[18] Podstata věci spočívala v posouzení,
zda se účastník správního řízení může dát ve
smyslu § 33 odst . 1 správního řádu zastoupit
osobou, která je nezletilá a nenabyla plné svéprávnosti .
[19] Krajský soud vyšel při řešení této
otázky bez dalšího z § 29 odst . 1 správního
řádu, který upravuje procesní způsobilost
účastníků správního řízení . Podle tohoto
ustanovení se procesní způsobilost odvíjí od
svéprávnosti, jak ji upravuje občanský zákoník z roku 2012 . V případě nezletilých osob,
které nenabyly plné svéprávnosti způsobem
podle § 30 odst . 2 občanského zákoníku
z roku 2012, se pak předpokládá způsobilost
k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezleti-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 6/2 016
lých téhož věku (§ 31 občanského zákoníku
z roku 2012) . Obdobně navazují procesní
způsobilost na svéprávnost i další procesní
předpisy – občanský soudní řád (§ 20 odst . 1
o . s . ř .) a soudní řád správní (§ 33 odst . 3
s . ř . s ., který ještě používá pojmosloví „starého“ občanského zákoníku z roku 1964; to
ovšem překlenuje § 3029 odst . 1 „nového“
občanského zákoníku z roku 2012) .
[19] Krajský soud vyšel při řešení této
otázky bez dalšího z § 29 odst . 1 správního
řádu, který upravuje procesní způsobilost
účastníků správního řízení . Podle tohoto
ustanovení se procesní způsobilost odvíjí od
svéprávnosti, jak ji upravuje občanský zákoník z roku 2012 . V případě nezletilých osob,
které nenabyly plné svéprávnosti způsobem
podle § 30 odst . 2 občanského zákoníku
z roku 2012, se pak předpokládá způsobilost
k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezleti-
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 6/2 016
lých téhož věku (§ 31 občanského zákoníku
z roku 2012) . Obdobně navazují procesní
způsobilost na svéprávnost i další procesní
předpisy – občanský soudní řád (§ 20 odst . 1
o . s . ř .) a soudní řád správní (§ 33 odst . 3
s . ř . s ., který ještě používá pojmosloví „starého“ občanského zákoníku z roku 1964; to
ovšem překlenuje § 3029 odst . 1 „nového“
občanského zákoníku z roku 2012) .
[20] Co do vztahu mezi svéprávností
a procesní způsobilostí je ovšem vždy na místě obezřetnost, aby nedošlo ke zkrácení na
právech nezletilých účastníků řízení . Ve vztahu k § 20 odst . 1 o . s . ř . tuto skutečnost zřetelně vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 4 . 12 .
2014, sp . zn . I . ÚS 1041/14: „Podle Ústavního
soudu je nutno činit rozdíl mezi chápáním
řízení (nezbytným pro nutnost nezletilé dítě
do řízení zapojit) a schopností jednat před
soudem samostatně. Schopnost jednat před
soudem samostatně vyžaduje mnohem vyšší
nároky na vyspělost osoby než pouhé chápání podstaty řízení.“ Následně Ústavní soud
podotkl, že navzdory odvození procesní způsobilosti od způsobilosti k hmotněprávnímu
jednání procesními předpisy v praxi se tento vztah nepovažuje za zcela striktní a zpravidla je vyžadováno zastoupení nezletilého
účastníka řízení jeho zákonným zástupcem
i tehdy, je-li předmětem řízení právní jednání nezletilého, ke kterému byl bezpochyby
způsobilý (v této souvislosti Ústavní soud
odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 29 . 11 . 2005, sp . zn . 20 Cdo 2775/2004) .
Ústavní soud vyslovil souhlas s popsanou praxí: „Ústavní soud se ztotožňuje s důvody, na
kterých se tato praxe zakládá. Soudní řízení
je mnohem komplexnější a komplikovanější
proces než samotné právní jednání. [ . . .] Nelze tedy bez dalšího předpokládat, že pokud
nezletilé dítě má hmotněprávní způsobilost
k danému jednání, má také plnou procesní způsobilost v řízení, jehož předmětem je
dané jednání. Z těchto důvodů se Ústavní
soud domnívá, že v případě nezletilých dětí
by pravidlem měl být závěr, že tyto nemají
plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20
odst. 1 o. s. ř., přičemž opačný závěr lze přijmout pouze v konkrétních zcela výjimeč-
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 6 /2016
ných situacích a vždy je nutno jej řádně
odůvodnit .“ S uvedenými závěry Ústavního
soudu se Nejvyšší správní soud ztotožňuje
a dodává, že je namístě vztáhnout je kromě
§ 20 odst . 1 o . s . ř . i na obdobná ustanovení
týkající se procesní způsobilosti obsažená ve
správním řádu a soudním řádu správním .
[20] Co do vztahu mezi svéprávností
a procesní způsobilostí je ovšem vždy na místě obezřetnost, aby nedošlo ke zkrácení na
právech nezletilých účastníků řízení . Ve vztahu k § 20 odst . 1 o . s . ř . tuto skutečnost zřetelně vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 4 . 12 .
2014, sp . zn . I . ÚS 1041/14: „Podle Ústavního
soudu je nutno činit rozdíl mezi chápáním
řízení (nezbytným pro nutnost nezletilé dítě
do řízení zapojit) a schopností jednat před
soudem samostatně. Schopnost jednat před
soudem samostatně vyžaduje mnohem vyšší
nároky na vyspělost osoby než pouhé chápání podstaty řízení.“ Následně Ústavní soud
podotkl, že navzdory odvození procesní způsobilosti od způsobilosti k hmotněprávnímu
jednání procesními předpisy v praxi se tento vztah nepovažuje za zcela striktní a zpravidla je vyžadováno zastoupení nezletilého
účastníka řízení jeho zákonným zástupcem
i tehdy, je-li předmětem řízení právní jednání nezletilého, ke kterému byl bezpochyby
způsobilý (v této souvislosti Ústavní soud
odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 29 . 11 . 2005, sp . zn . 20 Cdo 2775/2004) .
Ústavní soud vyslovil souhlas s popsanou praxí: „Ústavní soud se ztotožňuje s důvody, na
kterých se tato praxe zakládá. Soudní řízení
je mnohem komplexnější a komplikovanější
proces než samotné právní jednání. [ . . .] Nelze tedy bez dalšího předpokládat, že pokud
nezletilé dítě má hmotněprávní způsobilost
k danému jednání, má také plnou procesní způsobilost v řízení, jehož předmětem je
dané jednání. Z těchto důvodů se Ústavní
soud domnívá, že v případě nezletilých dětí
by pravidlem měl být závěr, že tyto nemají
plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20
odst. 1 o. s. ř., přičemž opačný závěr lze přijmout pouze v konkrétních zcela výjimeč-
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 6 /2016
ných situacích a vždy je nutno jej řádně
odůvodnit .“ S uvedenými závěry Ústavního
soudu se Nejvyšší správní soud ztotožňuje
a dodává, že je namístě vztáhnout je kromě
§ 20 odst . 1 o . s . ř . i na obdobná ustanovení
týkající se procesní způsobilosti obsažená ve
správním řádu a soudním řádu správním .
[21] Od procesní způsobilosti je pak třeba dále odlišit (přísnější) zákonné předpoklady pro zastupování (obecným) zmocněncem .
Podle § 27 odst . 1 o . s . ř . i podle § 35 odst . 6
s . ř . s . může být obecným zmocněncem jen
osoba plně svéprávná (§ 35 odst . 6 s . ř . s . opět
používá ještě „starou“ terminologii, což řeší
§ 3029 odst . 1 občanského zákoníku z roku
2012) . Pokud správní řád výslovně neupravuje, jaké předpoklady musí splňovat obecný
zmocněnec, je třeba tuto otázku posoudit
analogicky podle „nejbližších“ procesních
předpisů (srov . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22 . 2 . 2012, čj . 8 As 94/2011-
-80, v němž kasační soud aplikoval analogicky
§ 28 odst . 3 o . s . ř . na zánik zastoupení na základě plné moci ve správním řízení) .
[21] Od procesní způsobilosti je pak třeba dále odlišit (přísnější) zákonné předpoklady pro zastupování (obecným) zmocněncem .
Podle § 27 odst . 1 o . s . ř . i podle § 35 odst . 6
s . ř . s . může být obecným zmocněncem jen
osoba plně svéprávná (§ 35 odst . 6 s . ř . s . opět
používá ještě „starou“ terminologii, což řeší
§ 3029 odst . 1 občanského zákoníku z roku
2012) . Pokud správní řád výslovně neupravuje, jaké předpoklady musí splňovat obecný
zmocněnec, je třeba tuto otázku posoudit
analogicky podle „nejbližších“ procesních
předpisů (srov . rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22 . 2 . 2012, čj . 8 As 94/2011-
-80, v němž kasační soud aplikoval analogicky
§ 28 odst . 3 o . s . ř . na zánik zastoupení na základě plné moci ve správním řízení) .
[22] Je-li i v případě posuzování procesní způsobilosti kvůli účinné ochraně práv
účastníků řízení zpravidla nutné trvat na
jejich zletilosti a s tím spojené plné svéprávnosti, pak v případě obecných zmocněnců
(hájících práva jiných) je tím spíše namístě
vyžadovat, aby se bez výjimky jednalo o plně
svéprávné osoby . Účel institutu zastoupení
spočívá v pomoci účastníkovi řízení v lepším
hájení jeho práv a celkově v zefektivnění řízení (srov . rozsudky Nejvyššího správního
soudu ze dne 4 . 5 . 2011, čj . 1 As 27/2011-81,
č . 2452/2012 Sb . NSS, nebo ze dne 15 . 9 . 2015,
čj . 8 As 57/2015-46) . Tohoto účelu může být
stěží dosaženo, pokud by zájmy účastníků
v řízení hájil nezletilý zmocněnec . Podmínka
plné svéprávnosti se tedy vztahuje i na obecné zmocněnce podle § 33 správního řádu . Na
tomto závěru nemůže ničeho změnit ani věk
zmocněnce blízký zletilosti . Krajský soud pochybil, pokud uzavřel, že se žalobce v předmětném přestupkovém řízení mohl nechat
zastoupit nezletilou osobou, která nebyla
plně svéprávná .
Stanislav M . proti Městskému úřadu Náměšť nad Oslavou o vydání rozhodnutí, o kasační