níakrajské soudy © Výkonem soudní moci je nejen přímé rozhodování soudu, ale i výkon takových činností, které sice nejsou přímou jurisdikční činností, nicméně jsou s jejím výkonem bezprostředně spjaty. Vydávání úředních potvrzení podle $ 27 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řá- du pro okresní a krajské soudy, je aktem moci soudní, a proto se ho nelze domáhat prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu [$ 79 odst. 1 a $ 4 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
níakrajské soudy © Výkonem soudní moci je nejen přímé rozhodování soudu, ale i výkon takových činností, které sice nejsou přímou jurisdikční činností, nicméně jsou s jejím výkonem bezprostředně spjaty. Vydávání úředních potvrzení podle $ 27 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řá- du pro okresní a krajské soudy, je aktem moci soudní, a proto se ho nelze domáhat prostřednictvím žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu [$ 79 odst. 1 a $ 4 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Relevantním kasačním | důvodem v souzené věci je tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu podle $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. [zároveň tvr- zený kasační důvod podle $ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. nezákonnost spočívají- cí v nesprávném posouzení právní otáz- ky soudem v předcházejícím řízení, je již ze své podstaty obsažen v kasačním dů- 963 692 vodu podle $ 103 odst. 1 písm. e) s. ř s., a odkaz k němu je proto nadbytečnýl. Pravomoc správních soudů rozhodo- vat o ochraně proti nečinnosti správ- ních orgánů [$ 4 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] lze považovat za autonomní ve vztahu k obecné charakteristice soudní ochra- ny poskytované veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob. Podle $ 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochra- ně proti nečinnosti správního orgánu, ža- lobou domáhat, aby soud uložil správní- mu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení (viz roz- hodnutí Nejvyššího správního soudu Publikované pod č. 487/2005 Sb. NSS). Osvědčení, jakkoliv není zákonem definované, je třeba chápat v materiál- ním smyslu, nezávisle na tom, jak je růz- né zákony nazývají (srov. Vopálka - Mi- kule - Šimůnková - Šolín: Soudní řád správní. Komentář. C. H. Beck, 2004, str. 185). Předtím, než bude relativně široký- mi kritérii osvědčení případně poměře- no potvrzení, vydávané podle $ 27 jed- nacího řádu, a než bude zkoumáno, zda ze strany okresního soudu došlo k po- chybení při rozhodování o žádosti o vy- dání potvrzení, je nutné zabývat se po- stavením soudu samotného a tím, zda soud je, byť pouze v určité oblasti své činnosti, správním orgánem ve smyslu $ 79 odst. 1 s. ř. s., a zda je tak ve věci dá- na pravomoc správních soudů podle $ 4 odst. 1 písm. b) s.ř.s. Krajský soud vyšel z toho, že (okres- ní) soud není orgánem moci výkonné ani orgánem obce nebo kraje a ani fyzic- * Nález č. 151/1997 Sb. ÚS. 964 kou či právnickou osobou, které by v da- ném. případě bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob v oblasti veřejné správy. Stěžovatel zpochybnil závěry krajské- ho soudu tezí o rozdělení soudní moci na jurisdikční složku a složku soudní moci, která je součástí moci výkonné. Na podporu svého názoru odkázal k nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 12. 1997, sp. zn. III. ÚS 218/97.» Analýza rozhodnutí Ústavního soudu však právním závěrům stěžovatele ne- svědčí. Ústavní soud rozděluje soudní moc na část jurisdikční a na část výkon- né moci veřejné. Pod část výkonné moci veřejné však zahrnuje pouze správu sou- dů, oddělenou od vlastní jurisdikce, do jejíž pravomoci spadá např. povinnost rozdílení k soudu došlé agendy nebo po- vinnost dbát na řádné personální obsa- zení jednotlivých soudů. Za správu soudů je odpovědné Minis- terstvo spravedlnosti ($ 11 odst. 1 záko- na ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení minis- terstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozděj- ších předpisů), které ji vykonává přímo anebo prostřednictvím předsedů a mí- stopředsedů jednotlivých soudů ($ 119 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Podle $ 119 odst. 3 zákona