č. 112/1998 Sb. a č. 62/2002 Sb.**» : Vznikne-li řidiči v důsledku pozitivní dechové zkoušky povinnost podrobit se lé- kařskému vyšetření s odběrem krve nebo moči ke zjištění, není-li ovlivněn alkoho- lem [$ 5 odst. 1 písm. £) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu], nemůže se této povinnosti zprostit tvrzením o zdravotním riziku ve vztahu k odběru krve a časovou zaneprázdněností ve vztahu k odběru moči.
č. 112/1998 Sb. a č. 62/2002 Sb.**» : Vznikne-li řidiči v důsledku pozitivní dechové zkoušky povinnost podrobit se lé- kařskému vyšetření s odběrem krve nebo moči ke zjištění, není-li ovlivněn alkoho- lem [$ 5 odst. 1 písm. £) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu], nemůže se této povinnosti zprostit tvrzením o zdravotním riziku ve vztahu k odběru krve a časovou zaneprázdněností ve vztahu k odběru moči.
2309 Rozpočty: porušení rozpočtové kázně k $ 3 písm. e) a $ 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změ- ně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákonů č. 479/2003 Sb. a č. 482/2004 Sb. Pokud žadatel předloží jako povinnou součást žádosti o dotaci ze státního rozpočtu projekt, na jehož realizaci je dotace přidělena, jsou pro něj podmínky, kte- ré přislíbil v daném projektu, závazné a jejich porušení je třeba považovat za neo- právněné použití finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve smyslu 6 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tedy za poru- šení rozpočtové kázně dle $ 44 odst. 1 písm. b) citovaného zákona.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost není důvodná.
Základem kasační stížnosti je námitka, že se krajský soud vůbec nevypořádal s žalobní námitkou, podle níž stěžovateli jeho zdravotní stav neumožňuje podrobit se odběru krve a zároveň že krajský soud v tomto směru nedostatečně zjistil skutkový stav.
Nejvyšší správní soud stížní námitce nepřisvědčil. Krajský soud k tvrzení, že stěžovatel odmítl odběr krve nebo moči ze zdravotních resp. časových důvodů, uvedl, že je nemůže zohlednit. V tomto směru krajský soud hodnotil stěžovatelem tvrzenou nemožnost podrobit se lékařskému vyšetření jako skutečnost, která je zcela irelevantní z hlediska vzniku odpovědnosti za přestupek. Stěžovatel pak v kasační stížnosti netvrdil, že by uvedený právní závěr krajského soudu nebyl správný, resp. že tvrzené zdravotní obtíže vedou k zániku povinnosti podrobit se lékařskému vyšetření. V tomto kontextu ovšem posléze nemůže obstát ani stížní námitka, podle níž krajský soud nedostatečně zjistil skutkový stav – ve světle právních závěrů krajského soudu se totiž jevilo jakékoliv doplnění dokazování nadbytečným.
Nejvyšší správní soud již nad rámec nutného odůvodnění doplňuje, že podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu je řidič povinen podrobit se na výzvu policisty dechové zkoušce a v případě pozitivního zjištění i lékařskému vyšetření s odběrem krve nebo moči ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem. Stěžovatel se podrobil dechové zkoušce s pozitivním výsledkem. Jeho vysvětlení, že se tak stalo v důsledku užití léků, nemá vliv na povinnost, která mu v důsledku pozitivní dechové zkoušky vznikla, podrobit se lékařskému vyšetření s odběrem krve nebo moči. Odvrátit již vzniklou povinnost nebylo možné ani případným pozdějším zopakováním dechové zkoušky. Povinnost stěžovatele podrobit se lékařskému vyšetření jistě nebyla absolutní a byl-li by odběrem krve skutečně ohrožen jeho život či by došlo k vážnému ohrožení jeho zdraví, zakládalo by to překážku k provedení tohoto odběru. Na druhé straně nelze přehlédnout, že odběr krve je prováděn v rámci lékařského vyšetření, tj. kvalifikovanou osobou, která je na základě informací poskytnutých vyšetřovaným schopna posoudit otázku zdravotního rizika plynoucího z vyšetření. Stěžovatel ovšem svým odmítnutím lékařského vyšetření zcela vyloučil možnost takového posouzení kvalifikovanou osobou. Ve své argumentaci pak stěžovatel navíc úplně pomíjí alternativu při vyšetření, totiž provedení odběru moči namísto odběru krve. Stěžovatel odmítl odběr moči s tím, že by se pro něj jednalo o zdržení. Zde se ovšem nejedná o skutečnost, která by mohla mít jakýkoliv vliv na povinnost stěžovatele podrobit se lékařskému vyšetření. Ostatně lze podotknout, že ani v případě opačného názoru by tvrzení o neodkladném vyřizování zakázek firmy v době po jedné hodině v noci nepůsobilo důvěryhodně. Jak Nejvyšší správní soud shora uvedl, pozitivní výsledek dechové zkoušky znamená automatický vznik povinnosti podrobit se lékařskému vyšetření s alternativou odběru krve nebo moči. Odmítl-li stěžovatel v případě pozitivní dechové zkoušky nejen odběr krve s poukazem na zdravotní důvody (jejichž ověření kvalifikovanou osobou vůbec neumožnil), ale i odběr moči s poukazem na důvody časové, musel tak činit s vědomím důsledků, které pro něj z tohoto odmítnutí vyplývají. Takovým důsledkem je pak třeba rozumět zejména vznik odpovědnosti za přestupek podle § 30 odst. 1 písm. i) bod 2 zákona o přestupcích.
Kasační stížnost není důvodná, Nejvyšší správní soud ji proto zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 s. ř. s. a contrario za použití § 120 s. ř. s.). Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti náleželo (§ 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud tuto náhradu nepřiznal, neboť z obsahu spisu není zjevné, že by mu nad rámec běžné úřední činnosti jakékoliv náklady vznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu
8 As 11/2007 - 60