8 As 72/2020- 90 - text
8 As 72/2020 - 93 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky Zavřelové a Petra Mikeše v právní věci žalobce: žalobce: R. Č., zastoupený Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem se sídlem Okružní 591/10, Mohelnice, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Mírov, se sídlem, Mírov 27, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 8. 2019, čj. VS-4743/ČJ-2019-803632-KT, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 4. 2020, čj. 65 A 77/2019-36,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 8. 2019, čj. VS-4743/ČJ-2019-803632-KT, žalobci podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o výkonu trestu“), uložila kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu na 7 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost, kterou žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla. Toto rozhodnutí žalobce posléze napadl žalobou u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, který rozhodnutí žalované o stížnosti zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl dle spisu krajského soudu žalované doručen 13. 5. 2020 a zástupci žalobce 14. 5. 2020, kdy nabyl právní moci. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní
[2] Dne 1. 7. 2020 obdržel Nejvyšší správní soud, prostřednictvím datové schránky, písemnost žalované (dále jen „stěžovatelka“) označenou jako „Odůvodnění kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 4. 2020, čj. 65 A 77/2019-36“. V bodě 3 tohoto podání stěžovatelka uvedla, že podala proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační stížnost, kterou odeslala dne 29. 5. 2020 prostřednictvím datové schránky.
[3] Vedle toho dne 1. 7. 2020 kontaktovala telefonicky nejmenovaná zaměstnankyně žalované podatelnu Nejvyššího správního soudu s dotazem na stav vyřizování kasační stížnosti proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu. Podle tvrzení zaměstnankyně podala stěžovatelka kasační stížnost dne 29. 5. 2020 datovou schránkou. Zaměstnankyně podatelny zdejšího soudu po kontrole vnitřního systému a doručené pošty sdělila zaměstnankyni stěžovatelky, že Nejvyšší správní soud uvedenou kasační stížnost neobdržel. Na žádost o zaslání doručenky k uvedenému podání sdělila zaměstnankyně stěžovatelky, že ji nemůže dohledat. O tomto telefonickém rozhovoru byl sepsán úřední záznam, který je založen na čl. 12 soudního spisu. Dne 2. 7. 2020 obdržel Nejvyšší správní soud dva e-maily od Mgr. N. B., zaměstnankyně stěžovatelky, kterými zaslala potvrzení o podání kasační stížnosti ze dne 29. 5. 2020 (ve formátu .pdf) a posléze přeposlala původní e-mail ze dne 29. 5. 2020 včetně příloh, kterými byla v e-mailu avizovaná kasační stížnost ze dne 29. 5. 2020, pověření pro Mgr. A. S. ze dne 3. 6. 2014, jeho diplom prokazující vysokoškolské právní vzdělání a napadený rozsudek krajského soudu včetně doručenky ze systému datových schránek, dle níž byl rozsudek stěžovatelce doručen dne 18. 5. 2020 (všechny listiny ve formátu .pdf).
[4] Dne 3. 7. 2020 obdržel Nejvyšší správní soud od stěžovatelky další podání, ve kterém uvádí, že blanketní kasační stížnost zaslala dne 29. 5. 2020 nikoli datovou schránkou, ale e-mailem přes elektronickou podatelnu Nejvyššího správního soudu na e-mailovou adresu: podatelna@nssoud.cz. Přílohou tohoto podání byl vytištěný e-mail, kterým měla být dne 29. 5. 2020 odeslána blanketní kasační stížnost, a automatické potvrzení o jeho doručení též ze dne 29. 5. 2020 (oboje ve formátu .pdf).
[5] Z důvodu nejasností ohledně doručení blanketní kasační stížnosti na elektronickou podatelnu Nejvyššího správního soudu dne 29. 5. 2020 přistoupil zdejší soud, prostřednictvím oddělení informačních a komunikačních technologií, ve spolupráci s manažerem kybernetické bezpečnosti z odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti, k prověření okolností odeslání a doručení předmětné e-mailové zprávy ze dne 29. 5. 2020 údajně obsahující blanketní kasační stížnost. Předmětem prověřování byly e-mailové servery Ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího správního soudu i všechny servery Vězeňské služby České republiky.
