8 As 200/2025- 25 - text
8 As 200/2025-26
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Pavla Molka a Lenky Bursíkové v právní věci žalobkyň: a) ČEZNET s. r. o., b) Telco Infrastructure, s. r. o., obě se sídlem Duhová 1531/3, Praha 4, obě zast. Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 58/2019, Praha 9, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2025, č. j. ČTÚ-31 777/2025-603, v řízení o kasační stížnosti žalobkyň a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 2025, č. j. 25 A 67/2025-23,
I. Návrh žalobkyně a) a žalobkyně b) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.
II. Žalobkyni a) a žalobkyni b) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za každou žalobkyni za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobkyně podaly Krajskému soudu v Ostravě dne 12. 12. 2025 žalobu, v níž se domáhají zrušení výroku III. rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, jímž žalovaný částečně zamítl rozklad právního předchůdce žalobkyň, společnosti Optické sítě s.r.o., a potvrdil výrok III. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 11. 6. 2025, č. j. ČTÚ-16 743/2024-638/XI. vyř. KaS, kterým byl právní předchůdce žalobkyň uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 118 odst. 15 písm. c) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.
[2] Krajský soud v Ostravě v záhlaví uvedeným usnesením postoupil věc podle § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), Městskému soudu v Praze, neboť dospěl k závěru o své místní nepříslušnosti. Odkázal na § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého platí, že nestanoví-li s. ř. s. nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, a dovodil, že Český telekomunikační úřad má sídlo v obvodu Městského soudu v Praze; umístění regionálního odboru nemá dle krajského soudu na určení místní příslušnosti vliv.
[3] Proti tomuto usnesení podaly obě žalobkyně (dále „stěžovatelky“) kasační stížnost. Současně požádaly o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[4] Důvodnost návrhu na přiznání odkladného účinku spatřují zejména v hrozbě újmy způsobené rozhodnutím místně nepříslušného soudu související s následnými potenciálními procesními komplikacemi. Mají za to, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti Městský soud v Praze velmi pravděpodobně rozhodne meritorně dříve, než Nejvyšší správní soud rozhodne o této kasační stížnosti. Pokud by NSS následně shledal kasační stížnost důvodnou, vzniklá procesní situace by dle stěžovatelek byla znatelně zmatečnější než v případě vyčkání na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v otázce místní příslušnosti. Přiznání odkladného účinku proto považují stěžovatelky za efektivnější a souladné s principy rychlosti a zejména hospodárnosti soudního řízení správního. Závěrem stěžovatelky uvádějí, že v přiznání odkladného účinku neshledávají hrozbu újmy dalším osobám.
[5] Podle vyjádření žalovaného nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku. Návrh stěžovatelek považuje za neodůvodněný a neprokazující vznik konkrétní újmy, která by jim měla vzniknout. Žalovaný proto navrhuje, aby NSS odkladný účinek nepřiznal.
[6] Kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.), Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] V situaci, kdy je podána kasační stížnost napadající postoupení žaloby jinému krajskému soudu pro místní nepříslušnost, se uplatní závěry usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 5. 2021, č. j. Ars 3/2019-43, č. 4209/2021 Sb. NSS, SPR – RSČ. Rozšířený senát v bodu 51 daného usnesení shledal, že nevyhoví-li krajský soud zcela žádosti o osvobození od soudního poplatku, musí vyčkat marného uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti proti tomuto usnesení a v případě jejího podání i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o ní. Krajský soud musí obdobně postupovat i v případě, kdy je podána kasační stížnost proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu. NSS dovodil v usnesení ze dne 21. 12. 2007, č. j. Nad 22/2007-101, č. 2503/2012 Sb. NSS, Ministerstvo obrany, že usnesení o postoupení z důvodu místní nepříslušnosti není rozhodnutím, jímž by se pouze upravovalo řízení, a proto je proti němu přípustná kasační stížnost. Rozšířený senát pak v bodě 48 usnesení SPR – RSČ uvedl, že je-li kasační stížnost přípustná, těžištěm přezkumu námitek mířících proti takovému usnesení musí být řízení o kasační stížnosti napadající toto usnesení. Jsou proto plně aplikovatelné i další závěry usnesení rozšířeného senátu SPR – RSČ z bodu 51, tedy že krajský soud musí vyčkat rozhodnutí o kasační stížnosti napadající jeho místní příslušnost, neboť i zde platí, že výsledek rozhodnutí o takové kasační stížnosti může mít vliv na rozhodování soudu ve věci samé. Ačkoliv i v případě sporu o místní příslušnost může být teoreticky v důsledku větší vzdálenosti dotčeno i právo na přístup k soudu, obdobně, jako bylo toto právo dotčeno v tehdy přípustné kasační stížnosti proti usnesení o neosvobození od soudních poplatků, v nynějším případě může být zejména dotčeno podobně důležité právo na zákonného soudce.
[8] S ohledem na výše uvedené NSS dospěl k závěru, že napadené usnesení krajského soudu nemůže do rozhodnutí o podané kasační stížnosti vyvolat právní následky schopné stěžovatelkám způsobit jakoukoli újmu, neboť městský soud bude muset před rozhodnutím o žalobě vyčkat výsledku řízení o kasační stížnosti proti napadenému usnesení. Proto NSS návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl, neboť nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku (hrozba právních následků plynoucích z napadeného rozhodnutí krajského soudu). Proto se soud pro nadbytečnost nezabýval naplněním ostatních podmínek, neboť ty musejí být splněny kumulativně.
[9] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, KLUB 213, bod 24). Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena. Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona, či usnesení KLUB 213, bod 23]. Poplatek v nynější věci činí 1000 Kč za každou navrhovatelku, neboť podle § 33 odst. 8 s. ř. s. platí, že podá-li více osob společný návrh, jedná v řízení každý sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu. I pokud tedy vystupuje v soudním řízení správním na straně žalující více navrhovatelů, vzniká mezi nimi pouze samostatné společenství, ve kterém každý z navrhovatelů jedná v řízení sám za sebe a s účinky jen pro svou osobu. Projevem samostatného společenství je i to, že každý z navrhovatelů je povinen zaplatit soudní poplatek zvlášť [§ 2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích, a § 2 odst. 8 téhož zákona a contrario], usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2022, č. j. 2 As 347/2019-81, Vězeňská služba, body 20, 21 a 24)
[10] Soudní poplatek lze zaplatit bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1080420025, nebo naskenováním přiloženého QR kódu: [OBRÁZEK]. Ve shora uvedené věci je stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek více účastníkům řízení, závazný specifický symbol žalobkyně a) je: 1, závazný specifický symbol žalobkyně b) je: 2.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 29. ledna 2026
Petr Mikeš
předseda senátu