Nejvyšší správní soud usnesení správní

8 As 277/2023

ze dne 2024-03-14
ECLI:CZ:NSS:2024:8.AS.277.2023.54

8 As 277/2023- 54 - text

 8 As 277/2023-!Neočekávaný konec výrazu pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: D. M., zast. Mgr. Tomášem Davidem, advokátem, sídlem Na Perštýně 362/2, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 8. 2022, čj. MHMP 1551712/2022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2023, čj. 19 A 37/2022-96,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Úřad městské části Praha 3 rozhodnutím ze dne 13. 7. 2022, čj. UMCP3 269229/2022, uznal žalobce (dále „stěžovatel“) vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Následně podal stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, ve které požádal o osvobození od soudních poplatků.

[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 16. 2. 2024, čj. 8 As 277/2023-43, zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků, neboť stěžovatel své majetkové poměry k výzvě soudu neupřesnil a ani je nijak nedoložil. Současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč a zároveň jej poučil o následcích nezaplacení. Toto usnesení bylo stěžovateli (prostřednictvím jeho zástupce) doručeno 22. 2. 2024.

[3] Dne 5. 3. 2024 obdržel Nejvyšší správní soud podání stěžovatele, ve kterém opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků. V něm pouze jednou větou uvedl, že od ledna 2023 je bez příjmu ze závislé činnosti.

[4] Nejvyšší správní soud o této opětovné žádosti nemusí rozhodovat. Takovou žádostí by se soud musel zabývat pouze v situaci, kdy by v průběhu řízení došlo ke změně poměrů účastníka (rozsudky NSS ze dne 28. 7. 2011, čj. 8 As 65/2010-106, bod 10, nebo ze dne 17. 10. 2017, čj. 8 As 52/2017-75, bod 20). To se však nestalo. Stěžovatel změnu poměrů, která by odůvodňovala opětovné rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, netvrdí. Toliko uvedl, že od ledna 2023 je bez příjmu ze závislé činnosti. Toto tvrzení však změnu poměrů nepředstavuje. Stěžovatel totiž již v první žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 2. 11. 2023 uvedl, že je nezaměstnaný. Skutečnost, že je od ledna 2023 bez příjmu ze závislé činnosti, proto již existovala v době první žádosti a stěžovatel ji sám rovněž tvrdil.

[5] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

[6] Nejvyšší správní soud usnesením z 16. 2. 2024 vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. Současně ho poučil o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Výzva byla stěžovateli doručena prostřednictvím jeho zástupce dne 22. 2. 2024. Patnáctý den po doručení v tomto případě připadl na 8. 3. 2024, kdy lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula. Stěžovatel však soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil. Opakovaná žádost o osvobození od soudních poplatků na uplynutí této lhůty neměla žádný vliv (bod [4] výše).

[7] Podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s.

[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 14. března 2024

Petr Mikeš předseda senátu