kon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. I. Osobou zúčastněnou na řízení dle $ 34 odst. 1 s. ř. s. je i subjekt, na který přešla příslušná práva a povinnosti i v průběhu řízení před soudem, včetně případů singu- lární sukcese. II. Ustanovení $ 139b odst. 3 stavebního zákona z roku 1976, vymezující pojem „změna dokončených staveb“, obsahuje pod písm. c) legální definici pojmu „staveb- ní úpravy“. Pojem stavební úpravy nelze tedy považovat za právně neurčitý pojem v obecném slova smyslu.
kon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. I. Osobou zúčastněnou na řízení dle $ 34 odst. 1 s. ř. s. je i subjekt, na který přešla příslušná práva a povinnosti i v průběhu řízení před soudem, včetně případů singu- lární sukcese. II. Ustanovení $ 139b odst. 3 stavebního zákona z roku 1976, vymezující pojem „změna dokončených staveb“, obsahuje pod písm. c) legální definici pojmu „staveb- ní úpravy“. Pojem stavební úpravy nelze tedy považovat za právně neurčitý pojem v obecném slova smyslu.
xx“ Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou legitimace společností Pražská ener- 601 1601 getika a. s. a PREdistribuce a. s. k podání ka- sační stížnosti. V řízení před Městským soudem v Praze vystupovala jako osoba zúčastněná na řízení Pražská energetika a. s., které (resp. jejímu zá- stupci) byl i rozsudek tohoto soudu doručen. Již se zřetelem na $ 102 větu první s. ř. s. zdej- ší soud nemá pochybnosti o tom, že této oso- bě právo na podání kasační stížnosti přísluší. K dotazu soudu sdělil dřívější zástupce obou uvedených právnických osob, že legiti- maci k podání kasační stížnosti u PREdistribu- ce a. s. dovozuje ze skutečnosti, že na základě smlouvy došlo k převodu dotyčného majetku (předmětné stavby) na tuto osobu. K tomu do- ložil kopie příslušných písemností, o jejichž pravosti nemá soud důvod pochybovat. Ustanovení $ 34 odst. 1 s. ř. s. vymezuje osoby zúčastněné na řízení poměrně široce. Těmito osobami jsou nejen ty, které byly pří- mo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, ale i ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením ne- bo vydáním návrhu výroku rozhodnutí soudu. Toto vymezení umožňuje přiznat postavení oso- by zúčastněné na řízení i těm subjektům, na které přešla příslušná práva a povinnosti i v průběhu řízení před soudem, včetně přípa- dů singulární sukcese. Soudní řád správní pak počítá s případy, že kasační stížnost podá i oso- ba zúčastněná na řízení, která práva na toto procesní postavení uplatnila až po vydání na- padeného rozhodnutí soudu. V $ 106 odst. 2 větě druhé je pak upravena lhůta, ve které ta- kovýto subjekt může kasační stížnost podat. C.) Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda v daném případě byly dány pod- mínky aplikace $ 56 písm. g) stavebního záko- na, především pak, zda je správný závěr měst- ského soudu, že i v tomto případě je nutno vycházet z definice pojmu „stavební úprava“ obsažené v $ 139b odst. 3 písm. C) téhož zákona. Ustanovení $ 139b odst. 3 tohoto zákona obsahuje především legální definici pojmu „změna dokončených staveb“. Rozlišuje a) změny, jimiž se stavby zvyšují, b) změny, ji- 602 ny, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Změny ad a) označuje jako nástavby, změny ad b) jako pří- stavby, a změny ad c) jako stavební úpravy. I když formulace tohoto ustanovení, zejména písm. c), není nejlepší, a není např. použita for- mulace „stavební úpravy, jimiž se rozumí...“, jedná se o definice pojmů nástavba, přístavba a stavební úprava. Jde tedy ve své podstatě o „definice uvnitř definice“, tedy i o definici pojmu „změna dokončených staveb“ za pou- žití dalších, rovněž definovaných pojmů. Pojem „stavební úpravy“ v $ 139b odst. 3 písm. c) stavebního zákona nelze považovat za nedefinovaný, právně neurčitý pojem v obecném smyslu. V takovém případě by to- tiž tento pojem byl v podstatě totožný s po- jmem „změny dokončené stavby“. Ve staveb- ním zákoně jsou oba tyto pojmy používány, a to nikoliv jako synonyma. Tak pojem „sta- vební úpravy“ je např. použit nejen v $ 56 písm. g), ale i v $ 55 odst. 2 písm. b), či v $ 32 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. I v přípa- dě posledně uvedeného ustanovení Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 9. 2003, čj. 7 A 178/2002-36, dospěl k závěru, že tento pojem je nutno vykládat dle legální defi- nice obsažené v $ 139b odst. 3 písm. c) staveb- ního zákona (publikováno na www.nssoud.cz). Především základním principům tvorby a výkladu právních předpisů by odporoval zá- věr, že stejný pojem ve stejném právním předpise je možno vykládat odlišně, pokud výjimečně odlišný obsah pojmu není zcela jasně vyjádřen v tomto předpisu. Tak tomu ani v daném případě není. Na tom nemůže nic změnit ani to, že $ 56 včetně písm. £) sta- vebního zákona je bezesporu ustanovením speciálním, upravujícím výjimku ze zásady vyjádřené v $ 54 a $ 55 stavebního zákona. Jestliže tedy ustanovení $ 56 písm. g) sta- vebního zákona, o které se opíralo žalobou na- padené správní rozhodnutí, na daný případ nedopadalo, městský soud právem toto roz- hodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k další- mu řízení. Oprávnění provést dotyčnou stav- bu bez stavebního povolení nemohly založit ani v rozsudku a v kasační stížnosti citované přípisy, obsahující navíc stanovisko, které je V rozporu se shora uvedenými závěry. 1602 Stavební řízení: přípustná míra zásahu; míra přiměřená poměrům k $ 137 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k $ 8 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu*“ k $ 127 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. I. Pro vyslovení závěru, že stavební úřad překročil svou pravomoc, a nebyl tedy kompetentní námitky vznesené ve stavebním řízení ($ 137 stavebního zákona z ro- ku 1976) promítnout do podmínek výroku dodatečného povolení stavby, je nutno posoudit povahu námitek vznesených ve stavebním řízení, zejména jejich způsobi- lost vyvolat zásah do práv jednotlivých účastníků stavebního řízení. II. Jako rozhodné kritérium pro určení míry a intenzity potenciálního či alespoň tvrzeného zásahu je tzv. „přípustná míra“ podle stavebně technických předpisů ($ 8 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu), kterou je třeba v případě občanskoprávních námitek vznesených ve stavebním řízení rozu- mět i „míru přiměřenou poměrům“ v intencích $ 127 odst. 1 občanského zákoníku. Překračuje-li tvrzený zásah míru přiměřenou poměrům, překračuje vždy zároveň i přípustnou míru. xx/f
a) Občanské sdružení Okraj, b) Vladimír Č. a c) Ing. arch. Zdeněk M. proti Magistrátu hlavního města Prahy, za účasti 1) akciové společnosti Pražská energetika a 2) akciové společnosti PREdistribuce, o odstranění nepovolené stavby, o kasační stížnósti žalované-
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu