které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění vyhlášky č. 94/2001 Sb. Samotná skutečnost, že správní orgán při svém rozhodování nemá pro- stor pro vlastní uvážení a rozhoduje o povinnosti fyzické či právnické oso- by v přesně vymezeném legislativním rámci, může mít vliv na rozsah soud- ního přezkumu jeho rozhodnutí, nemůže však takové rozhodnutí ze soudního přezkumu zcela vyloučit. Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydané podle $ 11 vyhlášky Mi- nisterstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které 487 jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zaříze- ní a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, proto přezku- mu ve správním soudnictví podléhá.
které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění vyhlášky č. 94/2001 Sb. Samotná skutečnost, že správní orgán při svém rozhodování nemá pro- stor pro vlastní uvážení a rozhoduje o povinnosti fyzické či právnické oso- by v přesně vymezeném legislativním rámci, může mít vliv na rozsah soud- ního přezkumu jeho rozhodnutí, nemůže však takové rozhodnutí ze soudního přezkumu zcela vyloučit. Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydané podle $ 11 vyhlášky Mi- nisterstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které 487 jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zaříze- ní a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, proto přezku- mu ve správním soudnictví podléhá.
Podle $ 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu náklady spojené s výkonem vazby, při- čemž podle $ 152 odst. 2 tr. ř. denní saz- bu připadající na náklady spojené s vý- konem vazby a způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo spravedl- nosti obecně závazným právním předpi- sem. Podle $ 155 odst. 1 tr. ř. o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spoje- ných s výkonem vazby [$ 152 odst. 1 písm. a) tr. ř£.] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu I. stupně, přičemž podle odst. 4 téhož ustanovení je proti je- ho rozhodnutí přípustná stížnost. Ustanovení $ 10 odst. 1 vyhlášky Mi- nisterstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstná- ny, o výkonu rozhodnutí srážkami z od- měny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), stanoví denní saz- bu nákladů výkonu vazby, odst. 2 téhož ustanovení pak z náhrady nákladů výko- nu vazby vylučuje dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato oso- ba pojištěna podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 48/1997 Sb., o veřej- ném zdravotním pojištění). Podle $ 11 odst. 1 vyhlášky pak na základě pravo- mocného rozhodnutí soudu, kterým by- la odsouzenému uložena povinnost k ná- hradě nákladů spojených s výkonem vazby ($ 155 tr. ř.), vydá ředitel věznice rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby. Proti tomuto rozhodnutí je podle $ 11 odst. 2 vyhlášky přípustná stížnost, která může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu vazby a o které rozho- duje generální ředitel Vězeňské služby. Jak z citovaných ustanovení trestního řádu a vyhlášky vyplývá, nejprve rozho- duje předseda senátu soudu I. stupně o samotné povinnosti náhrady nákladů (pohledávce) co do jejího základu. V ná- vaznosti na jeho rozhodnutí rozhoduje o náhradě nákladů (pohledávce) co do její výše ředitel věznice. Rozhodnutí předsedy senátu soudu I. stupně, s přípustnými opravnými pro- středky, je rozhodnutím nezávislého soudu, které nepochybně splňuje poža- davky článku 36 odst. 1 Listiny základ- ních práv a svobod. Příslušnost soudu k rozhodnutí o náhradě nákladů výkonu vazby, co do základu takové povinnosti, je jednoznačně vymezena ustanovením $ 155 odst. 1 tr. ř., a je tedy nepochybné, že další přezkum rozhodnutí ve vymeze- ném rozsahu správním soudem by byl nejen v rozporu s pravomocí správních soudů, základním způsobem vymezenou ustanovením $ 4 s. ř. s. (a ve vztahu k pře- zkoumávanému rozhodnutí rovněž již citovaným ustanovením $ 155 tr. ř.), ale rovněž v rozporu s čl. 38 odst. 1 větou druhou Listiny základních práv a svobod. Rozhodnutí ředitele o náhradě nákla- dů co do jejich výše má od shora popsa- ného rozhodnutí soudu odlišnou povahu. Rozhodování o povinnosti náhrady nákladů výkonu vazby má dvě fáze., Dru- há z nich (rozhodnutí o výši nákladů) je podmíněna předchozím rozhodnutím o povinnosti k náhradě nákladů, tedy rozhodnutím soudu o základu povinnos- ti. Tato skutečnost nemění ničeho na tom, že rozhodnutí ředitele věznice, jako správního orgánu ve smyslu ustanovení $ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., je nezbytnou součástí pro vznik individualizované po- vinnosti v konkrétní výši. Předcházející rozhodnutí soudu tuto povinnost stano- ví pouze co do základu, v obecné rovině. Úvaha o tom, že rozhodnutí ředitele věz- nice je pouze administrativní činností, 489 864 při které se jen matematicky vyčíslí povin- nost stanovená soudem, a není tu prostor pro správní uvážení, nemůže obstát. Jen z toho, že správní orgán při svém rozho- dování nemá prostor pro vlastní uvážení a rozhoduje o povinnosti (či spolurozho- duje, jako v posuzované věci, rozhodnu- tím pouze o výši povinnosti) fyzické či právnické osoby, pohybuje se přitom v přesně vymezeném právním rámci, mů- že mít vliv na kvantitativní rozsah soudní- ho přezkumu jeho rozhodnutí, nemůže však rozhodnutí ze soudního přezkumu zcela vyloučit; to ze zákona neplyne. Je ostatně zřejmé, že i při prostém matematickém propočtu může dojít k porušení právního předpisu, ať již po- četní chybou při propočtu dnů nebo při násobení, ale i při výkladu právního po- jmu „ústavní (nemocniční) péče“ v $ 10 zmíněné vyhlášky apod. Rozhodnutí ředitele věznice o výši nákladů výkonu vazby, resp. navazující rozhodnutí generálního ředitele Vězeň- ské služby, tak proto je rozhodnutím, proti kterému je přípustná žaloba podle $ 65 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud ostatně tento výklad považuje za jediný slučitelný s ustanovením článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V sou- ladu s úvahou Nejvyššího správního sou- du, jež k tomuto závěru vedla, však soud- ní přezkum takového rozhodnutí může v souladu s článkem 38 odst. 1 větou dru- hou Listiny základních práv a svobod směřovat pouze k přezkumu výše stano- vené povinnosti, nikoliv však k přezku- mu či zpochybnění její existence. Co do existence povinnosti již bylo dříve jiným soudem v rozsahu jeho příslušnosti pra- vomocně rozhodnuto, a správní soud, ja- ko předtím správní orgán, je tímto roz- hodnutím vázán. 864 Řízení před soudem: hodnocení skutkového stavu K podmínkám správního vyhoštění k $ 118 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb. (nyní též ve znění zákonů č. 217/2002 Sb. a č. 222/2003 Sb.) k $ 76 odst. I písm. c) soudního řádu správního Skutkový stav, který je založen na dedukcích a úvahách správního orgá- nu o účelovosti tvrzení účastníka řízení, aniž jsou řádně zhodnoceny veš- keré důkazy účastníkem nabízené, nelze považovat za prokázaný.
Ing. Přemysl Ch. proti Generálnímu ředitelství Vězeňské služby České republi-
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. ledna 2006
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu