8 Afs 179/2019- 32 - text
8 Afs 179/2019
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: Amber-graf s.r.o. v likvidaci (vymazána z obchodního rejstříku z důvodu ukončení likvidace dne 9. 5. 2019), se sídlem Nerudova 209/10, Praha 1, zast. Mgr. Bc. Janou Dlouhou, advokátkou se sídlem Hornoměstská 357/25, Velké Meziříčí, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2017, čj. 11256/17/5100-41453-712277, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2019, čj. 31 Af 43/2017-107,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 6. 2019 kasační stížnost podanou advokátkou Mgr. Bc. Janou Dlouhou jménem žalobkyně. Kasační stížnost směřovala proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně, který žalobu žalobkyně zamítl. Zástupkyně žalobkyně v kasační stížnosti upozornila na to, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018 byla žalobkyně zrušena s likvidací a dne 9. 5. 2019 byla žalobkyně z důvodu ukončení likvidace z obchodního rejstříku vymazána. Krajský soud v Brně měl proto řízení přerušit a iniciovat znovuobnovení žalobkyně jako právnické osoby a nikoliv vydat ve věci meritorní rozhodnutí. Zástupkyně žalobkyně nebyla o likvidaci společnosti vyrozuměna; uvedla, že kasační stížnost podává z procesní opatrnosti s ohledem na běh lhůty, podotkla však, že je otázkou, zda bylo vůbec meritorní rozhodnutí krajského soudu platně doručeno. Výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku právnická osoba zaniká, dochází tedy i k zániku procesní plné moci udělené advokátu, Pokud by se soud s tímto závěrem ztotožnil, pak musí být napadený rozsudek doručen přímo účastníku řízení, a to včetně dopadu na počátek běhu lhůty.
[2] Před posouzením důvodnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud zabýval splněním podmínek řízení o kasační stížnosti. Z úřední činnosti přitom zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2018, čj. 85 Cm 1396/2018-3, byla žalobkyně zrušena a byla nařízena její likvidace. Likvidátorem byl jmenován Ing. Tomáš Poláček. Dne 9. 5. 2019 byla žalobkyně vymazána z obchodního rejstříku. Nejvyšší správní soud pak ze spisu krajského soudu zjistil, že napadený rozsudek byl vydán dne 30. 4. 2019 a doručen do datové schránky zástupkyně žalobkyně dne 27. 5. 2019, tedy až po výmazu žalobkyně z obchodního rejstříku.
[3] Výmaz žalobkyně z obchodního rejstříku má konstitutivní účinek v tom smyslu, že žalobkyně ke dni 9. 5. 2019 jako právnická osoba a tudíž jako možný subjekt právních vztahů všeho druhu včetně vztahů procesních, zanikla.
[4] Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci (podmínky řízení).
[5] Podmínkami řízení se rozumí podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé. Nedostatek některé podmínky nebo její zánik v průběhu řízení má procesní následky odvislé od toho, zda jde o nedostatek podmínky odstranitelný či neodstranitelný. Vždy však nedostatek některé z podmínek řízení způsobuje, že soud nesmí před jeho odstraněním vydat meritorní rozhodnutí. Podmínkami řízení jsou tedy takové podmínky, bez jejichž existence nemůže dojít k rozhodnutí ve věci samé. Teorie procesního práva (viz např. Drápal, L., Bureš, J. et al. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 669) a ve shodě s ní soudní praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2009, čj. 4 Ads 127/2008-73) řadí mezi podmínky řízení, mimo jiné, způsobilost být účastníkem řízení (§ 33 odst. 2 s. ř. s.). Postup soudu v případě, že účastník během řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení, je upraven v § 107 o. s. ř.
[6] Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (§ 107 odst. 1 o. s. ř.). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (§ 107 odst. 3 o. s. ř.).
[7] Jak je patrné z výše uvedeného, zanikla žalobkyně po vydání napadeného rozsudku, avšak před nabytím jeho právní moci, tedy přede dnem doručení napadeného rozsudku žalobkyni. V době vydání napadeného rozsudku tedy žalobkyně ještě existovala a krajský soud nepochybil, pokud rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. V mezidobí od vydání rozsudku a jeho doručení však žalobkyně zanikla. Tím zanikla i plná moc jí udělená. Plná moc již zaniklé žalobkyně nemohla proto založit zástupčí oprávnění Mgr. Bc. Jany Dlouhé v nyní projednávané věci.
[8] Za dané procesní situace Nejvyšší správní soud konstatuje, že nemohl kasační stížnost žalobkyně věcně projednat a odmítl ji podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení. Šlo totiž o kasační stížnost už neexistující žalobkyně, tedy – jak již uvedeno – nonsubjektu, který ji podat nemůže.
[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 15. srpna 2019
JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu