Nejvyšší správní soud usnesení sociální

8 Ads 244/2020

ze dne 2020-12-16
ECLI:CZ:NSS:2020:8.ADS.244.2020.33

8 Ads 244/2020- 33 - text



USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: T. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 6. 2020, čj. X, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2020, čj. 19 Ad 14/2020 19,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížnosti domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ve věci zvýšení starobního důchodu od ledna 2020.

[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 11. 2020, čj. 8 Ads 244/2020-26, zamítl žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce a vyzval ji, aby ve lhůtě dvou týdnů buď předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno ve čtvrtek 19. 11. 2020.

[3] Stěžovatelka na výzvu reagovala dne 23. 11. 2020 zasláním řady listin bez bližšího odůvodnění. Předložila totožný formulář o osobních, příjmových a majetkových poměrech, který předložila již ke své původní žádosti o osvobození od soudních poplatků a návrhu na ustanovení zástupce a který Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném usnesení shledal jako nedostatečný. Pouhé zaslání totožného formuláře proto nelze z hlediska jeho obsahu vnímat jako novou žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce. To platí také pro opakovaně zaslané kopie průkazu ZTP a ústřižky složenek dokládajících výši starobního důchodu stěžovatelky. Jako novou žádost, resp. návrh nelze vnímat ani zaslání kopie lékařské zprávy, jelikož Nejvyšší správní soud zdravotní stav stěžovatelky nezpochybňoval. Hlavním důvodem předchozího zamítnutí žádosti o osvobození od soudního poplatku a návrhu na ustanovení zástupce bylo, že stěžovatelka vůbec netvrdila a nedoložila výši svých měsíčních výdajů a nespecifikovala a nedoložila přehled tvrzených dluhů. To neučinila ani nyní. Souvislost zbývajících zaslaných listin s tímto řízením není zřejmá (jde např. o kopie soukromé korespondence stěžovatelky, kopie podání k jiným soudům, rozhodnutí odboru bytové hospodářství Obvodního národního výboru v Praze 8 o zápisu stěžovatelky do místního seznamu uchazečů o byt, žádost o výpis z živnostenského rejstříku apod.).

[4] Podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle § 120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.

[5] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[6] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě, jejímž posledním dnem byl čtvrtek 3. 12. 2020, nedoložila plnou moc udělenou advokátovi či doklad o svém právnickém vzdělání a o následcích nesplnění výzvy soudu byla poučena, Nejvyšší správní soud po marném uplynutí lhůty kasační stížnost odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že požadavek na povinné zastoupení vyplývá již přímo ze zákona a stěžovatelka byla poučena o následcích nevyhovění výzvě na doložení povinného zastoupení a měla k dispozici dostatečnou lhůtu k zajištění zastoupení.

[7] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 16. prosince 2020

Milan Podhrázký

předseda senátu