Výklad pojmu mravnosti nemůže být předmětem znaleckého posudku, ale je to naopak správní orgán a posléze soud, který mu přiřazuje konkrétní význam a obsah.
Výklad pojmu mravnosti nemůže být předmětem znaleckého posudku, ale je to naopak správní orgán a posléze soud, který mu přiřazuje konkrétní význam a obsah.
Stěžovatelka v odůvodnění rozhodnutí o uložení pokuty uvedla, že opakovaně zazna- menávala stížnosti posluchačů negativně rea- gujících na obsah jednotlivých pořadů cyklu „Sexy žívot“, proto tento cyklus několikrát monitorovala, poté upozornila žalobkyni na porušení $ 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysí- lání a v lednu 2004 jí za jeden z pořadů cyklu uložila pokutu ve výši 20 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně od závadného jednání neupustila, provedla stěžovatelka na základě přijatých stížností analýzu pořadu „Měli jste někdy čistě sexuální vztah?“ odvysílaného dne 6. 9. 2004, ze které zjistila, že obsahuje problematické části, a uložila žalobkyni po- kutu ve výši 100 000 Kč. V předcházejícím správním řízení stěžo- vatelka vyzvala žalobkyni, aby se k věci vyjád- řila a případně přednesla návrhy na doplnění dokazování ($ 33 správního řádu). Přípisem ze dne 22. 12. 2004 žalobkyně navrhla, aby stěžovatelka řízení zastavila a v případě jeho pokračování navrhla provedení důkazu zna- leckým posudkem ke zjištění, zda je pořad způsobilý ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Žalobkyně rovněž uvedla, že téma pořadu, tj. vztahy na- vazované jen pro sex, se dotýká ve společnos- 150 ti rozšířeného jevu a vypovídá o přirozené součásti sexuálního života, která nemá být před dětmi tabuizována, je-li téma v kontextu celkového vyznění pořadu vhodně interpre- továno a komentováno. Upozornila, že v po- řadu nebyly použity žádné vulgarismy či ne- vhodné výrazy a pořad celkově vyznívá odmítavě a varovně ke vztahům navazova- ným pouze pro sex. Na příkladech poslucha- čů byly vykresleny negativní důsledky těchto vztahů a přestože individuální výpovědi v pří- mých telefonických vstupech lze jen obtížně usměrňovat, moderátorka pořadu se vždy snažila posluchačské vstupy s kontroverzněj- ším obsahem ironicky komentovat. Stěžovatelka v soudním i správním řízení označila argumentaci žalobkyně za účelovou a nedostatečnou. Podle jejího názoru může dětský posluchač vnímat pořad a jeho téma, včetně zmíněných výpovědí posluchačů, jako něco přitažlivého, vzrušujícího, případně za- kázaného. U dětí a mladistvých posluchačů nelze předpokládat takový stupeň intelektu- ální a morální vyspělosti, který jim umožňuje rozlišovat nadsázku a ironii, abstrahovat z je- vů popisovaných v pořadu a vyvodit z nich závěry tvrzené žalobkyní. Nelze se tedy spo- léhat na to, že komentáře moderátorky, při- zvaných známých osobností a odborníků bu- de skupina dětí a mladistvých posluchačů vnímat jako odsuzující a ironizující. Naopak volnost, s jakou se o uvedeném jednání v po- řadu mluví, může v dětském posluchači zane- chat dojem, že promiskuita a nevěra je zcela častý, rozšířený a přirozený jev. Stěžovatelka nepovažuje za vhodné, aby v rámci osvěty mezi dětmi a mladistvými v rádiu s celoploš- ným pokrytím byly prezentovány výše uvede- né názory, a nadto poukazuje na skutečnost, že z některých pasáží komentářů moderátor- ky nelze ironizující a jasně odsuzující povahu komentáře vůbec vyvodit. Stěžovatelka do- spěla k názoru, že rádio je obecně pokládáno za jednu z platforem, ve kterém jsou společ- nosti, a tedy i dětským a mladistvým poslucha- čům, předkládány prototypy společenských paradigmat, vzorů chování, morálky a etic- kých principů v širším pojetí, a může být pro- to spatřována příčinná souvislost mezi uve- dením předmětného pořadu a možným ohro- žením fyzického, psychického nebo mravní- ho vývoje dětí. Dále rozhodla, že dokazování znaleckými posudky dle návrhu žalobkyně nebude provádět, neboť může sama zjistit skutečný stav věci a posoudit možný negativ- ní účinek odvysílání předmětného pořadu na děti a mladistvé. Uvedla, že provedení důkazu znaleckým posudkem by nebylo v souladu se zásadou procesní ekonomie, a uložila provo- zovateli pokutu ve výši 100 000 Kč. Při jejím ukládání přihlédla k povaze vysílaného pro- gramu, k postavení žalobkyně jako provozova- telky rozhlasového vysílání s vysokým procen- tem pokrytí obyvatelstva a ke skutečnosti, že žalobkyni již v minulosti bylo v této věci vy- dáno upozornění na porušení citovaného ustanovení zákona a že jí již jednou za obdob- ný správní delikt byla uložena peněžitá sank- ce. Stěžovatelka