9 Ads 8/2014- 53 - text
pokračování 9 Afs 169/2014 - 6
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: E. S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2013, č. j. 516 028 295/315-SU, a ze dne 1. 2. 2013, č. j. 516 028 295/315-SU, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2013, č. j. 2 Ad 42/2013 – 46,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2013, č. j. 516 028 295/315-SU, a odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 2. 2013, č. j. 516 028 295/315-SU.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), i povinnost být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí v případě, že má stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost podala přímo stěžovatelka a plná moc advokátovi nebyla doložena, stěžovatelka byla vyzvána k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo k prokázání, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Nejvyšší správní soud obdržel dne 27. 1. 2014 žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka byla přípisem ze dne 11. 4. 2014 vyzvána k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy.
[4] Stěžovatelka na výzvu soudu reagovala přípisem doručeným soudu dne 25. 4. 2014, obsahujícím obecné nesouhlasy s projednávanou věcí. Stěžovatelka neuvedla žádné skutečnosti, kterými by doložila osobní, majetkové a výdělkové poměry, nevyplnila zaslaný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudem“ (dále jen „formulář“) ani jiným způsobem požadované skutečnosti nedoložila.
[5] S ohledem na to, že i přes řádně doručenou výzvu stěžovatelka ve stanovené lhůtě nedoložila žádné skutečnosti o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, nevyplnila a nedoložila formulář a situaci ani jinak neosvětlila, nebylo možné řádně posoudit existenci nároků na osvobození od soudního poplatku, která je podmínkou pro ustanovení zástupce. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 5. 2014, č. j. 9 Ads 8/2014 – 45, žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce zamítl. Současně byla stěžovatelka znovu vyzvána k tomu, aby ve lhůtě 1 týdne od doručení uvedeného usnesení předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 26. 5. 2014.
[6] Na tuto výzvu reagovala stěžovatelka přípisem ze dne 29. 5. 2014, ve kterém však znovu sdělovala pouze nesouhlasy s projednávanou věcí, nedoložila plnou moc udělenou advokátovi a ani neprokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[7] Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že Nejvyšší správní soud dal usnesením ze dne 22. 5. 2014 stěžovatelce možnost podmínku plynoucí z § 105 odst. 2 s. ř. s. Toho však stěžovatelka nevyužila, ve stanovené lhůtě nedoložila, že by sama měla předepsané právnické vzdělání a nepředložila ani plnou moc advokátovi, který by ji v řízení o kasační stížnosti mohl zastupovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení.
[8] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. června 2014
JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu