8 Azs 63/2005- 64 - text
8 Azs 63/2005 -65
Usnesení
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera, v právní věci žalobce A. B., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2004, čj. OAM 290/VL
07
12
2004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2004, čj. 24 Az 118/2004 – 27,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 4. 2. 2004, čj. OAM 290/VL
07
12
2004, žalovaný neudělil žalobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“) a rozhodl, že na žalovaného se nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Toto rozhodnutí žalobce napadl žalobou podanou dne 17. 2. 2004 u Krajského soudu v Ostravě. Rozsudkem ze dne 29. 6. 2004, čj. 24 Az 118/2004 – 27, Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu se nepodařilo žalobci doručit na adresu pobytového střediska, které žalobce opustil bez udání adresy. Krajský soud v Ostravě proto usnesením ze dne 23. 9. 2004, čj. 24 Az 118/2004 – 32, ustanovil opatrovníkem žalobce S. (S. o. z. s. e.). Před tím, než mohl být rozsudek opatrovníkovi doručen, žalobce dne 27. 9. 2004 rozsudek osobně převzal u krajského soudu.
Proti shora uvedenému rozsudku krajského soudu žalobce (dále též „stěžovatel“) podal dne 6. 10. 2004 kasační stížnost. Zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Na kasační stížnosti uvedl adresu P. 2, K. 35/957. Na uvedenou adresu Krajský soud v Ostravě stěžovateli doručoval výzvu k prokázání jeho majetkových poměrů. Zásilka se vrátila s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. K dotazu krajského soudu oddělení cizinecké policie v Praze sdělilo, že stěžovatel je v evidenci Ministerstva vnitra veden na adrese ubytovny v P. 10, Š.
571. Výzva k doložení osobních a majetkových poměrů stěžovatele, proto byla posledně jmenovanému znovu zaslána na adresu ubytovny J. A. v P. 10, Š.
571. Vzhledem k tomu, že na uvedené adrese nebyl stěžovatel (dle sdělení pošty na zásilce) zastižen a nebylo zjištěno, že se na této adrese nezdržuje, písemnost byla dne 29. 11. 2004 uložena na poště a stěžovatel byl vyzván, aby si ji vyzvedl. Podle § 46 odst. 2 o. s. ř. (ve znění účinném v předmětné době) za použití § 42 odst. 5 s. ř. s., nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti.
Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Výzva se tak v daném případě považuje za doručenou stěžovateli dne 2. 12. 2004. Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě požadované osobní a majetkové poměry nedoložil, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 1. 2005, čj. 24 Az 118/2004 – 45, žádost o ustanovení zástupce zamítl.
Usnesení bylo stěžovateli doručováno opět postupem podle § 46 odst. 2 o. s. ř. za použití § 42 odst. 5 s. ř. s. a je třeba považovat je za doručené dnem 24. 1. 2005. Proti usnesení stěžovatel kasační stížnost nepodal.
Usnesením krajského soudu ze dne 8. 2. 2005, čj. 24 Az 118/2004 – 48, byl stěžovatel vyzván, aby odstranil nedostatek kasační stížnosti spočívající v nedostatku zastoupení advokátem, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení citovaného usnesení. Ze spisu vyplývá, že usnesení bylo stěžovateli rovněž doručováno na adresu ubytovny v P. 10, a to opakovaně, přičemž ani tentokrát na uvedené adrese nebyl stěžovatel zastižen a nebylo zjištěno, že se na uvedené adrese nezdržuje. Usnesení bylo uloženo na poště dne 14. 2. 2005, za den doručení se tak považuje čtvrtek 17. 2. 2005. Stanovená lhůta k předložení plné moci advokáta marně uplynula dne 17. 3. 2005.
Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel právnické vzdělání nemá, advokátem zastoupen není a přes výzvu soudu nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení.
Nepředložení plné moci advokáta v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) a § 120 s. ř. s. odmítl. Podle § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. května 2005
JUDr. Petr Příhoda předseda senátu