č. 148/1998 Sb. (v textu též „zákon o loteriích“) Ustanovení $ 18 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je nutno vykládat tak, že povolení je možno vydat jen na stávající nebo násle- dující kalendářní rok.
C.) Obecně je možno souhlasit se stěžo- vatelem, že při ne zcela přesné formulaci zá- konného ustanovení, které je možno vyložit dvojím způsobem, je nutno vycházet z výkladu, který je pro účastníka správního řízení výhod- nější. Tohoto principu se však nelze dovolávat, pokud při použití příslušných metod výkladu zjevně tato další interpretace nepřichází v úva- hu a byla by zjevným obcházením zákona. Nepochybně $ 18 odst. 3 zákona o loteri- ích bylo vhodné formulovat přesněji, např. tak, že k žádosti je možno vydat povolení na stávající kalendářní rok nebo na následující kalendářní rok.
Při použití všech metod výkla- du, tedy nejen gramatické, ale především i lo- gické a systematické, je nutno dospět k závě- ru, že toto ustanovení připouští jediný výklad a to ten, jak právě bylo zde uvedeno. Krajský soud v rámci logického výkladu vhodně pou- žil i argument aď absurdum, z kterého je již zřejmé, že výklad zastávaný stěžovatelem ne- může obstát, neboť by ve svém výsledku zna- menal faktické popření smyslu $ 18 odst. 3 zákona o loteriích. Tato úprava není samo- účelná. Jedná se o to, aby se zřetelem na pova- hu provozování výherních hracích přístrojů bylo povolení vydáváno jen na relativně krát- kou dobu, a to na základě aktuálně zjištěných rozhodujících skutečností (např. i pokud se týká požadavku bezúhonnosti).
1979 Státní památková péče: prohlášení věci za kulturní památku Správní řízení: aktivní legitimace k podání odvolání k $ 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 132/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb. k $ 136, $ 154 a $ 156 odst. 2 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) xy Vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností stejně jako vyjádření krajského úřadu podle $ 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ne- ní tzv. závazným stanoviskem ve smyslu $ 149 správního řádu z roku 2004, ale jde o stanovisko vydané v režimu $ 154 citovaného zákona.
Proto se v případě rozdíl- ných stanovisek mezi nimi a Ministerstvem kultury neuplatní postup podle $ 136 odst. 6 správního řádu z roku 2004. Ministerstvo kultury, které rozhoduje o prohlášení věci kulturní památkou, tedy rozhoduje ve věci samé, již z toho důvodu není oprávněno podat opravný prostře- dek proti rozhodnutí, kterým se podle $ 156 odst. 2 správního řádu z roku 2004 ruší xy předchozí vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydané podle $ 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Společnost s ručením omezeným CASINO SERVIS proti Krajskému úřadu Moravskoslezské- ho kraje o povolení k provozování výherních hracích přístrojů, o kasační stížnosti žalobce.