Plná moc udělená advokátovi k tomu, aby účastníka ve všech právních věcech za- stupoval před soudy, obsahující též výslovné zmocnění k zastupování v řízení 0 ka- sační stížnosti v konkrétní věci, opravňuje advokáta k zastupování v řízení o žalobě podle soudního řádu správního před krajským soudem i poté, kdy původní rozhod- nutí krajského soudu bylo ke kasační stížnosti zrušeno.
Plná moc udělená advokátovi k tomu, aby účastníka ve všech právních věcech za- stupoval před soudy, obsahující též výslovné zmocnění k zastupování v řízení 0 ka- sační stížnosti v konkrétní věci, opravňuje advokáta k zastupování v řízení o žalobě podle soudního řádu správního před krajským soudem i poté, kdy původní rozhod- nutí krajského soudu bylo ke kasační stížnosti zrušeno.
C... Ze spisu Krajského soudu v Plzni ve- deného ve věci sp. zn. 60 Az 232/2003 rozší- řený senát zjistil, že plnou mocí ze dne 6. 6. 2003, jejímž rozsahem se zabýval čtvrtý senát ve svém výše citovaném rozhodnutí, zmocni- la stěžovatelka Amiraslanava V. advokáta JUDr. Jana Gallivodu tím, aby ji „obhajoval, resp. ve všech právních věcech zastupoval, aby vykonával veškeré úkony, přijímal do- ručované písemnosti, podával návrhy a žá- dosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, podá- val opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Tuto plnou moc uděluji i v rozsahu práv a povinností dle trestního řádu, občanského soudního řá- du, správního řádu, obchodního zákoníku a zákoníku práce a jako zvláštní plnou moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu“ V kasační stížnosti ze dne 26. 3. 2004 pak stěžovatelka mj. namítla, že jí Krajský soud v Plzni v řízení o žalobě (navazujícím na řízení o stěžovatel- čině úspěšné kasační stížnosti) znemožnil há- jit její práva a právem chráněné zájmy, neboť nerespektoval její zastoupení advokátem; kromě jiného nedoručil advokátu ani napa- 381 1811 dené rozhodnutí. Plná moc ze dne 6. 6. 2003 je podle stěžovatelky procesní plnou mocí a platí i pro další řízení před krajským sou- dem poté, co jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem. Čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu této námitce nepřisvědčil se zdůvodněním, že plná moc udělená v rozsahu práv a povin- ností podle trestního řádu, občanského soud- ního řádu, správního řádu, obchodního záko- níku a zákoníku práce, a jako zvláštní plná moc k zastupování v řízení o kasační stížnos- ti proti rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu neopravňuje advokáta k zastupování v řízení o žalobě po- dle soudního řádu správního před krajským soudem poté, kdy původní rozhodnutí kraj- ského soudu bylo ke kasační stížnosti zruše- no. Ze znění plné moci - jak si je rozšířený se- nát ověřil ve spisu krajského soudu - je zřejmé, že čtvrtý senát reprodukoval ve svém rozhodnutí pouze některé pasáže plné moci. Danou plnou moc však nutně posuzoval jako celek, bez ohledu na to, zda její znění citoval v plném rozsahu či nikoli. Závěr čtvrtého se- nátu, podle nějž plná moc neopravňovala ad- vokáta k zastupování stěžovatelky v řízení o žalobě navazujícím na zrušující rozhodnutí Nejvyššího správního soudů, tedy dopadá na konkrétní plnou moc tak, jak byla naformulo- vána a založena do spisu; to, že Čtvrtý senát ci- toval ve svém rozhodnutí pouze část plné mo- ci, není pro postup a úvahy rozšířeného senátu určující. Spor mezi oběma senáty tak spočívá v ná- hledu na strukturu výše citovaných plných mocí, resp. na to, v jakém vztahu jsou navzá- jem vůči sobě jednotlivé části plné moci. Rozšířený