Pro peněžitou pohledávku vůči povinnému nelze nařídit výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy jeho manželky. Právo na vyplacení mzdy není
Okresní soud Brno-město k návrhu oprávněného nařídil na podkladě vykonatelného platebního rozkazu být. lidového soudu civilního v Brně, jímž byl povinný odsouzen zaplatit oprávněnému částku 2317 Kčs s přísl., výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy manželky povinného; vycházel přitom z obsahu návrhu, podle něhož pohledávka oprávněného vznikla za trvání manželství, takže může být uspokojena i z majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů ( § § 127, 143, 147 o. z.).
Toto usnesení napadla manželka povinného odvoláním, ve kterém v podstatě uvádí, že ona není povinna ze své mzdy pohledávku oprávněného platit, nehledě k tomu, že její manžel neplatí ani na výživné na děti, a ona podala návrh na zahájení řízení o rozvod tohoto manželství. Navrhla, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že se návrh zamítá.
Krajský soud v Brně změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že se na návrh oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy manželky povinného zamítá.
Podle § 147 o. z. pohledávka věřitele jen jednoho z manželů, která vznikla za trvání manželství, může být při výkonu rozhodnutí uspokojena i z majetku patřícího do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Takovým majetkem je pak podle § 143 o. z. vše, co může být předmětem osobního vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou některých věcí v tomto předpise výslovně uvedených. V osobním vlastnictví pak jsou podle § 127 o. z. mimo jiné i příjmy a úspory z práce.
Z tohoto přehledu zákonných předpisů tedy vyplývá, že předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů mohou být příjmy z práce, a to jen tehdy, byly-li už nabyty. To tedy znamená, že za „věc“ v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů možno podle § 255 odst. 2 o. s. ř. považovat jen mzdu, která už byla manželce povinného vyplacena a jí přijata a jen takový příjem může tedy být postižen výkonem rozhodnutí proti manželce povinného. Mzdový nárok manželky povinného není však příjmem ani věcí patřící do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá závěr, že výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy manželky povinného je nepřípustný, a proto muselo být napadené usnesení změněno.