zákona č. 218/2004 Sb. Původ zvláště chráněného živočicha (zde: orel skalní) z odchovu v zajetí [$ 3 odst. 1 písm. d) a $ 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] je prokázán, pokud jedinec, který má být vzat do evidence, je potomkem legálně chovaných rodičů. Takový průkaz (zde paternitním testem DNA) nelze nahradit čestným prohláše- ním ($ 39 správního řádu z r. 1967) vlastníka takového jedince, neboť tomu brání obecný zájem na ochraně volně žijících jedinců a zabránění nelegálního nakládání s nitni.
zákona č. 218/2004 Sb. Původ zvláště chráněného živočicha (zde: orel skalní) z odchovu v zajetí [$ 3 odst. 1 písm. d) a $ 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] je prokázán, pokud jedinec, který má být vzat do evidence, je potomkem legálně chovaných rodičů. Takový průkaz (zde paternitním testem DNA) nelze nahradit čestným prohláše- ním ($ 39 správního řádu z r. 1967) vlastníka takového jedince, neboť tomu brání obecný zájem na ochraně volně žijících jedinců a zabránění nelegálního nakládání s nitni.
Podstatou sporu je otázka, zda byl stěžo- vatel povinen vyhovět výzvě orgánu ochrany přírody a zajistit u mláděte orla skalního, pro něhož žádal o vzetí do evidence dle $ 54 odst. 4 a 5 zákona, DNA test paternity. Podle $ 54 odst. 5 zákona je ten, kdo od- choval v zajetí jedince, který má být evidován, povinen jej do 30 dnů nezaměnitelně označit a ve stejné Ihůtě požádat o jeho vzetí do evi- dence. Nemá-li orgán ochrany přírody dů- vodné podezření na nelegální původ jedince, provede evidenci a vydá držiteli osvědčení o vzetí do evidence. Osvědčení je veřejnou listinou prokazující, že se nejedná o volně ži- jícího živočicha. Ustanovení $ 54 odst. 1 zákona opravňuje orgány ochrany přírody vyzvat každého, kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vý- měňuje, nabízí za účelem prodeje nebo vý- měny nebo zpracování zvláště chráněnou rostlinu nebo zvláště chráněného živočicha, aby prokázal jejich zákonný původ. Zákonný původ lze prokázat povoleným dovozem, po- voleným odebráním z přírody, povoleným odchovem z jedinců s původem prokázaným podle tohoto ustanovení apod. Ustanovení $ 3 odst. 1 písm. d) zákona de- finuje pojem volně žijícího živočicha jako je- dince živočišných druhů, který se vyskytuje v přírodě a není v přímé péči člověka. Za jedin- ce v přímé péči člověka se považuje jedinec ži- vočišných nebo ptačích druhů pocházející z odchovu v zajetí, který je nezaměnitelně označen nebo identifikován nesnímatelným kroužkem nebo mikročipem anebo jiným ne- zaměnitelným způsobem a evidován orgá- nem ochrany přírody. Orgán ochrany příro- dy je na základě písemné žádosti držitele do 30 dnů povinen takového jedince evidovat, pokud nemá důvodné podezření na nelegál- ní původ jedince. Zákon o ochraně přírody a krajiny stanoví řadu opatření na ochranu druhů planě ros- toucích rostlin a volně žijících živočichů včetně zvláštní ochrany těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, a to pozitivním ovlivňováním je- jich vývoje v přírodě a zabezpečováním před- pokladů pro jejich zachování ($ 2 zákona). Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chrá- něné. Zvláště chráněné druhy rostlin a živoči- chů se dle stupně jejich ohrožení člení na ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené (S 48 odst. 2 zákona). Orel skalní (Aguila chrysaetos) je zařazen mezi zvláště chráněné kriticky ohrožené živo- čichy (příloha č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení záko- na o ochraně přírody a krajiny). Zákon pro tento ptačí druh proto stanoví vysokou míru ochrany a je i ve veřejném zájmu tuto ochra- nu zachovávat. Z tohoto důvodu je také umožněno orgá- nům ochrany přírody kontrolovat chov a dis- pozice se zvláště chráněnými živočichy a za tím účelem mimo jiné vést evidenci jedinců v přímé péči člověka. Je třeba znovu zdůraz- nit, že prvotním účelem této zákonné úpravy je poskytování ochrany živočichům, a jsou proto také stanoveny přísné požadavky na za- řazení konkrétního jedince do evidence. Tyto požadavky konkretizuje $ 3 odst. 1 písm. d) zákona, tj. musí jít o jedince pocházejícího z odchovu v zajetí a tento jedinec musí být nezaměnitelně označen. Teprve při prokaza- telném splnění těchto dvou požadavků lze splnit třetí zákonný definiční znak „jedince v přímé péči člověka“ a provést jeho evidenci orgánem ochrany přírody. Zákon ale i pak sta- noví výjimku, a to pro případy, kdy má orgán ochrany přírody důvodné podezření na nele- gální původ jedince; vzetí do evidence je pak možno odepřít. V posuzovaném případě, jak vyplynulo ze správních spisů, stěžovatel ve své žádosti o vzetí mláděte orla skalního do evidence uvedl k (v pořadí druhému) požadavku na nezaměnitelné označení, že mládě je označe- no nesnímatelným kroužkem „CZ 20041 J.K.“. Požadavek na prokázání původu mládě- te z odchovu v zajetí však stěžovatel doložil pouze označením samce a samice orla skalní- ho jako rodičů mláděte a později připojil čestné prohlášení o biologickém rodičovství těchto jedinců. Opakované výzvě orgánu ochrany přírody k předložení protokolu o zkoušce DNA, prokazující paternitu, však stěžovatel nevyhověl s tím, že je to v zájmu ochrany mláděte, pro něhož by byl odběr kr- ve za účelem DNA testů stresující a bolestivý zážitek. Orgán ochrany přírody podle stěžo- vatele není oprávněn po něm splnění takové povinnosti požadovat. Aby byl prokázán odchov v zajetí, musí být nepochybný jednak původ rodičů a jed- nak příslušnost potomstva k těmto rodičům. To lze u řady druhů na základě současných poznatků bezpečně prokázat jen paternitním DNA testem. Kasační soud souhlasí s názo- rem krajského soudu i žalovaného, že čestné prohlášení, kterým stěžovatel zamýšlel nahra- dit dle $ 39 správního řádu tehdy účinného (zákona č. 71/1967 Sb.) tento důkaz, nelze připustit, neboť „obecný zájem“ (odst. 2) vy- žaduje ochranu volně žijících jedinců a za- bránění nelegální manipulaci s nimi a za tím účelem i jednoznačné prokázání původu je- dince před jeho evidencí. V této souvislosti je třeba podotknout, že orlu skalnímu je posky- tována také mezinárodní ochrana, neboť je spolu s dalšími dravci zařazen mezi exemplá- ře CITES (zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě ros- toucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů), na něž se před- nostně aplikují přímo použitelné předpisy Evropských společenství (zejména nařízení Rady č. 338/97, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulová- ním obchodu s nimi, v aktuálním znění). Z uvedeného vyplývá, že správní orgán nepochybil, jestliže po stěžovateli požadoval prokázání splnění obou požadavků pro vzetí 77 1444 předmětného mláděte do evidence, a tedy i provedení téstu DNA. Jestliže stěžovatel ne- prokázal, že mládě pochází z odchovu v zajetí (tj. neprokázal, že jde o mládě samce a sami- ce, které stěžovatel chová a které uvedl v žá- dosti jako rodiče mláděte), nebyl splněn je- den z předpokladů pro evidenci mláděte. Nejvyšší správní soud se také ztotožnil s názorem krajského soudu, že orgán ochra- ny přírody je oprávněn požadovat prokázání původu jedince ve smyslu $ 54 odst. 1 zákona a jeho neprokázání je důvodem ke vzniku po- dezření na jeho nelegální původ. Pro úplnost ještě soud poznamenává, že nelze přisvědčit stěžovateli ani v tom, že od- mítání testů DNA slouží k ochraně mláděte před bolestivým a nebezpečným zásahem při odběru krve. Provádění testů DNA je v sou- časné době možné vzhledem k jednoznač- ným a prokazatelným výsledkům pouze z kr- ve, přičemž však pro tyto účely postačí zcela minimální množství (dvě až tři kapky krve). Při odborném provedení odběru veterinár- ním lékařem přitom nehrozí mláděti žádné nebezpečí. Navíc vnímatelnost odběru se mi- nimalizuje při jeho provedení v co nejkratší době po narození mláděte. Kromě odběrů kr- ve přímo z těla mláděte lze provést také stěr krevních stop ze skořápky; pokud se stěžovatel obával o bezpečnost mláděte, mohl zajistit pro- vedení DNA testů ihned po jeho narození prá- vě tímto způsobem. Konečně třetí způsob zís- kání vzorků krve jsou krevní buňky z krvavého pera předmětného jedince. Soudu je známo, že do budoucna probíhá výzkum odběrů vzorků výtěrem z dutiny zobáku, prozatím však Ize spl- nit zákonné požadavky pouze testy z krve. 1444 Rozpočty: porušení rozpočtové kázně; nevrácení dotace k $ 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Odstoupil-li poskytovatel dotace (Státní fond rozvoje bydlení) účinně od smlou- vy o poskytnutí dotace z prostředků tohoto fondu na výstavbu nájemních bytů a její příjemce peněžní prostředky neprodleně fondu nevrátil, dopustil se porušení roz- počtové kázně ve smyslu $ 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), neboť neoprávněně zadržoval prostředky poskytnuté ze státního fondu.
Jiří K. proti Ministerstvu životního prostředí o evidenci a osvědčení původu zvláště chrá- něného živočicha, o kasační stížnosti žalobce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. září 2007
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu