Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

8 As 16/2009

ze dne 2010-07-30
ECLI:CZ:NSS:2010:8.AS.16.2009.31

Možnost žalobce dát podnět k prohlášení nicotnosti podle $ 78 odst. 1 správního řádu z roku 2004 neodpovídá právu domáhat se vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem ve smyslu $ 68 písm. c) s. ř. s., a uplatnění podnětu tak není pod- mínkou přístupu k soudu.

Možnost žalobce dát podnět k prohlášení nicotnosti podle $ 78 odst. 1 správního řádu z roku 2004 neodpovídá právu domáhat se vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem ve smyslu $ 68 písm. c) s. ř. s., a uplatnění podnětu tak není pod- mínkou přístupu k soudu.

C...) Posouzení kasační stížnosti vycházelo z toho, zda lze řízením ve smyslu $ 68 písm. c) s. ř. s. rozumět i úvahu správního orgánu, zda zahájí řízení o prohlášení nicotnosti, vyvola- nou podnětem ve smyslu $ 78 odst. 1 správ- ního řádu. Jinými slovy, soud zvažoval, zda je uplatnění podnětu podle $ 78 odst. 1 správ- ního řádu předpokladem přístupu k soudní ochraně. Doktrinální náhled na tuto otázku není jednotný (srov. Staša, J. Poznámky k úpravě nicotných rozhodnutí v novém správním řá- du. In: Nový správní řád, zákon č. 500/2004 Sb. ASPI: Praha, 2005, s. 201 a 203; nebo Vedral, J. Správní řád. Komentář. Bova Polygon : Pra- ha, 2006, s. 459460). Xxí Nejvyšší správní soud se přiklonil k názo- ru, že uplatnění podnětu podle $ 78 odst. 1 správního řádu nepodmiňuje přístup k sou- du. Tento přístup je podle $ 68 písm. c) s. ř. s. vyloučen tehdy, pokud se žalobce nedomáhal vyslovení nicotnosti v řízení před správním or- gánem. Naplnění dispozice zmíněné normy předpokládá, že žalobce má možnost domáhat se vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem, resp. takové řízení vyvolat. Ustanovení $ 78 odst. 1 správního řádu umožňuje vyjmenované skupině osob dát pod- nět k prohlášení nicotnosti. Tento podnět sám o sobě nevede k zahájení řízení. Správní orgán na jeho základě v rámci postupu před zahájením řízení (srov. systematickým výkla- dem $ 42, příp. $ 137 správního řádu) pouze zvažuje, zda zahájí řízení o prohlášení nicot- nosti (srov. $ 78 správního řádu). Neučiní-li tak, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů ve stanovené lhůtě podateli. Nelze přitom do- vodit, že by toto sdělení bylo rozhodnutím ve smyslu $ 67 a násl. správního řádu, resp. zejm. $ 65 odst. 1 s. ř. s. Ostatně, ani podnět ve smyslu $ 78 odst. 1 správního řádu není žá- dostí ve smyslu $ 44 a $ 45 správního řádu a nevede nutně k zahájení řízení. 969 2136 Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že možnost stěžovatele dát podnět k prohlášení nicotnosti nepředstavuje jeho právo domáhat se vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem ve smyslu $ 68 písm. c) s. ř. s. Výklad krajského soudu by mohl vést k pro- blematickým důsledkům i z hlediska běhu lhůt pro napadení tvrzeně nicotného správního rozhodnutí, jak správně upozornil stěžovatel. Není-li přitom sdělení ve smyslu $ 78 odst. 1 část druhé věty za středníkem zároveň roz- hodnutím ve smyslu $ 65 odst. 1 s. ř. s., mohla by být osoba dotčená nicotným rozhodnutím v některých případech zbavena práva na soudní ochranu. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že zákonodárce zvažoval možnost úpravy umož- ňující domáhat se vyslovení nicotnosti ve správ- ním řízení (srov. $ 100 a násl. a $ 105 a násl ná- vrhu správního řádu, vedeného Poslaneckou sněmovnou 1998-2002 jako Sněmovní tisk č. 1070, dostupný na www.psp.cz). Současný 2 správní řád však takovou možnost nezakotvuje. Stěžovatel navíc uvedl v kasační stížnosti, že napadená rozhodnutí byla vydána bez jed- nání a není proti nim přípustný opravný pro- středek. V tomto směru tedy bylo vyloučeno i to, aby stěžovatel namítal nicotnost, resp. va- dy řízení k ní vedoucí, již v řízení, z něhož na- padená rozhodnutí vzešla. 2136 Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost $ 6 odst. 3 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků“ k $ 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků*“ k $ 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního Jestliže v daňovém řízení nebo v řízení o správním deliktu nebyla otázka uply- nutí prekluzivní lhůty pro stanovení daňové povinnosti nebo pro uložení sankce za správní delikt účastníkem řízení vznesena a zároveň správní orgány mají za to, že k prekluzi nedošlo, nemusí ve svých rozhodnutích uvádět, že prekluze nenastala, či výslovně zmiňovat skutečnosti rozhodné pro posouzení této otázky; plně postačuje, pokud lze otázku, zda nedošlo k prekluzi, posoudit na základě správního spisu.

Pavel P. proti Obecnímu úřadu Kozlovice o prohlášení nicotnosti rozhodnutí, o kasační