V případě, že řízení před soudem bylo zahájeno na návrh (na základě žaloby), ne- znamená samotná tato skutečnost, že po postoupení věci správnímu orgánu dle $ 104 odst. 1 o. s. ř. se vždy jedná o správní řízení o žádosti ($ 44 a 6 45 správního řá- du z roku 2004).
V případě, že řízení před soudem bylo zahájeno na návrh (na základě žaloby), ne- znamená samotná tato skutečnost, že po postoupení věci správnímu orgánu dle $ 104 odst. 1 o. s. ř. se vždy jedná o správní řízení o žádosti ($ 44 a 6 45 správního řá- du z roku 2004).
C.) V žalobě proti nečinnosti správního orgánu podle $ 79 a násl. s. ř. s. žalobce musí především (obvykle v návrhu rozsudečného výroku) označit řízení, ve kterém má dochá- zet k nečinnosti a ohledně kterého má být uložena povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, a v souladu s tím i žalo- vaného. V daném případě stěžovatel v dopl- nění (upřesnění) petitu žaloby uvedl, že se domáhá, aby žalovaný rozhodl o nařízení pro- s 4 vedení nezbytných úprav. Další část petitu je nutno považovat jen za upřesnění předmětu správního řízení, a to i se zřetelem na to, že soud může v uvedeném řízení rozhodnout to- liko o povinnosti vydat rozhodnutí o věci sa- mé či opatření, aniž by mu náleželo předjí- mat obsah tohoto správního rozhodnutí. Podle $ 87 odst. 1 stavebního zákona „vy- žaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienic- kých, bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníka stavby nebo na stavebním pozemku vlastníku tohoto po- zemku“. Obdobnou (podrobnější) úpravu (s podrobným výčtem) obsahuje $ 137 odst. 1 nyní účinného zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Správní řízení je možno zahájit buď na zá- kladě návrhu fyzické či právnické osoby (žá- dosti), nebo z úřední povinnosti, v některých případech pak obojím způsobem. Zahájení tohoto řízení na základě žádosti přichází v úvahu tam, kde se jedná především o vlast- ní zájem tohoto subjektu. Naproti tomu zahá- jení řízení z úřední povinnosti nastupuje v případě převážně veřejného zájmu. Již ze samotné povahy těchto ustanovení vyplývá, že řízení o nařízení nezbytné úpravy je mož- no zahájit výlučně z úřední povinnosti (srov. $ 46 správního řádu). Obdobně je tomu v pří- padě nařízení udržovacích prací. Podání fy- zické či právnické osoby domáhající se naří- zení nezbytné úpravy je toliko jen podnětem k zahájení řízení z úřední povinnosti. Např. již v rozsudku Nejvyššího správní- ho soudu ze dne 26. 6. 2007, čj. 4 Ans 10/2006-59, bylo vysloveno: „Ve správním soudnictví se lze domáhat ochrany proti nečinnosti správního orgánu, a to žalobou podle dílu druhého hlavy druhé části třetí soudního řádu správního. Ochra- ny ve správním soudnictví se však nelze do- volávat proti jakékoliv absenci činnosti správního orgánu. Podle f 79 odst. 1 s. ř. s. se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně 581 1850 proti nečinnosti správního orgánu, může ža- lobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věcí samé nebo osvědčení (s výjimkou případů, kdy zákon s nečinností správního orgánu spojuje právní fikci vydání rozhodnutí o ur- čítém obsahu, popřípadě jiný právní důsle- dek). Dovolání se ochrany u soudu je tak omezeno na případy, kdy ve správním řízení správní orgán má povinnost vydat rozhod- nutí nebo má povinnost vydat osvědčení, má tak učinit v určité zákonem stanovené Ihůtě a žalobce vyčerpal, pokud mu je ovšem zá- kon o správním řízení zakládá, zákonné prostředky správního řízení k ochraně před nečinností správního orgánu. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nemá místo v jakémkoli případě pasivity správního orgánu, ale pouze tehdy, pokud hmotné právo zakládá subjek- tivní nárok žalobce na vydání rozhodnutí ve věci samé či osvědčení. Nelze s úspěchem po- dat žalobu proti nečinnosti v případech, kdy právní předpisy nezakládají povinnost správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, tak je tomu zejména v případech, kdy je podání toliko podnětem - sdělením rozhodných skutečností, a nikoli návrhem, kterým je správní řízení zaháje- no. Žalobou na ochranu proti nečinnosti se nelze domáhat toho, aby bylo správnímu or- gánu uloženo zahájit řízení, ale jen toho, aby vydal - v řízení již zahájeném - rozhod- nutí ve věci samé nebo osvědčení.“ Ani v této (nyní projednávané) věci Nej- vyšší správní soud neshledal důvodu od toho- to stanoviska se odchýlit. Pro úplnost - se zře- telem na obsah kasační stížnosti (k tvrzení o předchozím řízení u Okresního soudu v Ús- tí nad Orlicí) - je nutno uvést, že soud v říze- ní ve věcech občanskoprávních při rozhodo- vání dle $ 104 odst. 1 věty druhé o. s. ř. především posuzuje, zda věc spadá do pravo- moci soudu. Není-li tomu tak, zkoumá, zda a kterému orgánu má být po právní moci věc postoupena. To ovšem neznamená, že by v případech, kdy řízení před soudem bylo za- hájeno na návrh (na základě žaloby), po po- stoupení věci správnímu orgánu se vždy (již z tohoto důvodu) jednalo o správní řízení o žádosti ($ 44 a $ 45 správního řádu z roku 2004). Smyslem $ 104 odst. 1 o. s. ř. věty za středníkem je toliko zachování účinků žaloby i pro správní řízení zahajované žádostí, pře- devším z hlediska lhůt, jakož i proto, že po postoupení věci správnímu orgánu není tře- ba podávat novou žádost (návrh na zahájení řízení). (...) Pobyt cizinců: zajištění cizince za účelem vyhoštění Řízení před soudem: přednostní vyřizování věci k $ 124 odst. 1 a $ 125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České repub- liky a o změně některých zákonů k $ 56 odst. 2 soudního řádu správního k čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod (č. 209/1992 Sb.) I. Nezbytným předpokladem pro rozhodnutí o zajištění cizince podle $ 124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je úvaha správ- ního orgánu 0 tom, zda je vůbec možné rozhodnout 0 správním vyhoštění cizince a toto rozhodnutí vykonat. II. © žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince je třeba podle $ 56 odst. 2 s. ř. s. a čl. 5 odst. 4 Úmluvy 0 ochraně základních práv a svobod (č. 209/1992 Sb.) rozhodnout přednostně a urychleně. Pokud soud o takové žalobě rozhodne až po uplynutí zákon- né stoosmdesátidenní lhůty pro zajištění cizince ($ 125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), nejsou zpravidla požadavky na před- 582 nostní a urychlené vyřízení splněny. Přednostně a urychleně je třeba postupovat rovněž při předložení spisu s kasační stížností zajištěného cizince Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
Zdeněk R. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o vydání rozhodnutí, o kasační