č. 218/2004 Sb. Ochrana před povodněmi je „jiným veřejným zájmem“ ve smyslu $ 56 odst. 1 zá- kona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby bylo možné dovodit, že tento zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, a že je tedy dán důvod k udě- lení výjimky dle $ 56 odst. 1 a 3 téhož zákona, musí být doloženo, že uvažovaný zásah je nejen potřebný, a v kladném případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
č. 218/2004 Sb. Ochrana před povodněmi je „jiným veřejným zájmem“ ve smyslu $ 56 odst. 1 zá- kona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby bylo možné dovodit, že tento zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, a že je tedy dán důvod k udě- lení výjimky dle $ 56 odst. 1 a 3 téhož zákona, musí být doloženo, že uvažovaný zásah je nejen potřebný, a v kladném případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení.
C...) V dané věci je nesporné, že předmě- tem žaloby bylo rozhodnutí dle $ 56 zákona o ochraně přírody a krajiny, resp. rozhodnutí žalovaného o potvrzení takového rozhodnutí vydaného správním orgánem prvého stupně. To nezpochybňoval ani Městský soud v Praze. Podle $ 56 odst. 1 zákona o ochraně příro- dy a krajiny výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin, ži- vočichů a nerostů podle $ 46 odst. 2, $ 49, $ 50 a $ 51 odst. 2 může v případech, kdy jiný veřej- ný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochra- ny přírody, povolit orgán ochrany přírody. Ustanovení $ 56 odst. 3 téhož zákona, po- kud se týká zvláště chráněných rostlin a živo- čichů možnost udělení výjimky dále omezuje 720 tak, že stanoví, ve kterých případech [uvede- ných pod písm. a) - i)] je možno výjimku ze zákazu udělit s tím, že tak lze učinit jen tehdy, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení a pokud populace daného druhu bude udržena v příz- nivém stavu z hlediska ochrany. Společným prvkem pro takto vypočtené případy je exi- stence veřejného zájmu. I Nejvyšší správní soud má za to, že ochrana před povodněmi takovýmto veřejným zájmem je. V dané věci, za dosavadního stavu řízení, nebylo sporné, že zájem na ochraně přírody - biotopu a přirozeného vývoje zvláště chrá- něných druhů živočichů - byl dán a že navr- hovaná těžba štěrků by mohla do tohoto zá- jmu zasáhnout. Na „druhou misku vah“ při posuzování, který ze zájmů převažuje ve smyslu $ 56 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, byl kladen „jiný veřejný zájem“ - ochrana před povodněmi. Aby bylo možné do- spět k závěru, že tento jiný veřejný zájem je ne- . jen dán, ale navíc výrazně převažuje, muselo-by- být doloženo, že pro ochranu před povodněmi je těžba štěrků vůbec potřebná (a v kladném případě, že neexistuje „jiné uspokojivé řeše- ní“). Toho - konkrétně, že štěrk není překáž- kou v korytě zmenšující průtočnou kapacitu koryta Ostravice - se právě odborné vyjádření zpracované Mgr. Janem Hradeckým týkalo. Se zřetelem na uvedené nebyl dán důvod k odmítnutí návrhu na provedení důkazu od- borným vyjádřením ze dne 12. 1. 2005, tím méně s argumentací použitou v rozhodnutí i kasační stížnosti žalovaného. Po provedení tohoto důkazu pak bylo na správním orgánu, aby v souladu s $ 34 odst. 4 a 5 správního řá- du důkaz řádně zhodnotil a posoudil, zda ne- ní nutné provést další důkazy. Je tedy třeba přisvědčit městskému soudu, že ve správním řízení a v něm vydaném rozhodnutím došlo k porušení příslušných ustanovení správního řádu a bylo nutno rozhodnutí žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Proto byla kasační stížnost jako nedůvodná zamít- nuta ($ 110 odst. 1 s. ř. s.). Územní řízení: nesouhlasné stanovisko dotčeného orgánu státní správy; protichůdná stanoviska spolupůsobících orgánů státní správy Ochrana přírody a krajiny: zásah do krajinného rázu k $ 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny“ k $ 149 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.) k $ 136 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)*“ k čl. LVI zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění L. Jestliže bylo řízení o vydání souhlasu dle $ 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zahájeno před 1. 1. 2007, je třeba jej dokončit s ohledem na čl. LVI zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavební- ho zákona a zákona o vyvlastnění, podle dosavadních předpisů. Takto vydané ne- souhlasné stanovisko má proto formu samostatného správního rozhodnutí vydané- ho ve správním řízení, a není tedy závazným stanoviskem ve smyslu 6 149 odst. 1 správního řádu z roku 2004. II. Jestliže orgán ochrany přírody vydá nesouhlasné stanovisko k zásahu do kra- jinného rázu, které má formu samostatného správního rozhodnutí, nemůže staveb- ní úřad postupovat dle $ 136 stavebního zákona z roku 1976, a je proto na místě ná- vrh na vydání územního rozhodnutí bez dalšího zamítnout.
Občanské sdružení Ochrana vod proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti státní- ho podniku Povodí Odry, o povolení výjimky ze zákazu u zvláště chráněných rostlin a ži-