senát se při řešení této otázky zaměřil nejprve na institut zastoupení účast- níka advokátem a na jeho smysl v řízení před soudem. Zastoupení advokátem je vyjádře- ním účastníkova ústavně zaručeného práva na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, upraveného v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jakkoli tedy soudní řád správ- ní neklade na účastníky povinnost, aby byli pro řízení před správními soudy zastoupeni 382 advokátem (s výjimkou řízení o kasační stíž- nosti - srov. $ 105 odst. 2 s. ř. s.), norma vyšší právní síly jim takovou možnost zajišťuje. Účastník jistě může před soudem hájit svá práva sám; pokud si však k ochraně svých práv zvolí advokáta - tedy osobu, která je na rozdíl od něj odborně kvalifikována k formu- laci a obhajování právních názorů před soudem a která mu má usnadnit účast v řízení - musí být tato jeho volba respektována. V pochybnostech je tedy vždy na místě položit si otázku, jakým úmyslem byli zmocnitel a zmocněnec vedeni při sepisování plné moci, a vážit, zda třeba užití nepříliš vhodně volených slov - nebo naopak nepřítomnost konkrétního slovního spojení - svědčí skutečně o vůli stran omezit plnou moc, či zda jde spíše o projev nedosta- tečné pečlivosti stran či důsledek používání předtištěných formulářů plné moci. Jak ve věci čtvrtého senátu, tak ve věci osmého senátu byla plná moc udělena advo- kátu; platí přitom, že advokátu lze udělit pou- ze procesní plnou moc, tj. plnou moc pro ce- lé řízení ($ 25 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s $ 64 s. ř..s.). Procesní plná moc je ze své povahy všeobecnou (generální) plnou mocí, neboť pověřuje advokáta k provádění různých úko- nů, jež nelze předem určit ani co do povahy, ani co do počtu; jediným omezením je soud- “ ní řízení, resp. soudní věc, v níž má advokát zmocnitele zastupovat. Mezi uvedenými se- náty nicméně není spor o to, zda advokát byl či nebyl oprávněn k určitému konkrétnímu úkonu, neboť žádný z nich nezpochybňuje, že daná plná moc je plnou mocí procesní. Otázka zní, zda advokátu, jehož zmocnitel po- věřil plnou mocí určitého znění k zastupová- ní v řízení o kasační stížnosti, svědčí i opráv- nění zastupovat zmocnitele v následném řízení o správní žalobě. Judikatura se zpravidla zabývá spíše situa- cí opačnou - tedy tím, zda advokát, který za- stupoval účastníka v řízení před soudem I. stupně, je oprávněn zastupovat jej i v říze- ních o opravných prostředcích v téže soudní věci. Jak již bylo řečeno, je pojmovým zna- kem procesní plné moci to, že se vztahuje na celé řízení; řízení je přitom skončeno oka- mžikem právní moci rozhodnutí, jímž se soud vyslovil k věci samé, případně jímž de- klaroval, že se věcí zabývat nebude pro nespl- nění podmínek řízení (resp. pro jiné nedo- statky bránící meritornímu projednání věci). Problémy tedy nevznikají ohledně řízení o řádných opravných prostředcích, kterými se napadají nepravomocná rozhodnutí soudů L stupně: advokát zastupující účastníka v ří- zení o návrhu před soudem I. stupně může jednat jeho jménem i v řízení o odvolání, ne- vyplývá-li z plné moci něco jiného (srov. $ 28 odst. 6 o. s. ř). Řízení o případném mimořád- ném opravném prostředku je striktně vzato již řízením novým, i zde však zdůrazňuje civi- listická judikatura význam formulace plné moci. Není-li plná moc výslovně omezena na řízení před soudem určitého stupně a obsa- huje-li obecně formulované zmocnění k po- dávání opravných prostředků, je advokát oprávněn zastupovat účastníka jak v odvolacím, tak v dovolacím řízení (č. 37/2000 