[6] V návaznosti na výsledky tohoto prověřování Nejvyšší správní soud stěžovatelku 22. 7. 2020 vyzval, aby se ve lhůtě 2 týdnů od doručení tohoto přípisu vyjádřila ke skutečnostem týkajícím se údajného odeslání e-mailové zprávy ze dne 29. 5. 2020, jež měla obsahovat blanketní kasační stížnost, a následného doručení automatického potvrzení ze dne 29. 5. 2020, sdělila, z jakého důvodu byla blanketní kasační stížnost zasílána e-mailem a nikoli do datové schránky soudu, a soudu zaslala originály obou elektronických zpráv (e-mailu ze dne 29. 5. 2020 a automatického potvrzení z téhož dne) ve formátu .eml, případně předložila další podklady reagující na shora uvedená zjištění. Nejvyšší správní soud dále stěžovatelku vyzval, aby v téže lhůtě sdělila, zda podání doručené soudu dne 1. 7. 2020 označené jako „Odůvodnění kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 4. 2020, čj. 65 A 77/2019-36“ má soud případně považovat s ohledem na jeho obsah za kasační stížnost proti uvedenému rozsudku.
[7] Na tuto výzvu stěžovatelka reagovala podáním ze 7. 8. 2020, ve kterém sdělila pouze důvod, proč byla blanketní kasační stížnost odeslána prostřednictvím e-mailu a nikoli prostřednictvím datové schránky. Uvedla, že v pátek 29. 5. 2020 se zaměstnankyni stěžovatelky nepodařilo dokument zaevidovat do vnitřního programu a z toho jej následně odeslat. Proto bylo podání zasláno Nejvyššímu správnímu soudu elektronickou poštou, což je způsob, který je na webových stránkách Nejvyššího správního soudu uveden jako možný. Ve zbytku stěžovatelka výzvě Nejvyššího správního soudu nevyhověla a rovněž nenavrhla žádné další důkazy. III. Jednání
[8] Při jednání, které v souladu s § 49 odst. 3 s. ř. s. proběhlo v nepřítomnosti omluveného žalobce, Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu (dle tam založených doručenek se systému datových schránek) konstatoval, že kasační stížností napadený rozsudek byl do datové schránky žalované doručen 13. 5. 2020 v 10:13:51 a zástupci žalobce 14. 5. 2020 v 8:38:24. Rozsudek nabyl právní moci 14. 5. 2020.
[9] K důkazu byl nejprve konstatován obsah úředního záznamu z 2. 7. 2020 sepsaný P. Š., zaměstnankyní podatelny Nejvyššího správního soudu, který je založen na čl. 12 soudního spisu. Z tohoto záznamu vyplývá, že 1. 7. 2020 kontaktovala telefonicky nejmenovaná zaměstnankyně žalované podatelnu Nejvyššího správního soudu s dotazem na stav vyřizování kasační stížnosti proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu. Podle tvrzení zaměstnankyně podala stěžovatelka kasační stížnost dne 29. 5. 2020 datovou schránkou. Zaměstnankyně podatelny zdejšího soudu po kontrole vnitřního systému a doručené pošty sdělila zaměstnankyni stěžovatelky, že Nejvyšší správní soud uvedenou kasační stížnost neobdržel. Na žádost o zaslání doručenky k uvedenému podání sdělila zaměstnankyně stěžovatelky, že ji nemůže dohledat.
[10] Dále byla k důkazu čtena listina (ve formátu .pdf) obsahující vytištěný e-mail z pátku 29. 5. 2020 odeslaný v 14:43 od Mgr. N. B. na e-mailovou adresu podatelna@nssoud.cz s předmětem „Kasační stížnost“, jehož obsahem je informace o zasílání kasační stížnosti proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu včetně příloh. Přílohy jsou označeny takto: „Kasační stížnost 29. 5.pdf“, „příloha č. 1-Pověření k zastupování.pdf“, „Příloha č. 2 – rozsudek vč. doručenky.pdf“, „Příloha č. 3-doklad o vzdělání.pdf“. Tento e-mail byl Nejvyššímu správnímu soudu přeposlán zaměstnankyní stěžovatelky Mgr. N. B. dne 2. 7. 2020 e-mailem bez elektronického podpisu se všemi uvedenými přílohami.
[11] Dále Nejvyšší správní soud k důkazu provedl listinu (ve formátu .pdf) obsahující potvrzení o doručení podání (elektronicky e-mailem) ve věci „FW: Kasační stížnost“ s evidenčním číslem 452ad81-4n89-64nh-32cd-11d8cf6pr8e a s běžným číslem 8372/2020 dne 29. 5. 2020 v 14:43:24. Potvrzení s předmětem „Potvrzení o doručení podání s běžným číslem 8372/2020“ je zasláno z adresy epodatelna@servis.justice.cz dne 29. 5. 2020 v 14:43 paní Mgr. N. B.
[12] Následně Nejvyšší správní soud k důkazu provedl e-mail ze dne 3. 7. 2020 od manažera kybernetické bezpečnosti z odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti D. Š., který prověřoval okolnosti odeslání a doručení předmětné e-mailové zprávy ze dne 29. 5. 2020. Sdělil, že byly prověřovány všechny exchange servery Vězeňské služby ČR a e-mail s předmětem „Kasační stížnost“ nalezen nebyl. Žádná taková zpráva nebyla předána na žádný mailový server. Prohledáváno bylo období od 28. 5. do 30. 5. 2020.
[13] Dále pak Nejvyšší správní soud k důkazu provedl e-mail z 14. 7. 2020 od M. V. (pracovnice společnosti CCA GROUP a. s.), která prověřovala soudu předložené automatické potvrzení ze dne 29. 5. 2020 o doručení kasační stížnosti. Toto potvrzení bylo prověřováno skrze tam uvedené evidenční a běžné číslo s výsledkem, že v centrální podatelně nebylo dohledáno žádné odpovídající podání. Dále se uvádí, že evidenční číslo nemá zachován správný formát a běžné číslo časově neodpovídá, a proto prověřované potvrzení nebylo z aplikace centrální podatelny nikdy odesláno.
[14] K důkazu byl nato konstatován obsah úředního záznamu ze dne 21. 7. 2020 sepsaného členkou soudního senátu Jitkou Zavřelovou, z něhož plyne, že od P. D., vedoucího oddělení informačních a komunikačních technologií Nejvyššího správního soudu, bylo zjištěno, že centrální podatelna generuje vždy pevný formát evidenčního čísla, a to tak, že jde o 5 skupin znaků oddělených pomlčkou, přičemž každá z těchto skupin má pevně daný počet znaků (konkrétně je evidenční číslo členěno na 8-4-4-4-12 znaků). Tomu ale evidenční číslo 452ad81-4n89-64nh-32cd-11d8cf6pr8e neodpovídá, neboť je členěno na 7-4-4-4-11 znaků, a proto nemohlo být vytvořeno v centrální podatelně. Evidenční číslo je pak generováno v tzv. hexadecimálním formátu, jde o šestnáctkovou soustavu, kdy jsou použity číslice 0 až 9 a písmena A až F, ačkoli se v něm tedy vyskytují i písmena, jde stále o číslo. Protože se v evidenčním čísle předloženého potvrzení o doručení vyskytují i čísla H, N, P a R, které se ale v šestnáctkové soustavě vyskytovat nemohou, není možné, aby toto číslo bylo vygenerováno v centrální podatelně.
[15] Pokud jde o běžné číslo 8372/2020, které je rovněž jedinečné, pak pod tímto číslem Nejvyšší správní soud eviduje e-mailové podání z jiného data (29. 6. 2020) a od zcela jiné osoby (jde o e-mail z adresy X@gmail.com, který byl rovněž proveden k důkazu). Toto e mailové podání má zcela jiné evidenční číslo.
[16] Poslední listinou, která byla provedena k důkazu, byla doručenka vztahující se k napadenému rozsudku předložená stěžovatelkou ve formátu .pdf jako příloha e-mailu z 29. 5. 2020, který byl Nejvyššímu správnímu soudu přeposlán zaměstnankyní stěžovatelky Mgr. N. B. dne 2. 7. 2020. Na této doručence je jako datum a čas dodání uveden údaj 18. 5. 2020 v 9:46:32 a jako datum a čas doručení údaj 18. 5. 2020 v 10:13:51.
[17] V návaznosti na provedené dokazování pověřený pracovník stěžovatelky Mgr. A. S. k důkazu navrhl výslech Mgr. N. B., doručenku rozsudku v elektronické podobě a výpis z exchange serveru Věznice Mírov. Objasnil dále způsob zpracovávání agendy u stěžovatelky, kdy on, který je právníkem Věznice Olomouc, zpracovával pro Věznici Mírov kasační stížnost, její odůvodnění a opravu tohoto odůvodnění. Zasílání těchto listin Nejvyššímu správnímu soudu pak bylo v kompetenci Mgr. N. B., která v této věci působila jako administrativní pracovnice. S výzvou Nejvyššího správního soudu z 22. 7. 2020 k vyjádření a předložení důkazů seznámen nebyl. IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[18] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
[19] Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. soud usnesením odmítne podaný návrh, jestliže byl podán opožděně.
[20] Stěžovatelka tvrdila, že 29. 5. 2020 odeslala Nejvyššímu správnímu soudu e-mailem blanketní kasační stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu. Toto tvrzení prokazovala e-mailem z pátku 29. 5. 2020 odeslaným v 14:43 od Mgr. N. B. na e mailovou adresu podatelna@nssoud.cz, který předložila ve formátu .pdf jako výtisk stránky poštovního klienta a který 2. 7. 2020 přeposlala Nejvyššímu správnímu soudu. Tvrzení, že tento e-mail byl Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 5. 2020 doručen, stěžovatelka prokazovala potvrzením o jeho doručení, které bylo odesláno z adresy epodaletka@servis.justice.cz. Toto potvrzení předložila ve formátu .pdf.
[21] Nejvyšší správní soud v prvé řadě poukazuje na rozsudek ze dne 20. 9. 2016, čj. 7 As 59/2016 – 31, ve kterém uvedl „Doručováním do elektronické podatelny orgánů veřejné moci se Nejvyšší správní soud již opakovaně zabýval. Z konstantní judikatury plyne, že je odpovědností účastníka řízení, jaký zvolí v řízení procesní postup, včetně volby komunikačních prostředků a akceptace rozdílů, které z povahy jednotlivých komunikačních prostředků plynou (podpůrně srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 8 Afs 55/2008 - 70, ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37, ze dne 15. 9. 2015, č. j. 8 As 57/2015 - 46, a usnesení téhož soudu ze dne 9. 8. 2012, č. j. 9 As 100/2012 - 29, všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz). Doručování elektronickou formou s sebou nese větší riziko, že zpráva nebude doručena. Prokazování doručení do elektronické podatelny orgánu veřejné moci je obtížnější než u jiných klasických forem doručení (poštou atp.). V případě odesílání zásilky klasickou poštou postačuje prokázat pouze předání k přepravě, zatímco v případě e-mailu je třeba prokázat předání, tj. doručení, do elektronické podatelny správního orgánu (podpůrně srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 7 Afs 113/2014 - 33, ze dne 16. 7. 2015, č. j. 9 As 261/2014 - 44, usnesení téhož soudu ze dne 11. 8. 2006, č. j. 8 Afs 82/2006 - 68, či rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 2361/08 a sp. zn. I. ÚS 250/05). Dále je třeba uvést, že činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu elektronicky, je na něm, aby doložil, že podání správnímu orgánu skutečně došlo (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37, a rozsudek ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 As 43/2015 - 31). Co se týče prokázání odeslání písemnosti prostřednictvím e-mailu, Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 8 Afs 82/2006 - 68, uvedl, že ‚výtisk emailové hlášenky‘ není nenapodobitelný a ‚v případě vzniku pochybností o odeslání zprávy proto zpravidla nebude postačovat k prokázání tohoto odeslání‘ (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 8 Afs 55/2008 - 70). Stejný závěr je platný ve vztahu k printscreenu obrazovky elektronické podatelny (či jiného e-mailového klienta). Jím lze zpravidla prokázat pouze odeslání podání, nikoliv jeho doručení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37).“
[21] Nejvyšší správní soud v prvé řadě poukazuje na rozsudek ze dne 20. 9. 2016, čj. 7 As 59/2016 – 31, ve kterém uvedl „Doručováním do elektronické podatelny orgánů veřejné moci se Nejvyšší správní soud již opakovaně zabýval. Z konstantní judikatury plyne, že je odpovědností účastníka řízení, jaký zvolí v řízení procesní postup, včetně volby komunikačních prostředků a akceptace rozdílů, které z povahy jednotlivých komunikačních prostředků plynou (podpůrně srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 8 Afs 55/2008 - 70, ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37, ze dne 15. 9. 2015, č. j. 8 As 57/2015 - 46, a usnesení téhož soudu ze dne 9. 8. 2012, č. j. 9 As 100/2012 - 29, všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz). Doručování elektronickou formou s sebou nese větší riziko, že zpráva nebude doručena. Prokazování doručení do elektronické podatelny orgánu veřejné moci je obtížnější než u jiných klasických forem doručení (poštou atp.). V případě odesílání zásilky klasickou poštou postačuje prokázat pouze předání k přepravě, zatímco v případě e-mailu je třeba prokázat předání, tj. doručení, do elektronické podatelny správního orgánu (podpůrně srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 7 Afs 113/2014 - 33, ze dne 16. 7. 2015, č. j. 9 As 261/2014 - 44, usnesení téhož soudu ze dne 11. 8. 2006, č. j. 8 Afs 82/2006 - 68, či rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 2361/08 a sp. zn. I. ÚS 250/05). Dále je třeba uvést, že činí-li účastník úkon vůči správnímu orgánu elektronicky, je na něm, aby doložil, že podání správnímu orgánu skutečně došlo (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37, a rozsudek ze dne 7. 1. 2016, č. j. 9 As 43/2015 - 31). Co se týče prokázání odeslání písemnosti prostřednictvím e-mailu, Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 8 Afs 82/2006 - 68, uvedl, že ‚výtisk emailové hlášenky‘ není nenapodobitelný a ‚v případě vzniku pochybností o odeslání zprávy proto zpravidla nebude postačovat k prokázání tohoto odeslání‘ (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2008, č. j. 8 Afs 55/2008 - 70). Stejný závěr je platný ve vztahu k printscreenu obrazovky elektronické podatelny (či jiného e-mailového klienta). Jím lze zpravidla prokázat pouze odeslání podání, nikoliv jeho doručení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, č. j. 8 As 6/2015 - 37).“
[22] Tyto závěry, ač byly vysloveny ve vztahu k doručování do elektronických podatelen správních orgánů, platí i pro doručování do elektronické podatelny soudu. Bylo proto na stěžovatelce, aby prokázala nejen odeslání kasační stížnosti dne 29. 5. 2020, ale i její doručení do elektronické podatelky Nejvyššího správního soudu. Tuto skutečnost stěžovatelka ovšem neprokázala. Potvrzení o údajném doručení kasační stížnosti dne 29. 5. 2020 v 14:43:24 bylo předně předloženo toliko ve formátu .pdf, což je formát, který je velmi snadno napodobitelný. V případě pochybností, které jsou v dané věci dány tím, že Nejvyšší správní soud tvrzený e-mail ve své elektronické podatelně neeviduje, taková listina sama o sobě nemůže představovat dostatečně silný důkaz o doručení předmětného e-mailu. Nadto ale je i sama tato listina na první pohled pochybná, neboť věc je v ní označena jako „FW: Kasační stížnost“, ačkoli má prokazovat doručení e-mailu s předmětem „Kasační stížnost“. Zkratka „FW“ znamená forwarded, neboli přeposláno, tedy potvrzení by se podle označení věci mohlo vztahovat k e-mailu s předmětem „FW: kasační stížnost“ a nikoli k e-mailu s předmětem „Kasační stížnost“, jehož doručení má podle stěžovatelky prokazovat.
[23] Důkazy, které na podporu tvrzení o podání kasační stížnosti dne 29. 5. 2020 stěžovatelka přeložila, vedle shora uvedeného byly ovšem zpochybněny zásadními zjištěními učiněnými oddělením informačních a komunikačních technologií Nejvyššího správního soudu ve spolupráci s manažerem kybernetické bezpečnosti z odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti. Z těchto zjištění zejména vyplývá, že stěžovatelkou přeložené potvrzení obsahuje vadný formát evidenčního čísla a neodpovídající běžné číslo, a proto nebylo nikdy odesláno z aplikace centrální podatelny. Evidenční číslo totiž má vždy pevný formát. Jde o 5 skupin znaků oddělených pomlčkou, přičemž každá z těchto skupin má pevně daný počet znaků (konkrétně je evidenční číslo členěno na 8-4-4-4-12 znaků). Tomu ale evidenční číslo 452ad81-4n89-64nh-32cd-11d8cf6pr8e uvedené v předloženém potvrzení neodpovídá, neboť je členěno na 7-4-4-4-11 znaků. Evidenční číslo je dále generováno v tzv. hexadecimálním formátu, jde o šestnáctkovou soustavu, kdy jsou použity číslice 0 až 9 a písmena A až F, ačkoli se v něm tedy vyskytují i písmena, jde stále o číslo. Protože se v evidenčním čísle předloženého potvrzení o doručení vyskytují i čísla H, N, P a R, které se v šestnáctkové soustavě vyskytovat nemohou, není možné, aby toto číslo bylo vygenerováno v centrální podatelně.
[24] Jedinečné je také běžné číslo. Bylo prokázáno, že pod běžným číslem 8372/2020, které je obsaženo v předloženém potvrzení, Nejvyšší správní soud eviduje e-mailové podání z jiného data (29. 6. 2020) a od zcela jiné osoby. Toto e-mailové podání má pak zcela jiné evidenční číslo.
[25] Za takto zjištěného skutkového stavu již Nejvyšší správní sodu neprováděl důkazy stěžovatelkou navržené při jednání, a to výslech Mgr. N. B., doručenku rozsudku v elektronické podobě a výpis z exchange serveru Věznice Mírov, neboť takové dokazování by bylo nadbytečné. Všechny exchange servery Vězeňské služby České republiky v rozhodném období již byly prověřeny (viz e-mail z 3. 7. 2020 manažera kybernetické bezpečnosti z odboru informatiky Ministerstva spravedlnosti D. Š.). Doručení e-mailu dne 29. 5. 2020 na elektronickou podatelnu Nejvyššího správního soudu, které je v dané věci tou rozhodnou skutečností (viz bod 21 tohoto usnesení), by výslechem Mgr. N. B. nemohlo být prokázáno. Nejvyššímu správnímu soudu pak v tomto řízení nepřísluší zjišťovat jiné související okolnosti, byť by byly jakkoli neobvyklé a podezřelé. Relevantní nakonec pro rozhodnutí věci není ani rozpor v datu doručení napadeného rozsudku do datové schránky stěžovatelky.
[26] Lze uzavřít, že Nejvyšší správní soud dne 29. 5. 2020 neobdržel prostřednictvím své elektronické podatelny od stěžovatelky žádnou e-mailovou zprávu, jejímž předmětem a obsahem by byla blanketní kasační stížnost proti shora uvedenému rozsudku krajského. První podání, které v této věci Nejvyšší správní soud obdržel, bylo podání ze dne 1. 7. 2020 označené jako „Odůvodnění kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 29. 4. 2020, čj. 65 A 77/2019-36“, které bylo téhož dne doručeno do datové schránky Nejvyššího správního soudu. Toto podání Nejvyšší správní soud posoudil podle jeho obsahu jako kasační stížnost.
[27] Tato kasační stížnost byla podána zjevně opožděně, a to bez ohledu na to, zda byl rozsudek krajského soudu stěžovatelce doručen 13. 5. 2020 či 18. 5. 2020, byť i datum doručení rozsudku stěžovatelce se ukázalo být sporným, neboť zatímco spis krajského soudu obsahuje doručenku ze systému datových schránek, podle níž byl rozsudek stěžovatelce doručen 13. 5. 2020, stěžovatelka předložila soudu doručenku (toliko jako listinu ve formátu .pdf), podle níž jí tento rozsudek byl doručen až 18. 5. 2020.
Byl-li by rozsudek krajského soudu stěžovatelce doručen 13. 5. 2020, byl by posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti den 27. 5. 2020. Pokud by byl rozsudek krajského soudu stěžovatelce doručen 18. 5. 2020, byl by posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti den 1. 6. 2020. V obou případech by tak kasační stížnost doručená dne 1. 7. 2020 byla opožděná. Byť nelze přehlédnout, že datum na doručence předložené soudu stěžovatelkou minimálně vyvolává pochybnosti o tom, zda nebylo dodatečně upraveno, Nejvyšší správní soud další dokazování za účelem zjištění data doručení rozsudku krajského soudu neprováděl, neboť pro účely této věci by to bylo nadbytečné.
[28] Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř .s. za použití § 120 s. ř. s.].
V. Náklady řízení
[29] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 8. října 2020
Milan Podhrázký předseda senátu