cích zákonů (veterinární zákon)“ Nesplnění závazného pokynu, jímž orgán veterinární správy nařídil odstranění závadného stavu spočívajícího ve vyhrnování hnoje na komunikaci a do prostor me- zi budovami kravínů, kde může docházet ke křížení potravinářských, krmných a hnojných cest, naplňuje formální předpoklad pro vyvození odpovědnosti žalobce za správní delikt podle $ 73 odst. 1 písm. c) bodu 6 zákona č. 166/1999 Sb., veterinátr- ního zákona.
Žalobkyně v žalobě v podstatě akceptova- la zjištěný skutkový stav, avšak vznesla námit- ky vůči jeho hodnocení, jak je provedly správ- ní orgán I. stupně i orgán odvolací. Soud se však se žalobními body neztotožnil. Předně je třeba souhlasit s názorem žalo- vané, že považovala-li žalobkyně závazný po- kyn za nedůvodný (případně jeho plnění za nemožné), měla možnost vznést proti němu námitky v řízení, v němž byl tento závazný pokyn vydán. I kdyby snad správní orgán I. stupně odepřel žalobkyni možnost vyjádřit se k ukládaným povinnostem před vydáním závazného pokynu, mohla žalobkyně brojit proti němu opravným prostředkem (odvolá- ním), když o právu na něj byla v písemném vyhotovení závazného pokynu řádně pouče- na.
O takové aktivitě žalobkyně však není v obsahu správního spisu zmínky a ostatně ani sama žalobkyně v podané žalobě nic tako- vého netvrdí. Kromě tohoto formálního hlediska pro zjištění odpovědnosti žalobkyně za nesplně- ní závazného pokynu pak je podle názoru soudu nutno zvážit i hledisko materiální. K tomu se dostatečně vyjádřil již správní or- gán I. stupně v odůvodnění svého rozhodnu- tí o uložení pokuty ze dne 23. 4. 2003, když vyložil, že důvodem pro vydání závazného 611 1235 pokynu byla zjištění nedostatků při skladová- ní hnoje, který je ukládán na komunikaci me- zi budovami farmy, a dochází tak ke křížení potravinářské, krmné a hnojné cesty.
Je zřejmé, že povinnosti uložené závazným pokynem nebyly projevem svévole Okresní veterinární správy ve Zlíně, ale směřovaly k nápravě zá- vadného stavu, spatřovaného v tom, že hnůj byl skladován na komunikaci spojující budovy farmy (byť jen dočasně), tuto komunikaci zne- čišťoval, a docházelo tak ke křížení potravinář- ské, krmné a hnojné cesty. Smyslem závazného pokynu pak bylo zabránit tomuto znečišťování komunikace a křížení cest; proto měl být hnůj ukládán pouze do kontejneru, umístěného na- víc tak, aby k tomuto křížení nedocházelo.
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je pak zřejmé, že žalovaná se zabývala jak oním formálním předpokladem pro vyvození od- povědnosti žalobkyně (tj. řádnou existencí závazného pokynu), tak též materiálními hle- disky pro jeho vydání, když zřetelně uvedla, že hnůj vyhrnutý na komunikaci a do prostor mezi budovami kravínů považuje za zdroj po- tenciální kontaminace živočišných produktů (z fotodokumentace je jasně vidět, že přístup k mléčnicí je možný jedině po komunikaci, na které je vyhrnutý hnůj, pročež je oprávněný požadavek na ukládání hnoje do kontejneru, který je dislokován mimo přístupovou komu- nikaci k mléčnici) a též za zdroj potenciální kontaminace krmiva, neboť stejná komunika- ce slouží i k zavážení krmiva do stájí.
Z uvedených skutečností je zřejmé, že ma- nipulace s hnojem, zjištěná dne 25. 3. 2003, neodpovídá ani znění závazného pokynu, ani jeho smyslu a účelu, tedy odstranit hnůj z ko- munikace mezi budovami kravínů, nesklado- vat jej tam ani dočasně a komunikaci udržo- vat čistou. Skutečnost, že došlo k poruše centrálního dopravníku hnoje, kterou žalob- kyně zmínila i ve svém odvolání ze dne 7. 5. 2003, stěží může mít vliv na fakt, že v rozporu se závazným pokynem nebyl hnůj ukládán do kontejneru umístěného tak, aby nedocháze- lo ke křížení potravinářské, krmné a hnojné ces- ty.
Nemohl tedy soud akceptovat tvrzení žalob- kyně, že v daném případě byl dosažen účel závazného pokynu, tedy že podle jejího názoru nedocházelo ke křížení potravinářských, krm- ných a hnojných cest, jestliže z obsahu správní- ho spisu je zřejmé, že tomu bylo právě naopak, což ostatně správní orgány obou stupňů v odů- vodnění svých rozhodnutí konstatovaly. 1235 Shromažďovací právo: místo shromáždění k $ 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 259/2002 Sb. Ustanovení 6 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ukládá správnímu orgánu zakázat shromáždění v případě, že je s oznámeným mís- tem shromáždění spojena hrozba závažného nebezpečí pro zdraví účastníků shro- máždění, respektive pokud se shromáždění má konat na místě, které vykazuje takové negativní vlastnosti, na základě kterých Ize důvodně očekávat, že kvůli nim s velkou pravděpodobností může dojít k újmě na zdraví účastníků shromáždění.
Zpravidla půjde o místo nevhodné pro pořádání jakéhokoli shromáždění, za situace přetrvává- ní negativních vlivů tohoto místa. Hrozba musí být dána samotnou povahou místa.
Akciová společnost P. proti Státní veterinární správě o uložení pokuty.