Sb. NS). Doktrína rovněž nabádá k hodnocení plné moci „ve prospěch zastoupení“, je-li věc pro- jednávaná před soudem vymezena nikoli ty- pem řízení, nýbrž druhově (tj. pomocí před- mětu sporu) či podle spořících se stran. V takovém případě platí plná moc pro všech- na řízení, která se věci mohou týkat (srov. Ba- lák, F. K rozsahu plné moci advokáta a jeho účasti v dovolacím řízení. Právní praxe, č. 5, r. 1999, s. 304 a násl). Závěry civilních soudů ohledně obsahu a rozsahu plné moci nelze na řízení před správními soudy vztahovat ve všech podrob- nostech; na rozdíl od občanského soudního řádu totiž soudní řád správní neupravuje žád- ný řádný opravný prostředek. Krom toho je situace v projednávané věci odlišná i v tom, že se tu neřeší použitelnost plné moci, která byla udělena v řízení před soudem I. stupně, v následném řízení o opravném prostředku, nýbrž právě naopak jde o plnou moc, která byla udělena v řízení o kasační stížnosti, a její použitelnost v navazujícím řízení o žalobě. Nepochybně se však i v řízení před správní- mi soudy lze přidržet zásady „ve prospěch za- stoupení“, pokud tomu text konkrétní plné moci a jednání účastníka vůči soudu přímo neodporují (k tomu srovnej - byť v poněkud jiném kontextu ustanovování zástupce - rozhod- nutí publikované pod č. 1460/2008 Sb. NSS). Nutno připustit, že pokud by plná moc obsahovala jen ty pasáže, které ve svém roz- hodnutí ve věci sp. zn. 4 Azs 199/2004 citoval čtvrtý senát, a byla tedy udělena výlučně „v rozsahu práv a povinností dle trestního řádu, občanského soudního řádu, správního řádu, obchodního zákoníku a zákoníku práce a jako zvláštní plnou moc k zastupo- vání v řízení o kasační stížnosti proti roz- hodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnu- tí o neudělení azylu“, advokát by skutečně nebyl oprávněn k zastupování účastníka v ří- zení o správní žalobě. Toto řízení se totiž ne- spravuje žádným ze zmíněných právních předpisů a z množiny řízení upravovaných soudním řádem správním je tu výslovně uve- deno pouze řízení o kasační stížnosti. Citova- ná pasáž je však jen výňatkem z textu plné moci, kterou posuzoval čtvrtý i osmý senát; úvodní část plné moci (v obou posuzovaných věcech) přitom opravňuje advokáta k zastu- pování „ve všech právních věcech“, k podává- ní návrhů a opravných prostředků, k uznává- ní a vymáhání nároků atd. Tato obecná část plné moci opravňuje advokáta k zastupování v jakémkoli řízení před soudem, jehož se zmocnitel bude účastnit - tedy i v řízení o správní žalobě, které proběhne po skonče- ní řízení o kasační stížnosti. Dlužno dodat, že takto široce vymezený rozsah zmocnění se vztahuje i na samotné řízení o kasační stíž- nosti; dodatek, podle nějž se plná moc udělu- je i jako zvláštní plná moc k zastupování v ří- zení o kasační stížnosti v blíže specifikované věci, je tedy nadbytečný. Pokud by účastník měl v úmyslu zmocnit advokáta toliko k za- stupování v řízení o konkrétní kasační stíž- nosti, učinil by tak právě stručnou závěreč- nou formulací posuzované plné moci bez dalšího. Udělená plná moc je však mnohem obsáhlejší a zjevně opravňuje advokáta nejen k procesním, ale i k hmotněprávním úko- nům. Těžko připustit, že dodatek by praktic- ky vyloučil advokáta ze zastupování při veš- kerých procesních úkonech vyžadovaných mimo řízení o konkrétní kasační stížnosti a vyjádřených zejména slovy „obhajoval“, 383 1811 „přijímal doručované písemnosti“, „podával návrhy a žádosti“, „uzavíral smíry a narov- nání“, „podával opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich“, zatímco