamací dále naložili, tak nemůže jít k tíži účastníka, který zcela oprávněně očekával, že reklamace přijatá ve značkové prodejně bu- de vyřízena.
Pokud žalobce takovou reklamaci nevyřídil, porušil $ 82 odst. 7 zákona o teleko- munikacích, a pokuta tak byla uložena právem. 815 1309 1309 Telekomunikace: jednotný telefonní seznam k $ 35 odst. 2 písm. a) a $ 97 odst. 1 písm. n) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (v textu též „zákon o telekomunikacích“)*? , I. Je třeba rozlišovat dvě administrativně právní povinnosti směřující k vydávání jednotného telefonního seznamu. Základní právní povinností je povinnost posky- tovatele univerzální služby vydat aktuální jednotný telefonní seznam účastníků všech poskytovatelů veřejné telefonní služby za stanovených podmínek [$ 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů].
Pod- kladovou povinností je pak povinnost každého držitele telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby předat za stanovených zákonných podmínek a předpokladů poskytovateli univerzální služby, popř. jinému poskytovateli veřejné telefonní služby, identifikační údaje o svých účastnících [$ 35 odst. 1 písm. c) cito- vaného zákona]. Tuto povinnost mohl za právní úpravy dané zákonem o telekomu- nikacích příslušný držitel telekomunikační licence splnit jen tehdy, byla-li mezi ním a poskytovatelem univerzální služby dohodnuta forma předání údajů.
II. Nedošlo-li přes úkony a vzájemné návrhy ze strany držitele telekomunikační licence a poskytovatele univerzální služby k takové dohodě, která podle $ 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, byla obligatorním zákonným předpokladem předání identifikačních osobních údajů o účastnících poskytovateli univerzální služby, neporušil držitel telekomunikační li- cence nepředáním identifikačních údajů právní povinnost a nenaplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle $ 97 odst. 1 písm. n) tohoto zákona.
Akciová společnost T. proti Českému telekomunikačnímu úřadu o uložení pokuty.