stanovila pokutu při dolní hra- nici zákonného rozpětí [podle $ 60 odst. 3 písm. d) zákona o vysílání lze za jeho poruše- ní uložit pokutu v rozmezí od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč]. C.) Stěžovatelka předně namítla, že měst- ský soud pochybil, vyvodiv nedostatečné zjiš- tění skutkového stavu z neprovedení důkazu znaleckým posudkem navrhovaným žalobkyní. (...) Podle městského soudu se rozhodnu- tí stěžovatelky dostatečně nevypořádalo se zjištěním rozhodných skutečností umožňují- cích posouzení věci po právní stránce. Žalob- kyně již ve správním řízení, stejně jako pozdě- ji v žalobě a ve vyjádření ke kasační stížnosti, označila za sporné, zda odvysílaný pořad mo- hl svým obsahem ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Měst- ský soud dal žalobkyni za pravdu a napadené rozhodnutí zrušil jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nejvyšší správní soud naopak přisvědčil tvrzení stěžovatelky, že může sama zkoumat, zda jde o pořad, který by mohl ohrozit fyzic- ký, psychický nebo morální vývoj dětí, a ne- bylo proto nutné doplňovat dokazování, jak dovodil městský soud. Rozsah dokazování stanoví správní orgán, ten také důkazy prová- dí, a znalce ustanoví tehdy, je-li znaleckého posudku třeba k odbornému posouzení sku- SBÍRKA ROZHODNUTÍ N8S 2/2008 tečností důležitých pro rozhodnutí. V posu- zované věci si ovšem stěžovatelka mohla pro účely aplikace $ 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání učinit úsudek na základě zjištěného skutkového stavu sama, aniž by bylo třeba ustanovovat znalce ($ 36 správního řádu). K obdobné otázce při posouzení reklamy pod- porující chování ohrožující zdraví, psychický nebo morální vývoj dětí se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku č. 604/2005 Sb. NSS a konstatoval, že závěry Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o odborných otázkách ohledně možného ohrožení fyzického, psy- chického či mravního vývoje dětí lze klasifi- kovat jako úsudek o splnění podmínek pro udělení pokuty, který si Rada pro rozhlasové a televizní vysílání může učinit sama. Hodnocení, zda může určitý pořad ohro- zit mj. mravní vývoj dětí, souvisí s hodnoce- ním pojmu mravnosti. Interpretace tohoto termínu přitom spadá do oblasti jeho právní- ho posouzení, a nemůže být proto předmě- tem zkoumání znalce - naopak je to správní orgán a posléze soud, který pojmu přiřazuje konkrétní význam a obsah. Právo není bez- hodnotovým systémem a Nejvyšší správní soud připomíná, že hodnocení mravnosti je ze své podstaty subjektivní, ovlivněné oso- bou hodnotícího a podmíněné kulturním prostředím i časem, v nichž je zaujímáno. Pro ilustraci změn ve vnímání pojmu mravnosti lze odkázat např. na rozsudek prvorepubliko- vého Nejvyššího správního soudu Boh. A 11944/35, kde bylo shledáno nepřístojným „zejména společné táboření osob různého pohlaví v přírodě i ve stanech, chatách a sru- bech - vyjímaje táboření rodinné —- pobíhání v nedostatečném úboru, zvláště v úboru kou- pacím mímo obvod vykázaných koupališť, zpívání popěvků obsahu nemravného..“. Nelze vyloučit, že pořad, za který byla žalob- kyni uložena pokuta, může být s odstupem několika let či desítek let hodnocen jako zcela nezávadný, Nejvyšší správní soud se ovšem postavil na stanovisko, že v současné době i bez nutnosti jeho hodnocení znalec- kými posudky lze dospět k závěru o jeho vy- bočení z přípustných mezí denního vysílání. Vypracování posudku by proto pouze přesu- 151 1466 nulo obsahové naplnění pojmu mravnosti na znalce, jemuž ovšem taková role v řízení nepřísluší. Stěžovatelka dále zpochybnila závěr měst- ského soudu o účelovém vytržení posluchač- ských výpovědí bez hodnocení celkového vy- znění pořadu. Nejvyšší správní soud souhlasí se žalobky- ní v závěru, že se předmětný pořad zabývá se- xuální tématikou, která nemá být před dětmi tabuizována, ale dodává, že tato skutečnost není sama o sobě rozhodná pro posouzení, zda by pořad mohl ohrozit fyzický, psychický ne- bo mravní vývoj dětí a mladistvých. Ochrana po- skytovaná $ 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílá- ní je zaměřena na vymezenou skupinu - děti a mladistvé - především s ohledem na jejich věk, který nedává vždy záruku, že se vypořá- dají s obsahem pořadu shodně jako dospělý divák (obdobně č. 858/2006 Sb. NSS). Neob- stojí tvrzení žalobkyně, že jde o pořad osvěto- vě zábavný s komentáři odsuzujícími případ- né negativní jevy v něm uváděné. Důležitý veřejný zájem na ochraně rizikové skupiny dětí a mládeže dovoluje zákonodárci přísluš- ným