zmocně- ní k hmotněprávním úkonům by zůstalo ne- dotčeno. To by znamenalo, že vůle stran již při uzavírání dohody o zastoupení nebyla vážná, a takový výklad neobstojí. My Rozšířený senát si je vědom toho, že v obou posuzovaných případech jde o tzv. formulářové plné moci, jejichž převážný text je víceméně mechanicky převzat z někdej- ších vzorových tiskopisů; to však na jeho úva- hách nic nemění. Zmíněné tiskopisy byly vy- tvořeny právě proto, aby advokátovi poskytly co nejširší možnosti při zastupování klienta; pokud pak strany chtěly takovou šíři zmocně- ní vyloučit, nic jim nebránilo v tom, aby pří- slušné pasáže formuláře upravily či přeškrtly. To se však v projednávaných věcech nestalo: advokát zde vyjádřil vůli zastupovat účastní- ka ve všech právních věcech, s nimiž se na něj účastník obrátí, a účastník na základě vzájem- né důvěry poskytl advokátu paušálně právo zastupovat jej ve všech řízeních, která třeba ještě ani nejsou započata a jejichž předmět není dosud určen. Advokát pak dal svým jed- náním v řízení o žalobě, které následovalo po řízení o kasační stížnosti, najevo, že sjednaný vztah zastoupení mezi ním a účastníkem stále trvá; pokud krajský soud tento stav věcí nere- spektoval, pochybil - zvláště pak za situace, kdy se pobyt samotného účastníka stal nezná- mým a nebylo možno zajistit jeho aktivní účast v řízení. Je vhodné ještě upozornit na starší roz- hodnutí Nejvyššího správního soudu (usne- sení ze dne 26. 5. 2004, čj. 1 Afs 17/2004-50, 384 publikované na www.nssoud.cz), podle nějž neopravňovala advokáta k zastupování v říze- ní o kasační stížnosti plná moc udělená v ro- ce 2000, tj. před účinností soudního řádu správního; zde vyslovený právní názor však nedopadá na situaci v projednávané věci. Jak- koli totiž tato plná moc měla obdobnou strukturu jako plná moc v projednávané věci - obsahovala tedy jak výčet procesních a hmotněprávních úkonů, tak konkrétní zmínku o některých právních předpisech - přihlížel rozhodující senát při jejím posuzo- vání zejména k tomu, že v době jejího udělení nemohly strany ještě ani pomýšlet na zastu- pování v řízení o kasační stížnosti; nebylo tak možno spolehlivě usoudit, že jejich vůle za- stupovat a být zastupován se vztahovala i na tento konkrétní typ řízení, který v době se- psání plné moci vůbec nebyl v právním řádu upraven. Rozšířený senát tedy uzavřel, že plná moc udělená advokátu k tomu, aby účastníka ob- hajoval, ve všech právních věcech zastupoval před soudy, orgány státní správy, podnikatel- skými subjekty, a aby vykonával veškeré úko- ny, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti i tehdy, když je podle zvlášt- ních právních předpisů zapotřebí zvláštní pl- né moci, a udělená též v rozsahu práv a po- vinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu a zákoníku práce a jako zvlášt- ní plná moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti proti blíže specifikovanému rozhod- nutí krajského soudu, opravňuje advokáta k zastupování v řízení o žalobě podle soudní- ho řádu správního před krajským soudem poté, kdy původní rozhodnutí krajského sou- du bylo ke kasační stížnosti zrušeno. 1812 Řízení před soudem: náhradní doručení k $ 50c odst. 4 občanského soudního řádu Náhradní doručení (tzv. fikce doručení) podle $ 50c odst. 4 o. s. ř. nenastane, po- kud v poslední den třídenní lhůty, popř. desetidenní lhůty, jedná-li se o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, již zásilka nebyla na poště uložena.
H. T. Nguyen (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce.