8 Azs 67/2023- 17 - text
8 Azs 67/2023-18
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: M. T. T., zastoupený Mgr. Ing. Janem Klikem, Ph.D., advokátem se sídlem Karlovarská 87/130, Plzeň, proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2023, čj. CPR-39754-2/ČJ-2022-930310-V241, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2023, čj. 21 A 6/2023-20,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, Odbor cizinecké policie, rozhodnutím z 8. 10. 2022, čj. KRPA 186552-30/ČJ-2022-000022-ZSV, rozhodla podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, o správním vyhoštění žalobce a stanovila dobu, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, na dva roky. Žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové správní rozhodnutí.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze, jenž ji výše uvedeným usnesením odmítl pro opožděnost. Z doručenky datové zprávy městský soud zjistil, že rozhodnutí žalovaného bylo zástupci žalobce doručeno 3. 1. 2023 a desetidenní žalobní lhůta podle § 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců uplynula v pátek 13. 1. 2023. Dospěl tak k předběžnému názoru, že žaloba podaná až v pondělí 16. 1. 2023 byla opožděná, a proto dal žalobci možnost se k této otázce vyjádřit. Ve vyjádření z 2. 3. 2023 žalobce prostřednictvím zástupce sdělil, že zástupce svoji datovou schránku sice otevřel již 3. 1. 2023, avšak vzhledem k okamžitému výpadku internetového připojení se s dokumenty, včetně napadeného rozhodnutí, seznámil až po obnově internetového připojení 4. 1. 2023. Až k tomuto dni proto považuje napadené rozhodnutí za doručené. Městský soud tuto argumentaci odmítl s tím, že dnem doručení je den, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba, což muselo být žalobcovu zástupci zřejmé. Faktické seznámení se s dokumenty, které by ani nemohlo být průkazné, na doručení nemá vliv, tím méně za situace, kdy závada na modemu byla na straně žalobcova zástupce.
[3] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost, v níž navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Namítl, že by měly být zohledněny objektivní skutečnosti nastalé na jeho straně, které nemohl nijak ovlivnit. Jak uváděl jeho zástupce ve vyjádření zaslaném městskému soudu, datová schránka sice měla být zástupcem otevřena již 3. 1. 2023, ale z důvodu výpadku internetového připojení (neopravitelná náhlá porucha modemu), nebylo zřejmé, zda došlo k přihlášení zástupce do datové schránky ve smyslu § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Zástupce žalobce byl po celou dobu přesvědčen, že k přihlášení do jeho datové schránky došlo až následující den, 4. 1. 2023, kdy došlo k obnovení internetového připojení za pomoci nového modemu.
[5] Žalovaný se ztotožnil s napadeným usnesením městského soudu a navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost jako celek je nepřípustná.
[7] Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná, opírá li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
[8] Podle § 109 odst. 5 s. ř. s. ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.
[9] Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.). Z toho plyne, že aby byly kasační námitky způsobilé k projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského (městského) soudu.
[10] Mezi (právními) důvody ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. na straně jedné a novými skutečnostmi podle § 109 odst. 5 s. ř. s. na straně druhé je třeba důsledně rozlišovat. Primární jsou „důvody“, sekundární „skutečnosti“, přičemž platí, že konkrétní důvod může být naplněn různými skutečnostmi, tj. okolnostmi zásadně skutkové povahy. Ustanovení § 109 odst. 5 s. ř. s. tedy brání tomu, aby způsobilý důvod, řádně uplatněný, byl v kasační stížnosti rozšiřován o skutečnosti dříve neuvedené, resp. aby byl na těchto skutkových novotách dodatečně založen [srov. nález ÚS ze 17. 5. 2007, sp. zn. III. ÚS 93/06 (N 85/45 SbNU 249)].
[11] Důvod, jejž stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil, spočívá v nesouhlasu se závěrem městského soudu, podle nějž se zástupce stěžovatele do své datové schránky přihlásil již 3. 1. 2023. Tento důvod stěžovatel „naplnil“ tvrzením, že uvedeného dne jeho zástupce svoji datovou schránku sice otevřel, avšak nebylo zřejmé, zda došlo k přihlášení zástupce do datové schránky. Otázka faktického přihlášení se do datové schránky je podle Nejvyššího správního soudu bezesporu otázkou skutkovou. Stěžovatel však ve vyjádření z 2. 3. 2023 ani jindy v řízení před městským soudem tuto skutečnost, tj. že se do své datové schránky vůbec nepřihlásil, resp. že to nebylo zřejmé, netvrdil (zmiňoval pouze nemožnost seznámit se s obsahem dokumentů), ač mu v tom nic nebránilo. Poprvé ji proto uplatnil až v kasační stížnosti, tedy poté, co bylo vydáno nyní napadené usnesení. Jde tak o skutkovou novotu ve smyslu citovaného § 109 odst. 5 s. ř. s., k níž Nejvyšší správní soud nepřihlíží.
[12] Vzhledem k tomu, že šlo o jedinou skutkovou okolnost, o níž stěžovatel opřel uplatněný důvod kasační stížnosti, zůstal tento kasační důvod zcela vyprázdněn, tj. v rovině prostého nesouhlasu se závěrem městského soudu, jenž nelze považovat za kasační námitku (např. usnesení NSS z 23. 11. 2022, čj. 3 Afs 207/2020-74, body 8 a 9).
[13] Kasační stížnost jako celek tedy nikterak nereaguje na právní posouzení provedené městským soudem, a je proto nepřípustná ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proto odmítl [§ 104 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
[14] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 26. dubna 2023
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu