Nejvyšší správní soud usnesení daňové

8 Afs 62/2010

ze dne 2010-11-26
ECLI:CZ:NSS:2010:8.AFS.62.2010.106

8 Afs 62/2010- 106 - text

8 Afs 62/2010 - 107

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Gas filling Tábor, spol. s r. o., se sídlem Sezimovo Ústí 1120, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, se sídlem Mánesova 3a, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2007, čj. 6892/07-1300, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 6. 2010, čj. 10 Af 43/2010 - 79,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 11. 2007, čj. 6892/07-1300, zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutím Finančního úřadu v Táboře ze dne 25. 6. 2007, čj. 90304/07/110916/4680, čj. 90305/07/110916/4680, čj. 90306/07/110916/4680 a čj. 90307/07/110916/4680, kterými správce daně žalobci dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období I. – IV. čtvrtletí roku 2003 v celkové výši 75 342 Kč.

Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 31. 3. 2009, čj. 10 Ca 31/2008 - 33, zrušil. Ke kasační stížnosti žalovaného byl tento rozsudek krajského soudu zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, čj. 8 Afs 40/2009 - 65, a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud poté v novém rozsudku ze dne 25. 6. 2010, čj. 10 Af 43/2010 – 79, žalobu zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž jako svého zástupce označil Mgr. Pavla Jakima, advokáta v Písku, Velké náměstí 119. Jelikož stěžovatel nedoložil plnou moc udělenou advokátovi pro toto řízení, krajský soud jej usnesením ze dne 11. 8. 2010, čj. 10 Af 43/2010 - 93, vyzval, aby tak učinil ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení. Současně stěžovatele poučil, že pokud nevyhoví této výzvě, bude kasační stížnost odmítnuta.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem nebo musí mít sám, jeho zaměstnanec nebo člen, který za stěžovatele jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatel však přes výzvu krajského soudu nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, přestože zastoupení advokátem avízoval spolu s podanou kasační stížností. Rovněž neprokázal (a ostatně ani netvrdil), že má případně jeho zaměstnanec či člen vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Nepředložení plné moci advokáta brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nebyl přes výzvu soudu odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 26. listopadu 2010

JUDr. Jan Passer

předseda senátu