ně dalších zákonů, ve znění zákona č. 341/2004 Sb. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemá povinnost vyhlásit licenční řízení vždy v případě existence neobsazeného kmitočtu, ale může se zabývat posouzením otázky, zda je takový kmitočet dostatečně bonitní, tj. zda může být samostatným předmětem licenčního řízení, či zda bude využit pouze jako kmitočet dokrývací, ke zlepšení existujícího územního pokrytí držitelem jiné licence - za její současné změny. Neumožňuje-li přitom bonita kmitočtu pokrytí určitého území vysíláním, může být takový prostředek přidělen bez vyhlášení samostatného licenčního řízení.
Stěžovatel na jedné straně vytkl městské- mu soudu, že se nezabýval otázkou, zda má předmětný kmitočet „objektivně takové tech- nické parametry (tzv. bonitu), které by umožňovaly samostatné provozování r0z- hlasového vysílání“, ale na druhé straně na- mítl, že městský soud nepřihlédl k otázce, kdo je oprávněn posuzovat bonitu technické- ho prostředku, a tvrdí, že žalované nepřísluší hodnotit bonitu kmitočtu. 281 1100 Námitka není důvodná, Především je třeba uvěst, že stěžovatel neuplatnil mezi žalobními body tvrzení, že žalovaná není oprávněna posu- zovat bonitu přidělovaných kmitočtů.
Stěžova- tel žalobní body omezil na tvrzení svého zájmu o předmětný kmitočet a námitku, podle které měla žalovaná pro zájem nejméně dvou sub- jektů o tento kmitočet vyhlásit licenční řízení. Městský soud pak vycházel z pracovního po- jmu „dokrývací kmitočet“, používaného žalo- vanou pro technické prostředky s nedostateč- nou bonitou, a dospěl k závěru, že žalovaná transparentně uvedla kritéria, na jejichž zákla- dě hodnotila předmětný kmitočet jako dokrý- vací. Vycházela přitom z vlastního interního předpisu, jenž umožňuje objektivní srovnání s jinými obdobnými případy a jehož kritéria v posuzovaném případě dodržela.
Nejvyšší správní soud doplňuje, že žalova- ná mj. stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání pro provozovatele vysílání [$ 5 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb.], a mění licence k pro- vozování rozhlasového vysílání [$ 5 písm. b) zákona]. Přihlédnuto ke skutečnosti, že žalo- vaná zahajuje licenční řízení z vlastního podně- tu ($ 15 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb), je pak třeba uzavřít, že žalovaná nemá povinnost vy- hlásit licenční řízení vždy v případě existence „neobsazeného“ kmitočtu, ale může se zabý- vat posouzením otázky, zda je takový kmitočet dostatečně bonitní, tj. zda může být samostat- ným předmětem licenčního řízení, či zda bu- de využit pouze jako kmitočet dokrývací, ke zlepšení existujícího územního pokrytí drži- telem jiné licence za její současné změny.
Po- dobné rozhodování musí splňovat základní požadavky správního rozhodování, tj. musí být v obdobných případech obdobné, resp. musí probíhat na základě transparentních a objektivních kritérií. Rozhodné může být i posouzení, zda jsou taková kritéria vhodně nastavena, tedy zda např, nehodnotí bonitu určitého prostředku příliš striktně, nebo nao- pak benevolentně. Žalovaná vytvořila vlastní interní předpis, který podobná kritéria stano- vil, a z tohoto předpisu mj. v posuzované věci vycházela. Jeho ustanovení nemohou být obecně závazným pramenem práva, mohou však sloužit jako pomůcka umožňující ověřit, 282 zda žalovaná nevybočila z mezí správního uvá- žení a své ustálené praxe.
Stěžovatel na objektivitu zvolených krité- rií poukázal, učinil tak ovšem v obecné rovině a konkrétně namítl pouze těsný výsledek hla- sování žalované o vyhlášení licenčního řízení na předmětný kmitočet. Nejvyšší správní soud námitce zpochybňující hlasování žalova- né s poměrem pět hlasů pro vyhlášení licenč- ního řízení a šest hlasů proti vyhlášení licenč- ního řízení nepřisvědčil. Těsný výsledek hlasování, jakkoliv může naznačovat, že se jed- ná o hraniční případ, není s to zpochybnit hla- sování jako takové.
Pro hlasování žalované v konkrétním případě není stanovena abso- lutní či kvalifikovaná většina, žalovaná rozho- dovala prostou většinou hlasů a z formálního hlediska je jednohlasné rozhodnutí srovnatel- né s rozhodnutím většinou jednoho hlasu. Kasační námitka proto nemůže obstát. Ža- lovaná mohla posoudit bonitu daného kmi- točtu a v posuzované věci tak učinila na základě objektivních kritérií splňujících po- žadavky kladené na transparentnost správní- ho rozhodování. Domnívá-li se stěžovatel, že předmětný kmitočet měl být předmětem samostatného li- cenčního řízení a udělení souhlasu se změnou technických parametrů osobě zúčastněné na řízení vedlo k neudělení licence na základě ve- řejného slyšení, dovozuje tak především ze skutečnosti, že měl sám o přidělení daného kmitočtu zájem.
Z odůvodnění shora přitom vyplývá, že tato námitka nemůže obstát. Žalo- vaná neshledala předmětný kmitočet dostateč- ně bonitním, její závěr v soudním přezkumu obstál, a ve světle hodnocení a přidělení kmi- točtu jako dokrývacího je zájem stěžovatele o licenci vedoucí k provozování samostatného rozhlasového vysílání irelevantní. Nejvyšší správní soud tedy uzavřel, že ne- umožňuje-li bonita kmitočtu pokrytí určité- ho území vysíláním, může být takový prostře- dek, jako v posuzované věci, přidělen bez vyhlášení samostatného licenčního řízení.
Na rozdíl od stěžovatele, kterému nepřisvěd- čil v jeho námitce, tak uzavřel, že je třeba či- nit rozdílu mezi rozšířením a zlepšením po- krytí vysíláním zúčastněné osoby. -1103 II. PRÁVNÍ VĚTY BEZ ODŮVODNĚNÍ 1101 Stavební řízení: povolení změny stavby před dokončením k $ 68 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)* Změnu stavby před jejím dokončením podle $ 68 zákona č. 50/1976 Sb., stavební- ho zákona, lze povolit jen tehdy, jestliže s ohledem na stavebně technické určení a účel budoucího užití jde stále o tutéž stavbu, a jen tehdy, byla-li stavba podle schvá- leného projektu zahájena a nebyla dosud dokončena.
Zahájením stavby se přitom rozumí práce, s nimiž bylo započato a které směřují jednoznačně k provedení stav- by podle vydaného stavebního povolení a schválené projektové dokumentace.
Společnost s ručením omezeným K. proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, za