právním předpisem omezit, resp. vymezit způsoby prezentace určitých společenských témat tak, aby nemohly ohrozit fyzický, psy- chický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. V rámci ochrany výše vymezené skupiny di- váků není možné spoléhat na to, že dítě či mladistvý bude obsah pořadu vnímat tak, jak jej nastiňuje žalobkyně, tj. že se jedná o osvě- tově zábavný pořad s ironickými komentáři sledující celkově negativní vyznění vůči na- stolené tématice. Existuje řada okolností, omezujících efekt předpokládaný žalobkyní, které mohou spo- čívat v různém přístupu dítěte či mladistvého ke sledovanému pořadu např. tím, že u vysíla- ného pořadu se může ocitnout i dítě nízkého věku, které samo není s to rozeznat podstatu vysílaného pořadu. Dítě se také může ocit- nout u vysílání náhodně a pouze v okamžiku vysílání určité sekvence pořadu, aniž by dále mohlo sledovat jeho celkové vyznění. Rádio- vé vysílání je často přítomné i v mnoha veřej- ných prostorech, žalobkyně je celoplošným provozovatelem, a proto nelze vyloučit vní- 152 mání pořadu skupinou dětských diváků. Ne- lze opomenout ani skutečnost, že ne všechny děti vyrůstají v rodinném a sociálním pro- středí, jehož příslušníci by mu vysvětlili vlast- ní podstatu a nadsázku pořadu a není možné předpokládat, že všechny děti či mladiství jsou schopni pochopit v případě odvysílaných pasáží pořadu moderátorčiny komentáře a iro- nii pořadu jako celku. Mladší děti obtížně po- rozumí souvislostem mezi jednotlivými výro- ky pořadu a komentářem moderátorky, nadto nutně nemusí pořad pozorně vnímat jako ce- lek. Jednotlivé výroky posluchačů, evidentně kladně hodnotící vztahy navazované pouze pro sex, komentované známými osobnosti, mohou děti vnímat tak, jak v napadeném roz- hodnutí uvedla stěžovatelka, tedy jako vědo- mí toho, že jde o jev naprosto přirozený, žá- xx doucí nebo rozšířený. Nejvyšší správní soud připomíná, že roz- hlasové vysílání lze považovat za jeden z důle- žitých zdrojů informací, což má za následek, že způsoby a modely chování v něm prezen- tované jsou diváky, zejm. dětskými, často pře- bírány a posléze bez hlubšího uvažování pou- žívány. Skupina dětských posluchačů vnímá mluvený projev selektivně a mnohé věci mo- hou tito posluchači ukládat do podvědomí mimoděk jako podprahovou informaci. Po- řad mohl nezávisle na četnosti výskytu pro- blematických pasáží, vzhledem ke svému cha- rakteru (celoplošné rozhlasové vysílání) a k času odvysílání, zasáhnout rizikovou sku- pinu dětí a mladistvých, a jestliže svou téma- tikou a způsobem její prezentace založil po- chybnosti o vhodnosti jeho vysílání před 22.00 hodinou, pak přes subjektivní vnímání tohoto pořadu různými dětmi a mladistvými, které může být odlišné a nemusí být nutně u všech s ohledem na jejich vývoj či rodinné prostředí negativní, postačí k naplnění skut- kové podstaty správního deliktu existence možnosti (zákon výslovně používá slovní spojení „by mohly ohrozit“), že by takovým pořadem mohl být ohrožen fyzický, psychic- ký nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Ta- ková možnost není u všech dětí a mladistvých vyloučena, a proto byla sankce uložená žalob- kyni za porušení ochrany dané ustanovením $ 32 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání v posu- zované věci legitimní. sudky, a napadené rozhodnutí zrušil. Rozhod- nutí stěžovatelky je třeba s ohledem na zjiště- C.) Nejvyšší správní soud uzavírá, že né skutkové okolnosti a jejich právní hodno- cení považovat za dostačující, a řízení před městským soudem tak bylo zatíženo vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnu- tí ve věci samé. městský soud pochybil, když stěžovatelce vy- týkal nedostatečné zjištění skutkového stavu pro rozhodnutí o uložení pokuty, shledal nut- nost vést dokazování ve věci znaleckými po- 1467 Diskriminace spotřebitele: platba v hotovosti a platba stravenkami k $ 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb. Rozdílný režim pro platbu v hotovosti a platbu stravenkami při nákupu potravin nezakládá diskriminaci spotřebitele, neboť se nejedná o srovnatelné platební pro- středky a srovnatelné transakce. Diskriminací spotřebitele podle $ 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je třeba rozumět takové obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně znevýhodňují některé spotřebitele před jinými.
Akciová společnost F. proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty,
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 26. února 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu