Nejvyšší správní soud usnesení správní

8 As 330/2021

ze dne 2022-03-04
ECLI:CZ:NSS:2022:8.AS.330.2021.81

8 As 330/2021- 81 - text

 8 As 330/2021-!Neočekávaný konec výrazu pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: E. B., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí předsedy žalované ze dne 10. 8. 2021, čj. 10.01 000414/21

004, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, čj. 15 A 77/2021 67,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Žalovaná shora označeným rozhodnutím podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, neurčila žalobkyni advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby. Rozhodnutí žalované napadla žalobkyně žalobou, kterou Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. pro neodstranění vad žaloby, neboť žalobkyně ve lhůtě stanovené městským soudem nedoplnila návrh výroku rozsudku (žalobní petit), který by byl v souladu se zákonem, neuvedla, zda žalobu podává sama, nebo ji podává též v žalobě zmíněný Ing. R. B. a společnost R.B.TRANS, s.r.o., a případně doložila plnou moc, která by ji opravňovala k jejich zastupování v řízení o žalobě.

[2] Usnesení městského soudu napadla žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížností. V průběhu řízení požádala o osvobození od soudních poplatků a navrhla, aby jí soud ustanovil zástupce. Tyto návrhy Nejvyšší správní soud zamítl usnesením ze dne 2. 2. 2022, čj. 8 As 330/2021 60, kterým žalobkyni současně vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek a doložila plnou moc udělenou advokátovi, případně prokázala, že má sama vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

[3] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[4] Výše uvedené usnesení čj. 8 As 330/2021 60 bylo stěžovatelce doručeno dne 7. 2. 2022. Lhůta k zaplacení soudního poplatku proto skončila dnem 22. 2. 2022. Stěžovatelka poslední den stanovené lhůty zaslala soudu podání, ve kterém vyjádřila nespokojenost s jeho procesním postupem v této věci a požádala, aby jí bylo usnesení čj. 8 As 330/2021 60 doručeno „účinně, v právně platné podobě a s náležitostmi právně platného důkazu“. Ke splnění poplatkové povinnosti jako takové se v podání nevyjádřila. Nejvyšší správní soud k tomuto požadavku stěžovatelky uvádí, že uvedené usnesení jí bylo doručeno zcela v souladu se zákonem, stěžovatelka jeho doručení stvrdila na doručence svým podpisem a nad rámec citovaného tvrzení nesdělila, jaké zákonné náležitosti usnesení chybí a neuvedla ani žádný konkrétní důvod, proč by usnesení mělo být neplatné či neúčinně doručené.

[5] Stěžovatelka ve stanovené lhůtě (ani později ke dni vydání tohoto usnesení) výzvě soudu na zaplacení soudního poplatku v souvislosti s podáním kasační stížnosti nevyhověla, ani nepožádala o prodloužení lhůty k jeho úhradě. Byla přitom řádně poučena o následcích nesplnění poplatkové povinnosti. Nebyla tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a § 120 s. ř. s

[6] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatelka neodstranila ani další vadu své kasační stížnosti, a to absenci povinného zastoupení, přestože k tomu byla usnesením rovněž vyzvána, nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před odmítnutím návrhu (srov. např. usnesení NSS ze dne 3. 8. 2016, čj. 2 Afs 111/2016 29, ze dne 19. 10. 2016, čj. 3 As 207/2016 35, ze dne 22. 3. 2017, čj. 3 As 240/2016 70 či ze dne 22. 3. 2018, čj. 8 As 227/2017 35).

[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 4. března 2022

Milan Podhrázký

předseda senátu