K výkladu § 46 odst. 1 písm. a) zák. práce.
Jde zde o otázku, zda jsou splněny podmínky § 46 písm. a) o. z. pro výpověď, kterou dal žalovaný žalobkyni.
Skutkový děj byl zjištěn soudem I. stupně. Podle toho byla žalobkyně vedoucí a jedinou pracovnicí v prodejně polotovarů žalovaného. V době od 7. 2. do 21. 9. 1966 byla nemocná. V době její nemoci byla prodejna zrušena a v jiném nedalekém krámě zřízena nová, ve které se kromě polotovarů prodávají i jiné již upravené potraviny, totiž obložené chlebíčky, cukrářské výrobky, vaří se tam káva apod. Vedoucí a jedinou prodavačkou byla ustanovena jiná pracovnice a žalobkyni po návratu po onemocnění byla dána výpověď z uvedeného důvodu.
Odvolací soud pokládá za správný závěr soudu I. stupně o tom, že na tento případ uplatněný výpovědní důvod nedopadá. Soud I. stupně přesvědčivě vyložil, že nejde o zrušení ani přemístění organizace ani její části. Šlo v podstatě jen o přestěhování provozovny a rozšíření sortimentu, nikoli o organizační změnu, která je předpokladem pro použití tohoto výpovědního důvodu. Na věci nemění nic to, že nově upravená provozovna je zařazena do jiné kategorie prodejen. Výklad uplatněný v odvolání, že změna sortimentu i místa prodejny je změnou odůvodňující dání výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) zák. práce by znamenal, že v každém případě sebemenší takové úpravy by pracovníci byli vydáni libovůli organizace. Tento výklad by odporoval zásadám čl. III zák. práce.