Řízení podle $ 69 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, má za cíl pouze transformaci honiteb do stavu odpovídajícího nové zákonné úpravě ($ 69 odst. 1 zákona) stejně jako odpovídající změnu honebních společenstev ($ 69 odst. 2 zákona). V rámci těchto říze- ní proto může být řešen soulad dříve uznaných honiteb, které zůstávají zachovány, s novou právní úpravou (6 69 odst. 1 zákona), nikoliv však změna těchto honiteb, která je sice možná, ale pouze v rámci odpovídajících ustanovení zákona o myslivosti.
Řízení podle $ 69 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, má za cíl pouze transformaci honiteb do stavu odpovídajícího nové zákonné úpravě ($ 69 odst. 1 zákona) stejně jako odpovídající změnu honebních společenstev ($ 69 odst. 2 zákona). V rámci těchto říze- ní proto může být řešen soulad dříve uznaných honiteb, které zůstávají zachovány, s novou právní úpravou (6 69 odst. 1 zákona), nikoliv však změna těchto honiteb, která je sice možná, ale pouze v rámci odpovídajících ustanovení zákona o myslivosti.
Nejvyšší správní soud si je vědom řízení probíhajícího u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 34/03, v jehož rámci byla zpochybněna ústavní konformita některých ustanovení záko- na o myslivosti, je však toho názoru, že výsledek řízení před Ústavním soudem nemá vliv na dále uvedené závěry Nejvyššího správního soudu. Stěžovatel ve svém právním názoru smě- šuje několik problémů, které ovšem nemo- hou být řešeny na půdorysu jednoho řízení podle zákona o myslivosti. Stěžovateli lze jistě přisvědčit, že projevili některý z členů honeb- ního společenstva, vytvořeného podle před- chozí právní úpravy, kvalifikovaným způsobem svoji vůli nebýt nadále členem v transformova- ném společenstvu, může své členství v honeb- ním společenstvu ukončit ($ 26 odst. 3 zákona o myslivosti). Z žádného ustanovení zákona o myslivosti ale nevyplývá, že by zánik členství v honebním společenstvu znamenal automatic- ké vyvázání odpovídajících honebních pozem- ků ze společenstevní honitby. Změna honitby se totiž může odehrávat opět pouze v zákon- ném rámci a za související aktivity orgánu státní správy myslivosti ($ 31 zákona o myslivosti). Ta- kovým řízením ovšem řízení vedoucí k vydání napadeného rozhodnutí nebylo. Řízení podle $ 69 zákona o myslivosti (přechodné ustanovení) si zjevně klade za cíl pouze transformaci honitcb do stavu odpoví- dajícího nové zákonné úpravě ($ 69 odst. 1 zákona o myslivosti), stejně jako odpovídající změnu honebních společenstev ($ 69 odst. 2 zákona o myslivosti). V rámci těchto řízení proto může být řešen soulad dříve uznaných 466 honiteb, které zůstávají zachovány, s novou právní úpravou ($ 69 odst. 1 zákona o mysli- vosti), nikoliv však změna těchto honiteb, která je sice možná, ale pouze v rámci odpo- vídajících ustanovení zákona o myslivosti. Jakkoliv Nejvyšší správní soud sdílí po- chybnosti stěžovatele o souladu faktického omezení vlastnických práv existencí honiteb s garancí týchž práv ústavním pořádkem Čes- ké republiky, dospěl k závěru, že v rámci pro- * jednávané věci tato otázka není relevantní. Ji- nak by tomu mohlo být např. tehdy, kdyby vlastníci honebních pozemků bezúspěšně usilovali o změnu honitby, odvíjející se od je- jich zájmu „přestoupit“ i se svými honebními pozemky do jiného honebního společenstva. Z tohoto důvodu nepovažoval Nejvyšší správ- ní soud za nutné vyčkat rozhodnutí Ústavní- ho soudu ve věci návrhu na zrušení někte- rých ustanovení zákona o myslivosti. xx Nejvyšší správní soud neshledal důvod- nou ani námitku vytýkající krajskému soudu zohlednění důvodové zprávy k zákonu o mys- livosti. Jakkoliv se Nejvyšší správní soud zto- tožňuje se stěžovatelem v náhledu na nešťast- nou legislativní techniku při přijímání tohoto zákona a ve skeptickém pohledu na výsledné spojení dvou návrhů, s nimiž vláda vyslovila nesouhlas, nemohl námitce přisvěd- čit. Zákon byl přes zmíněné.nedostatky řádně přijat, publikován ve Sbírce zákonů a je plat- nou součástí českého právního řádu. Inter- pretace zákona za použití důvodové zprávy přitom neznamená diskvalifikaci této výkla- dové metody. Lze samozřejmě namítat, že správná interpretace zákona má být odlišná, než jak ji nastínil zákonodárce. Můžeme při- pustit, že vůle zákonodárce není metodou vý- kladu, nýbrž cílem výkladu a výsledkem vý- kladu, výrazem pro apriorní nezbytnost systémově nerozporného výkladu celého právního řádu. Je proto možné konstatovat jako vůli zákonodárce to, co nikdy jako vědo- má vůle autora zákona nebylo přítomno, in- terpret může rozumět zákonu lépe, než mu rozuměl jeho tvůrce, zákon může být moud- řejší než jeho autor a musí být moudřejší než jeho autor (srov. G. Radbruch, Rechtsphilo- sophie. Studienausgabe. Hrsg. R. Dreier, 5. Paulson, Heidelberg 1999, s. 107). Na druhou stranu ovšem ztotožnění se s vědomou vůlí autora zákona neznamená automatické znevá- žení takové interpretace. Polemizuje-li stěžova- soudem, je třeba, aby tak činil ve věcné rovině, nikoliv pouze poukazem na výkladovou meto- tel s výkladem normy provedeným krajským ©— du, zvolenou krajským soudem. Řízení před soudem: kompetenční výluka Správní řízení: sdělení úřadu o nezahájení přezkumného řízení k $ 94 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) k $ 46 odst. 1 písm. d), $ 65 odst. 1, $ 68 písm. e) a $ 70 písm. a) soudního řádu správního Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumné- ho řízení (6 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu stra- ně a není rozhodnutím ve smyslu $ 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumá- ní soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [$ 46 odst. 1 písm. d), $ 68 písm. e), $ 70 písm. a) s. ř. s.].
a) Honební společenstvo Hlinsko a b) Myslivecké sdružení Hlinsko proti Krajskému úřa- du Pardubického kraje, za účasti 1) Honebního společenstva Raná Vojtěchov a 2) Mysli- veckého sdružení Mokrá Leč Vojtěchov, o uvedení honitby do souladu se zákonem, o ka-