o soudech a soudcích se na správě soudu za podmínek stanove- ných zákonem podílejí mj. rovněž před- sedové senátů a ostatní soudci. V souladu se závěry Ústavního soudu a za použití citovaných zákonných usta- novení lze uzavřít, že předsedové senátů a ostatní soudci se na výkonné moci veřejné podílejí při výkonu správy soudů pouze v rozsahu stanoveném zákonem. Vydání potvrzení podle $ 27 jednací- ho řádu není úkonem souvisejícím s vý- konem moci veřejné ve shora popsaném smyslu. Jednací řád je podzákonnou nor- mou, jejíž zákonné zmocnění je třeba (pro potřeby souzené věci) hledat v usta- noveních občanského soudního řádu. Podle $ 374 odst. 1 o. s. ř. se Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje vydat obecně zá- vazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občan- skoprávních věcí organizaci práce a úko- ly zaměstnanců při výkonu soudnictví: včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup při do- ručování písemností, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy. Ustanovení $ 27 je součástí části Čtvr- té jednacího řádu, nazvané Příprava jed- nání, jednání a další úkony soudu. Syste- matickým výkladem za použití $ 374 odst. 1 o. s. ř. lze dospět k závěru, že vy- dávání úředních potvrzení podle $ 27 jednacího řádu je součástí činností při vyřizování občanskoprávních věcí, a te- dy součástí výkonu soudnictví. Výkon soudní moci, oproštěné od vý- konné moci veřejné ve smyslu správy soudu, je tedy soubor činností zahrnují- cích nejen přímou rozhodovací činnost (ve významu shodném s názorem stěžo- vatele), ale také výkon činností, které ne- jsou přímou jurisdikční činností, nicmé- ně jsou s jejím výkonem bezprostředně spojeny (a které stěžovatel nesprávně za- řazuje do oblasti veřejné výkonné moci). » Nález č. 59/2001 Sb. ÚS. Proto je tedy nevydání úředního po- tvrzení podle $ 27 jednacího řádu aktem moci soudní, který nelze podřadit nečin- nosti správního orgánu podle $ 79 odst. 1 s.ř. s. za použití $ 4 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Proto také ani není dána pravomoc správních soudů v takových věcech roz- hodovat. Pak již není možné, aby se správní soud zabýval charakterem potvrzení vy- dávaného podle $ 27 jednacího řádu z hlediska splnění kritérií ustanovení $ 79 odst. 1 s. ř. s., a je rovněž vyloučeno, aby správní soudy zkoumaly postup obec- ných soudů v rozhodované věci či správ- nost jejich právních závěrů. Již nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud doplňuje, že pou- žití správního řádu pro postup soudu při výkonu soudní moci - vydávání po- tvřzení podle $ 27 jednacího řádu - není možné ($ 1 správního řádu), a odkaz k rozhodnutí Nejvyššího správního sou- du publikovanému pod č. 188/2004 Sb. NSS proto není případný. Neobstojí ani stěžovatelova argumen- tace rozhodnutím Nejvyššího správního soudu publikovaným pod č. 128/2004 Sb. NSS (které se v relevantní části odů- vodnění opírá o právní názor obsažený v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2001, sp. zn. II. ÚS 487/2000%). Podle tam uplatněné zásady nelze negativní důsledky nejasností v právní úpravě při- čítat k tíži jednotlivcům, pokud jim tato právní úprava ukládá povinnosti. Usta- novení $ 27 jednacího řádu však stěžova- teli žádné povinnosti neukládá; nedosta- tek pravomoci správních soudů ve věci je tím patrnější. 965 693 vu Aniž by Nejvyšší správní soud hodnotil správnost právních závěrů obecných sou- dů, připomíná, že o Žádosti stěžovatele okresní soud rozhodoval odůvodněným usnesením, odvolání stěžovatele bylo opět odůvodněným usnesením odmítnuto, o ne- vyhovění opětovné žádosti byl stěžovatel znovu vyrozuměn přípisem (byť stručněji odůvodněným). Existence dvou soudních rozhodnutí a odůvodněného sdělení upo- zorňujícího stěžovatele mj. na skutečnost, že o jeho identické žádosti již bylo jednou rozhodnuto pravomocným usnesením, je nepřehlédnutelná. Snahu o přenesení věci na půdu správního soudnictví nelze proto považovat za efektivní procesní postup. (pas)
Akciová společnost K. v K. proti Okresnímu soudu v Domažlicích o vydání úředního potvrzení, o kasační stížnosti žalobce.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. července 2005
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu