8 As 86/2012- 60 - text
8 As 86/2012 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Ing. J. S., zastoupen JUDr. Petrem Voříškem Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Přístavní 321/14, Praha 7, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: VODOS s. r. o., se sídlem Legerova 21, Kolín, zastoupena JUDr. Ing. Janem Vychem, advokátem se sídlem Lazarská 11/6, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2011, čj. 185925/2010/KUSK, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2012, čj. 11 A 53/2011 62,
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Říčanech, odboru životního prostředí (dále jen „městský úřad“). Městský úřad rozhodl o vydání povolení k nakládání s podzemními vodami – odběru podzemních vod mj. z jímacího vrtu umístěného na pozemku žalobce. Vydáním povolení žalovaný omezil vlastnické právo žalobce k dotčenému pozemku, protože mu tím vznikla povinnost strpět na svém pozemku odběr podzemních vod osobou zúčastněnou, aniž by za to obdržel náhradu.
[2] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 5. 2012, čj. 11 A 53/2011 62, zamítl žalobu. Uvedl, že vydáním povolení městský úřad nezasáhl do práv žalobce. Žalobci nevznikla povinnost strpět na svém pozemku odběr podzemních vod, protože podzemní vody nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku.
[3] Žalobce brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností. Jelikož žalobce neuhradil soudní poplatek za podanou kasační stížnost, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 5. 9. 2012, čj. 8 As 86/2012 23, vyzval k zaplacení soudního poplatku do 5 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupci žalobce doručena 11. 9. 2012.
[4] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Žalobce ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[6] Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 28. listopadu 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu