Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

8 Azs 162/2005

ze dne 2005-11-23
ECLI:CZ:NSS:2005:8.AZS.162.2005.37

8 Azs 162/2005- 37 - text

8 Azs 162/2005 - 37

Usnesení

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce A. R., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem v Brně, Příkop 8, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2004, čj. OAM 3099/VL

07

11

2004, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2005, čj. 65 Az 65/2004 21,

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o neudělení azylu žalobci podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a současně rozhodl, že se na něj nevztahuje překážka vycestovaní ve smyslu § 91 zákona o azylu. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu u Krajského soudu v Ostravě, který ji zamítl. Žalobce napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností; ta však byla podána opožděně.

Ze soudního spisu vyplývá, že při doručování písemného vyhotovení rozsudku nebyl adresát zastižen, proto byla zásilka uložena u držitele poštovní licence dne 2. 8. 2005 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Přitom byl žalobce v souladu s § 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s., vyrozuměn o tom, že si má uloženou písemnost vyzvednout, a poučen, že nevyzvedne-li si zásilku do 10 dní od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl. Protože si žalobce zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedl, považuje se za den doručení pátek 12. 8. 2005. Žalobce si napadené rozhodnutí převzal u držitele poštovní licence v úterý 16. 8. 2005, faktické převzetí je však z hlediska běhu lhůt nerozhodné, neboť účinky doručení nastaly již dříve.

Podle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 citovaného ustanovení se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, byl pátek 12. 8. 2005, je posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti pátek 26. 8. 2005. Kasační stížnost však byla podána k poštovní přepravě teprve dne 31. 8. 2005. Kasační stížnost je tedy opožděná a Nejvyšší správní soud ji proto odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.]. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 23. listopadu 2005

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu

8 Azs 162/2005 - 37